HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Jak jsme sázeli les na Borneu aneb marný boj proti palmě olejné

Jak jsme sázeli les na Borneu aneb marný boj proti palmě olejné

Povodí řeky Kinabatangan v severní části ostrova Borneo je známé díky snadnému pozorování zvířat. Jelikož podél jejích břehů zůstalo jen několik desítek kilometrů čtverečných pralesa, a kolem něho se již rozprostírají obrovské plochy plantáží palmy olejné, nemají zvířata kam jinam jít. Je to smutný osud této krásné a rozmanité části světa.

Pokrok ale nezastavíme. Jako se u nás rozmáhá „zemědělská“ plodina řepka olejná, na Borneu je to palma olejná. Malajsie ji pěstuje již na pěti miliónech hektarů, s produkcí asi 20 milionů tun za rok. Mezinárodní měnový fond a Světová banka jejich rozvoj podporují desítkami milionů dolarů, a tak se stále rozšiřují. Legálně i nelegálně.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Během cesty po severním Borneu jsme nemohli vynechat ani pobyt v pralesním Eko kempu Tungog, který provozuje komunitní družstvo KOPEL v obci Batu Puteh. Ubytování jsme si rezervovali několik týdnů předem, tak nás při příjezdu již očekávali. Představil se nám průvodce Aweq, byly nám popsány podmínky pobytu a vysvětlen program pobytu. Dostali jsme hned domácí buchtu a čerstvý chlazený džus, obojí jsme s radostí přijali.

Do kempu jsme pluli po proudu řeky asi pět minut. Cestou jsme viděli na břehu odpočívat krokodýla mořského. No, do řeky si zaplavat nepůjdu. Od přístaviště je to do kempu pár stovek metrů, nejdříve po dřevěném chodníku, pak už jen po zemi. Ubytování je v chatkách, v podstatě jen přístřešcích s terasou. V celém kempu není elektřina, pitná voda a jídlo se dováží ze střediska v obci.

Hurá do práce

Již dopředu jsme věděli, že se zde zabývají i obnovou pralesa a vodních ploch. Druhý den jsme se tedy vydali loďkou na protější břeh, kde ještě před třemi lety byla nelegální plantáž. Na ploše o délce jednoho kilometru a šířce asi sto metrů jsou palmy již dávno pokáceny a spáleny. Po dlouhém vyjednávání byl zabavený pozemek předán KOPELu, a je postupně zalesňován.

Přečtěte si i další povídání cestovatele Martina Pluhaře v článku: K vietnamské kultuře neodmyslitelně patří vodní loutky, které vypráví o místním životě.

V jednotlivých sektorech odborníci označili bambusovými třískami místa pro sadby, aby dobrovolníci hned věděli kde kopat, a stromy byly v rozumných vzdálenostech od sebe. Nanosili jsme si bedničky s rostlinkami k našemu sektoru a já jsem se s nadšením pustil do vyrývání děr. V písčité půdě bylo docela dost kamenů, ale dále od cesty byl už skoro jen písek. Terka zatím sázela.

Rostlinky se musí opatrně vyjmout z plastového obalu, aby se písčitý bal nerozpadl a nepotrhal jemné kořínky. Za tropického horka a s nadějí v zachování a rozšiřování bornejských lesů jsme vlastníma rukama zasadili 37 rostlinek. Prý letošní rekord návštěvníků kempu.

Cestovatel a fotograf Martin Pluhař spolupracuje s redakcí HS už od našich prapočátků. Několikrát navštívil JV Asii, půl roku cestoval napříč Jižní Amerikou, dvakrát byl v jižní Africe, a z Peru dováží trička Looch. O všech jeho cestách a aktivitách se dozvíte na webu MartinPluhar.cz.

Zkušenosti čtenářů

Indián

Bohužel marný boj

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: