HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Córdoba, Sevilla a Granada – maurská města španělského jihu

Córdoba, Sevilla a Granada – maurská města španělského jihu

Test

S příchodem muslimských dobyvatelů se Qurtuba už kolem roku 1000 stala jedním z největších duchovních a kulturních center islámu na světě. Sjížděli se do něj umělci, učenci i obchodníci z celého známého, a pro Evropany i neznámého, světa a vytvářeli prostředí kulturní a intelektuální tolerance. Žilo zde přes půl milionu lidí, kteří měli k dispozici 300 veřejných lázní, 50 nemocnic a více jak 70 knihoven.

Když v roce 1492 Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský dokončili křesťanskou reconquistu Pyrenejského poloostrova, vypadalo to, jako by z tamní islámsko-židovské kultury nemělo nic zůstat. Mnoho muslimů i židů odešlo a stavby chalífátu byly ničeny nebo přestavovány. Přesto všechno si jih Španělska, zvláště pak Andalusie, zachoval kouzlo dávných dobyvatelů a města Córdoba, Sevilla a Granada patří mezi soudobé perly maurské architektury.

Córdoba a její kulturní směsice

Córdoba ve svých úzkých uličkách ukrývá řadu impozantních památek a mnoho překvapení v podobě skvělých restaurací nebo zajímavých galerií či zahrad. Symbolem města je Mezquita, mešita i katedrála v jednom. Připadáte si v ní jako v mešitě a výzdoba i architektura by odpovídaly, matou tu ale kříže, oltář a kazatelna. Stavba velké mešity zahájená emírem Abd al-Rahman byla dokončena po dvou stech letech, pro věřící tak byla otevřena v roce 987. O dalších dvě sta let později se Mezquita stala kostelem a v 16. století zase katedrálou, když byla doplněna o renesanční kostelní loď, kterou můžete vidět i nyní.

Příjemné přítmí navozuje uvnitř Mezquity až intimní atmosféru. Hlavním prvkem celého prostoru je les sloupů doplněný o červenobílé oblouky, mezi nimiž se ze stropu na dlouhých řetízcích houpou kovové lampy. Návštěvníci potichu sledují hry stínů a pozorují pozoruhodně zdobené stropy plné ornamentů. Stavba je ale svou pískovou barvou a výraznou věží velmi impozantní také zvenku.

Na Mezquitu je nádherný výhled z římského mostu Puente Viejo spojující dva břehy řeky Guadalquivir. Na jeho konci stojí věž Torre de la Calahorra, která v sobě ukrývá modely staré mešity. Most byl postaven v prvním století před Kristem a odkazuje k několik století trvající přítomnosti Římské říše na Pyrenejském poloostrově. Nyní slouží k večerním procházkám místních obyvatel i turistů. V centru města najdete také trosky impozantního Claudiova chrámu, z něhož zbylo jen deset obrovských sloupů.

Nad městem se tyčí pevnost Alcázar de los Reyes Cristianos, která v sobě ukrývá nádherné zahrady s vodotrysky a nabízí skvělé místo k odpočinku v horkém dni. Postavena byla pro katolického krále Alfonse XI. Kastilského v roce 1328. Pevnost a její výzdoba nese znaky zdobného maurského stylu, minulost opevnění však budí děs i hrůzu – od 15. do počátku 19. století zde sídlila inkvizice, jejíž řádění si v Evropě vyžádalo tisíce mrtvých a desetitisíce mučených. Ovšem výhled na město temné myšlenky rychle zažene. Staré centrum není zase tak velké, aby se v něm dalo ztratit, a k jeho poznání se stačí nechat unášet místní atmosférou a vývěsními štíty nádherných domů.

Na každém rohu najdete malé a nenápadné bary tapas, které k životu v Córdobě – a vlastně i v celém Španělsku – neodmyslitelně patří. Většinou jsou plné místních, dobrého piva i vína a samozřejmě tapasu. Tapas může být minihamburger, kousky pečiva s olivami nebo cokoliv, co přijde „hostinskému“ na mysl. Často platí pravidlo, že ke skleničce dostanete něco na zub, někdy si ale tapas musíte objednat samostatně. V úzkých córdobských uličkách se skvělých tapas barů skrývá bezpočet, vynikající jsou La Taberna del Río, Bar Santos nebo Taberna San Miguel. Córdoba se proslavila také svou polévkou salmorejo, která je připravována v různých domácích variacích vždy z čerstvé rajčatové šťávy, olivového oleje a česneku, zahuštěna strouhankou a dále do ní patří krutony, šunka a plátky vařeného vajíčka.

Maurská Granada

Muslimská Granada dokázala vzdorovat křesťanské reconquistě o 200 let déle než ostatní islámské celky v oblasti, byla centrem vzdělání, obchodu i náboženské tolerance. Maurská architektura každoročně do města přivádí miliony turistů, kteří obdivují arabesky s rostlinnými motivy, zahrady a fontány a domy pokryté nápisy a ornamenty. „Město granátových jablek“ leží ve výšce kolem 800 metrů nad mořem a za jeho hranicemi začíná pohoří Sierra Nevada. Je tak ideální lokalitou pro milovníky architektury, stejně jako pro milovníky hor.

6600 lidí, přesně tolik návštěvníků může denně navštívit světoznámou Alhambru. Vstupenku je dobré si koupit i několik týdnů dopředu, dokonce i mimo sezonu. Pro vstup do nádherných prostor Palacios Nazaríes je na vstupence uveden přesný čas, který musíte dodržet. Na celý areál, který je fascinující a obrovský, si vyhraďte celý den.

Alhambra je palácovou pevností vládců Granady a je dokonalou ukázkou středověkého maurského stavitelství. Komplex je tvořen ze tří částí: královského Palacios Nazaríes, zahrady Generalife a pevnosti Alcazaba. Na přitažlivosti paláci neubraly ani pozdější přestavby křesťanských vladařů, ani rabování Napoleonových vojáků, kteří se celý komplex pokoušeli vyhodit do povětří. Alhambra po odchodu muslimských vládců nikoho příliš nezajímala a nakonec zde bylo zřízeno vězení. Generalife neboli systém terasových zahrad je zaplněný zelení a fontánami s jezírky a představuje tak ideální místo, kde se dá odpočívat a čekat na „svoji“ chvilku v Palacios Nazaríes, čehož také většina turistů využívá. Bublající voda a příjemný chládek ve stínu pomerančovníků vás dokonale vytrhnou z městského ruchu.

Hned naproti stavbám Alhambry se krčí bílé domy staré arabské čtvrti jménem Albaicín. Její klikaté a úzké uličky přímo lákají k procházkám i bezcílnému toulání mezi zdmi zdobenými barevnými kachličkami azulejo a roztodivnými malbami. V této čtvrti se také nachází Mirador de San Nicolás, jedna z nejlepších vyhlídek na Alhambru. Během odpoledních hodin se zde sice schází mnoho turistů, ale za ten pohled to stojí. Večer naopak přicházejí místní a baví se za zvuků kytar i bubínků. Je to ideální místo, kde strávit teplý španělský večer. Na sklenku zajděte třeba do baru La Buena Vida, Avila, La Fragua nebo La Ballena Alegre.

Sevilla: šperk Andalusie

Za největší šperk Andalusie je považováno město Sevilla, její centrum. Její živelná noční atmosféra, úžasná náměstí pyšnící se starými katedrálami i skvosty moderní architektury a obrovské zmrzliny jsou přesně ty věci, které vám po její návštěvě ještě dlouho utkví v paměti.

Většinu své návštěvy budete trávit především ve staré části města rozkládající se na východním břehu řeky Guadalquivir. V historických čtvrtích El Arenal a Barrio Santa Cruz jsou také koncentrovány nejvýznamnější památky: gotická katedrála, stojící na místě mešity z konce 12. století, s přilehlou maurskou zvonicí La Giralda, královský palác Real Alcázar, věž Torre del Oro či sevillská býčí aréna Plaza de Toros de la Maestranza. Bývalou maurskou stavbu připomíná zvonice La Giralda, dříve minaret, a nádherné Patio de los Naranjas. Nejlepší výhled na řady pomerančů i zdobené střechy katedrály je rozhodně právě z La Giraldy ozdobené větrnou korouhvičkou (giraldillo), podle níž se celá stavba jmenuje. A mimochodem, podle testů DNA je na sto procent jisté, že v sevillské katedrále se můžete poklonit velikému objeviteli Kryštofu Kolumbovi, jehož ostatky zde odpočívají v honosné hrobce.

Královský palác Real Alcazár sloužil skoro sedm set let jako rezidence španělských králů. Nejvíce vás zaujme Patio de las Doncellas se štuky granadských mistrů a Patio del Yeso s vodní nádrží nebo kupolovitý strop v Salón de Embajadores vyrobený z vyřezávaného zlatého dřeva. Palác obklopuje rozsáhlý a poklidný park Jardines de los Reales Alcázares. Vstupenky můžete koupit přes internet na www.alcazarsevilla.org.

Až se nabažíte okolních uliček a středověkého židovského města, vydejte se na promenádu na břehu řeky, která je z jedné strany ukončená věží Torre del Oro. Kdysi střežila přístav, dnes slouží jako malé námořní muzeum. Budete-li pokračovat podél řeky dále na jih, narazíte na Parque de María Luisa nabízející hned několik zajímavostí. Dominantou je pompézní Plaza de España s vodním kanálem a kachlovými obrazy z různých koutů Španělska. Na jihu pak najdete Museo Arqueológico a kousek vedle akvárium, které ocení zejména děti.

A na úplný závěr, až už budete zcela přesyceni historických památek, si nechte Metropol Parasol. Moderní, možná až lehce bizarní stavbu na Plaza de la Encarnación. V přízemí nezvyklé budovy najdete ráno živé tržiště a večer bary a hospody, nejzajímavější je ale skycafé s dokonalým výhledem na město. Možná vás fotky moderní budovy na první pohled spíše odradí, ale můžu vám slíbit, že si ji nakonec zamilujete stejně jako nejprve rozpačití místní. Ostatně jako celou Andalusii.

Tipy, co vidět v okolí Córdoby, Sevilly a Granady

Ronda – neuvěřitelně fotogenické městečko vystavěné nad stometrovou skalní roklí El Tajo Gorge je známé zejména pro most Puente Nuevo spojující přes rokli starou a novou část města. K vidění je tu také jedna z nejstarších toreadorských arén ve Španělsku. A vezměte si s sebou Hemingvayův román Komu zvoní hrana – právě o historii Rondy totiž pojednává.

Mulhacén – na nejvyšší horu (3482 m n. m.) pevninského Španělska můžete vystoupit z vesniček Pradollano, Güejar Sierra či Capileira. Výstup je nejlépe rozdělit na dva dny, přespat se dá v Refugio de la Carihuela, Refugia de la Caldera Capileira nebo od severu v přírodním bivaku Cueva Secreta.

Frigiliana – jen 55 kilometrů na východ od Malagy najdete takzvanou Ruta de los Pueblos Blanco (cestu bílých vesnic). Nejhezčí z křídově bílých vesniček ozdobených květinami je malebná Frigiliana. Atmosféra je neskutečně poklidná a okolí nabízí spoustu možností na pěší i cyklo výlety.

El Chorro-Caminito del Rey – ospalá vesnice El Chorro je označována za Mekku skalního lezení. V oblasti si na své přijdou ale i „nelezci“, a to procházkou po visutém chodníku u přehrady Conde de Guadalhorce, který kdysi sloužil pro pracovníky vodních elektráren. Jedna z nejnebezpečnějších stezek na světě byla dlouho jen na vlastní nebezpečí, v roce 2015 ji Španělé zrekonstruovali a dnes se můžete projít po netradiční ferratě. Je ale potřebná rezervace!

Medina Azahara – jen sedm kilometrů od Córdoby najdete úžasné ruiny tohoto slavného města. Přijeďte sem v podvečer a v klidu si při západu slunce projděte zbytky palácového komplexu z 10. století, který kálif Abd ar-Rahmán II. pojmenoval po své milé az-Zahře. Kromě toho zde španělští biologové udělali výzkum půdy a zjistili, jaké přesně plodiny zde tehdy pěstovali. Nyní se snaží tehdejší park obnovit. 

Autor tipů: Katka Petríková, šéfredaktorka www.HedvabnaStezka.cz

Maurská kultura zanechala v andaluském Španělsku mnoho dalších stop, nejenom ty nejvyhlášenější jako Alhambru či córdobské uličky.  Od Gibraltaru až po mys Nao ve valencijské oblasti se táhne Bétické pohoří, jehož součástí je i Sierra de Grazalema. Kdo má rád zapomenuté kraje téměř bez lidí, ať se vydá z Malagy tímto směrem. Je to výzva a možnost, jak se toulat horami, bílými vesničkami co neztratily své kouzlo pod náporem turistických atrakcí, cítit vůně místní květeny a ochutnávat tamní vyhlášení kozí sýr payoyo, a vyšlápnout si na Simancon, sice jen 1566 metrů, ale i to dá zabrat. Téměř věčně zelený masiv, kde prší snad nejvíce ve Španělsku díky své blízkosti k oceánu, a proto je třeba si přibalit něco proti dešti. Možná si řeknete hory jako hory. Ale až se nadýchnete vzduchu, který sem přináší vítr od oceánu, pocítíte ten rozdíl. Další typy na www.spain.info a https://www.spain.info/en/nature/sierra-grazalema-natural-park/.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí