HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Dvaadvacetiletá Dominika jede sama na motorce do Kyrgyzstánu

Dvaadvacetiletá Dominika jede sama na motorce do Kyrgyzstánu

Dvaadvacetiletá Dominika Gawliczková projela na malých motorkách 18 zemí Evropy. Začala jezdit na motorce ve 13 letech a o 3 roky později vyrazila na první výlet v jedné stopě za hranice ČR. V 19 letech se vydala poprvé úplně sama do Španělska a Portugalska na cestu dlouhou 9 840 km, která trvala 35 dní. Momentálně je na své nejdelší cestě do Kyrgyzstánu až k hranicím Číny. Na facebooku Dominika na cestě můžete sledovat její velmi vtipné příspěvky!

Do Kyrgyzstánu dorazila přesně 23. srpna, tedy před pouhými pěti dny:

Bolí mě v krku, kulhám na jednu nohu, ale po 28 dnech jsem dorazila do Kyrgyzstánu! Vypadalo to ale hodně nepravděpodobně, když mě Kazaši nechtěli pustit ven. Našli u mě kamerku a měli pocit, že jsem určitě vyfotila nějaký hrozně tajný materiál a chtěli mi prohledávat i mobil, akorát neuměli odemknout klávesnici a já jim v tom fakt nepomohla. Mezitím jsem dostala spoustu podivných otázek, včetně toho, jestli mám ráda kuřecí maso. A když mě konečně pustili na pasovou kontrolu, začalo to pravé peklo. V nekonečné řadě stálo několik desítek lidí, jen můj pas nikdo nikde nechtěl, nenašel se totiž nikdo, kdo by uměl zkontrolovat pas s vízem. Nicméně kontrola jim připadala nezbytná, a tak si můj pas asi hodinu kdekdo předával a nevěděli, co s ním.

Nakonec si ho konečně někdo nechal a začali v budce hrozně dlouho civět do pasu a počítače, a zdržovali tak všechny ostatní. Lidé byli netrpěliví a agresivní, mačkali se a řvali. Zatímco však Kazaši pečlivě kontrolovali můj pas, pod nohama se mi začal plazit nějaký chlap a ilegálně emigroval z Kazachstánu, aniž by si ho kdokoliv všiml. Vyprskla jsem smíchy, ale byla jsem jen napomenuta, ať si poodstoupím a koukám do kamery. Nakonec jsem dostala razítko a ručně otevřeli obří bránu. Na kyrgyzské straně hranic mě přivítali slovy „Do you speak English? Ou jéééé“, všechno vyplnili za mě a celou dobu se přitom usmívali – bez víz, bez buzerace, bez zbytečností.

Jedno z probuzení

Dominika si občas musí na facebooku taky řádně postěžovat, její cesta totiž rozhodně není procházka růžovým sadem. Strůjcem komplikací je často zejména místní byrokracie, jak se ukázalo i včera:

Asi tu zůstanu! Ne protože bych si to tu až tolik zamilovala, ale protože mi už před pár dny propadlo ruské vízum. S tím jsem sice počítala a jela s tím, že tady budu vyřizovat nové, ale to by nebylo to pravé dobrodružství, aby v tom nebyla nějaká ta absurdita. Když jsem asi po půlhodině našla správný vchod na ruskou ambasádu v Biškeku, postavila jsem se do řady lidí postávajících venku s fotokopiemi pasu a jinými papíry v ruce a pokaždé někoho vpustili a já netušila, jestli můžu jít taky. Rozuměla jsem třeba, že teď mohou jen ti narození v Rusku, a došlo mi, že se tam budu prostě muset jako hloupý Evropan nacpat. 

Když jsem se konečně probojovala dovnitř, poslali mě ke zvláštnímu okýnku, které začínalo někde na úrovni mého nosu, a já musela celou dobu stát na špičkách, abych na paní aspoň trošku viděla. Vysvětlila jsem jí situaci, ale celkem rychle mě zchladila informací, že prý potřebuju kyrgyzské vízum. Říkala jsem jí, že je to nesmysl, že Češi mají do Kyrgyzstánu bezvízový vstup. Ona říkala, že sice ano, ale že pokud chci vydat ruské vízum v Kyrgyzstánu, potřebuju kyrgyzské vízum. Jak jsem se pořád snažila stát na špičkách, připadala jsem si jako dítě v cukrárně, které děsně chce tu sladkost za pultem, ale nemůže ji dostat. Dlouho jsem se ujišťovala, jestli jí správně rozumím, ale dokonce mi tu zhovadilost vytiskla černé na bílém. Záhy mi to potvrdil i cizinec, který si šel vyzvednout své vízum. Říkal, že musel do Almaty požádat o kyrgyzské a vrátit se sem. A já budu muset do Almaty žádat o ruské… achjo,

Dominika v Kyrgyzstánu

Festival ObzoryDominika Gawliczková bude také jedním z hostů na cestovatelsko-outdoorovém festivatelu OBZORY. Festival proběhne 1. – 2. listopadu 2014 na Filozofická fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Top cestovatelské a outdoorové přednášky najdete v šesti sálech, můžete se těšit na taneční či fotografické workshopy, výstavy fotografií i prodej outdoorového vybavení, kulinářských dobrot, šperků a exotických zajímavostí za výhodné festivalové ceny. Více na www.festivalobzory.cz.

Zkušenosti čtenářů

mr

Prosím Vás, přečtěte si to po sobě. Hned první slovo a špatně. A těch překlepů tam máte více. Jinak fajn článek. Dominiku obdivuju.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: