HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Extremadura, zapomenuté Španělsko

Extremadura, zapomenuté Španělsko

Kdyby slavný český spisovatel a novinář Karel Čapek procestoval v západním Španělsku ležící Extremaduru, jistě by o ní do svého cestopisu Výlet do Španěl napsal: autentické, objevné, jak z jiné doby. Přesně taková Extremadura je.

Pravidelné online zpravodajství o cestování v době Covidu sleduj na hedvabnastezka.cz/zase-cestuj!

Jde o území na západě Španělska bez přístupu k moři, přilepené k portugalským hranicím a na jihu k Andalusii. Je neuvěřitelné, že tento kraj, geograficky tak blízký andaluské oblasti, je od ní zároveň tak vzdálený. Extremadura není svět arabské a muslimské kultury, ale svět pradávných iberských kmenů, které zde na poloostrově přebývaly. Je to svět Římanů, kteří zde vybudovali svoje hlavní vojenské základny. Svět středověkých rytířů a především svět dobyvatelů, kteří ač odtud měli k moři daleko, vydali se na něj s cílem objevit nový život a zbohatnout. Nechtěli jen pást krávy a ovce, hledali dobrodružství a bohatství. Roku 1506 umírá Kolumbus, opuštěný a zneuznaný. Ale hned poté se celý Pyrenejský poloostrov dostává do pohybu. Dodnes až neuvěřitelně dobrodružné výpravy na hranici života a smrti vedli „pasáčci“ krav a vepřů, z nichž někteří neuměli ani číst a psát.

Příroda, památky, města Unesco, kláštery, a v neposlední řadě gastronomie. Ano, španělská kuchyně je vyhlášená, ale gastronomie Extremadury je jako když vejdete do babiččiny kuchyně. Všechno je opravdové, domácí, bez zbytečných příchutí. Žádná šunka z bílého prasete, ale jen ta nejlepší ze speciální rasy iberského prasete. Pata negra, neboli černá noha. Po extremadurské náhorní plošině zvané dehesa se takových patas negras prohánějí stovky. 

Název oblasti Extremadura vybízí k hraní si se slovy. Extremní a dura, tedy tvrdý.  Tak takový byl tento kraj zcela jistě v dobách velkých cest za Eldoradem, říší plnou zlata. Stovky lidí odtud odcházely, a někde to vypadá, jako by to bylo včera. Například takové Cáceres. To není město omračující velkými paláci či hradem, neotřelou moderní architekturou nebo technickými zázraky z římské doby, například akvaduktem. Naopak. Cáceres je množství nenápadných kamenných domů, které dohromady tvoří úžasný, zcela neporušený středověký celek. V Cáceres musí člověk strávit alespoň jednu noc, procházet se ztichlým nočním městem, a věřte nebo nevěřte, jen co zajdete za první roh, hned vy sami pocítíte, jak je lehké se přenést do jiné doby, slyšet klapot kopyt a harašení středověkého brnění.

Pouhé dvě hodiny jízdy autem ze Sevilly se nachází jiné město, které se vyjímá na seznamu UNESCO, a sice Mérida. Toto extremadurské město se nemůže pyšnit svojí velikostí. Zato z každého centimetru jeho dláždění sálá stopa po Římanech. Ti jej založili v roce 25 př. n. l. pro své dvě legie vysloužilých vojáků, které na poloostrově statečně bojovaly proti severským kmenům, a dali mu název Augusta Mérita podle tehdejšího římského císaře. Kde jinde, než na březích řeky, které později Arabové dali název Guadiana, se opevnili a vystavěli stavby, které potřebovali ke svému životu jako ryba vodu.  Divadlo, amfiteátr, akvadukt, lázně a most, který patří mezi nejdelší staré římské mosty v Evropě a bez uzardění soupeří o svoji jedinečnost s mladičkým, hypermoderním mostem hned vedle, který se klene nad řekou jak bílý luk. Na první pohled se pozná rukopis věhlasného architekta a inženýra Santiaga calatravy. Most je sice z roku 1992, ale nese název Lusitania, aby se tak stále připomínalo stáří Méridy, která byla za časů Římanů hlavním městem celé západní části poloostrova zvané Lusitanie. Mérida je divadelní svatostánek. Mezi sloupy jeviště římského divadla se zde každoročně v červenci a srpnu odehrávají velké tragédie lidského života. Ty, které zhmotnili do písemných dialogů velikáni klasického divadla jako Sofokles či Shakespeare. 

Letem světem

Každoročně se koná v Extremaduře soutěž o nejlepšího jamonera, řezače šunky z pravého černého prasete. Vítěz si odnáší cenu v podobě speciálního zlatého nože určeného řezání a krájení šunky. Pokud chcete ochutnat čerstvě nařezanou voňavou šunku a nejlepší tapas, zajděte v Méridě do obchůdku s barem Nica Jiméneze, držitele zmíněné ceny. Najdete ho hned naproti Národnímu muzeu římského umění.

Akvadukt Los Milagros v Méridě je svým způsobem ojedinělý. Je výstavě z obrovských žulových kamenů prokládaných cihlami.  Ty mu propůjčují nádhernou barevnost, která zvlášť vynikne při zapadajícím slunci. Místní akvadukt natolik obdivovali, že ho označili za akvadukt zázraků. Do dnešního dne se dochovalo na padesát sloupů.

Klášter Yuste, poslední místo odpočinku Karla V., národní památka

Pěší trasy

Po stopách císaře

Jednou z nejzajímavějších pěších túr v rámci Španělska je trasa po stopách císaře a španělského krále Karla V., který odešel do tohoto kraje, aby zde v klidu dožil poslední roky svého života. Trasa dlouhá dvacet sedm kilometrů prochází nejkrásnějšími údolími, která se na jaře zabělají pod záplavou milionů třešňových okvětních lístků.  Slavnost třešní je jednou z největších oslav jara ve Španělsku. Trasa končí v  klášteře Yuste nedaleko Cáceres. Zdaleka po ní nechodí tolik poutníků jako po trase Svatojakubské, ale nejvíce frekventovaná je kolem pátého února, kdy se připomíná příjezd slavného císaře a krále do Španělska v roce 1555.

K plánování vaší cesty ve Španělsku určitě využijte Route planner. Po zvolení výchozí a cílové polohy vám nabídne možnosti vaší cesty a zajímavé tipy na místa po cestě včetně fotografií konkrétních míst! Můžete si body do cesty ukládat a máte tak jistotu, že nic neminete.

Národní park Monfragüe

Tento nejmenší španělský Národní park se rozkládá kolem řeky Tajo a jejího přítoku Tiétar. Tajo zde vytváří nádherné meandry a kaňony, ale to nejkrásnější, před čím člověk zůstane stát v němém úžasu, jsou tisíce dubů a korkovníků a stovky ptáků, kteří se ve vzájemné symbióze hnízdí na skalách a létají nad hlavami pozorovatelů, od černých čápů přes supy a orli. Výchozím bodem na túry je Villarreal de San Carlos, jediná vesnička v této lokalitě, spíše jedno stanovení, které je turistickou kanceláří, a je obklopené bungalovy, jež si je možné pronajmout.

Článek vyšel ve spolupráci se španělskou centrálou cestovního ruchu Turespaña. Více informací naleznete na www.spain.info.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí