HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Co skrývá pravá faerská mlha

Co skrývá pravá faerská mlha

Nenápadná tečka na mapě Evropy, archipelago v severním Atlantiku, malý kus země bičovaný vlnami a větrem. To jsou Faerské ostrovy.

Osmnáct ostrovů, o nichž statistiky hlásají, že zde tři sta dní v roce prší nebo sněží a letní průměrná teplota se pohybuje kolem 11 °C. Spousta lidí vůbec neví, kde ostrovy leží, přestože patří k Evropě. Když jsme řekly, kam se chystáme, nikdo nechápal proč a ani pomalu nevěděl kam.

Přestupní stanice na Island

Převážná většina turistů se zde ocitá tak trochu proti vlastní vůli. Při cestě z Dánska na Island tady povinně tráví dva dny čekáním na trajekt, který mezitím zajíždí do norského Bergenu. Jsou dychtiví islandských sopek, lávových polí, gejzírů…

Domek u more

V porovnání s turisticky známým Islandem z toho můžou Faery vycházet jako nezajímavá destinace. Vesničky plné barevných domků, potoky spadající z hor, kopce plné ovcí, staré stezky značené kamennými mužíky, křik mořských ptáků, kteří krouží nad strmými útesy vyrůstajícími přímo z moře, příjemní a zvídaví lidé… takové jsou Faerské ostrovy pro ty, kdo mají na jejich poznání víc než dva dny.

Ostrovy, přestože obydlené, civilizované a s vysokou životní úrovní, jsou vlastně divočinou. Např. při jakýchkoliv zdravotních problémech jsou k dispozici pouze tři nemocnice na celém souostroví a pár ordinací. Záchrana helikoptérou je nejistá – faerské počasí je nevyzpytatelné a pro dopravu může znamenat značné komplikace.

Po starých faerských stezkách

Cílem naší expedice byl dvoutýdenní přechod Faerských ostrovů po starých stezkách, s batohy na zádech a stanem. Chtěly jsme být maximálně nezávislé na civilizaci a místní dopravu využívat co nejméně, jen pro přesuny mezi jednotlivými ostrovy.

Trochu s obavami z proměnlivého počasí, základními informacemi o souostroví, bez jakékoliv turistické mapy a podrobnějšího plánu cesty jsme odjely na konci května čelit tváří v tvář drsnému severu. Poslední přípravy na cestu a odjezd provázela tropická vedra. Oproti tomu ve faerském Klaksvíku, zprostředkováno pohledem webové kamery, dostaly ve stejný den vršky nad přístavem drobnou sněhovou nadílku.

Tunel pod Atlantikem

Na ostrov Streymoy jsme se dostaly podmořským tunelem v dodávce záhadného Francouze, jehož jsme náhodně potkaly na prvním navštíveném ostrově Vágar. Pěšky pokračujeme od tunelu přes hory do městečka Vestmanna, které patří k nejznámějším přístavům, odkud lze podniknout lodní výlet k ptačím útesům. To si přece nemůžeme nechat ujít!

Ptačí kolonie ostrova Streymoy

Dvouhodinová vyjížďka na moře je úchvatným zážitkem. Abychom neumrzly, absolvujeme ji ve všem oblečení, které máme.

Po opuštění zátoky plujeme podél útesů vysokých místy až 600 metrů. Všude kolem jsou hejna ptáků, jejich křik se odráží od rozeklaných stěn. Racci plachtí přímo nad lodí, z dálky vidíme i papuchalky a další ptačí kolonie. Je doba hnízdění, proto se nesmíme s lodí přiblížit ke skaliskům. Litujeme, že jsme nechaly dalekohled doma. I přesto jsme evidentně nejnadšenějšími pasažéry.

Bezpečnost všech na palubě malé výletní lodi zvyšují helmy, které si musíme ponechat po celou dobu mezi útesy. Oproti tomu záchranné vesty zůstávají v kabině! Prokřehlé a plné dojmů se vracíme do infocentra pro batohy a odcházíme nocovat nad městečko.

Prijezd lodi

Ptačí ráj

Oceán okolo Faerských ostrovů je nevyčerpatelnou zásobárnou potravy pro mořské ptactvo, kterým se příkré přímořské útesy jen hemží, a které kolonizuje velké plochy některých ostrovů. Počet druhů a párů mořských ptáků, kteří se objevují na ostrovech, je impozantní. Je zde zaznamenáno téměř 280 druhů, z nichž 50 – 55 hnízdí na Faerech pravidelně. Odborníci odhadují, že na souostroví každoročně hnízdí přibližně 2 miliony párů.

Suduroy, nejjižnější ostrov Faer

Po dvou kilometrech pochodu z vesničky Sumby se ocitáme v nejjižnějším bodě ostrova, vlastně celého souostroví, u majáku Akraberg. Máme zrovna štěstí a v mlze doslova narážíme na správce majáku. Viditelnost je tak deset metrů! Konečně pořádná faerská mlha! Tu a tam je slyšet bečení ovcí a mořské vlny, které se lámou o útesy. Máme stísněný pocit. Nedokážeme si představit, jak jsou útesy vysoké a co ještě mlha skrývá!

Majak

Správce, který sem jezdí jen na kontroly, nás seznamuje s Akrabergem. Zapisujeme naši expedici do návštěvní knihy. Správce nám nabízí odvoz do města Vágur, ale my odtud nechceme. Máme jedinečnou šanci přečkat noc odříznuté od okolního světa na samém konci ostrovů!

Je hrozná zima, vítr bez ustání cloumá stanem, přehlušuje bečení všudypřítomných ovcí a skřek ptáků. Bez čepice, rukavic, větruodolných bund je nepředstavitelné se po ostrovech pohybovat. Ani jednou jsme však nezalitovaly, že jsme se sem vydaly. Vlastně jsme na Faerské ostrovy jely také proto, abychom si vyzkoušely, co jsme schopné vydržet.

Někdo by Faery označil za nehostinnou pustinu, jiný panenskou divočinu. Fakt je, že ostrovy patří k zemím s nejvyšším počtem sebevražd. I přes to počasí ve skrytu duše doufáme, že se do této krásné a trochu zapomenuté země ještě jednou podíváme. Třeba právě při nucené zastávce na Island. Kdo ví …

Praktické informace

Doprava:
Letecky s přestupem v Kodani (nejrychlejší a nejdražší varianta), autobusem do Kodaně a pak letecky (využily jsme my), trajektem z dánského Hanstholmu (36 hodin plavby).

Doprava v místě:
Aktuální informace, jízdní řády na www.ssl.fo . Jízdní řády lze koupit v infocentrech. Pozor na vysvětlivky! – některé spoje fungují jen „na objednávku“ – tzn. že den předem je třeba zavolat na uvedené číslo, aby autobus jel.

Existují karty „SL Travel Card“ platné pro všechny ostrovy, které umožňují po stanovenou dobu neomezeně využívat autobusy a trajekty (4 dny, týden, 14 dní). K dostání jen v Tórshavnu na centrálním autobusovém nádraží. Studentské slevy činí 20 % z ceny jízdenky. Provoz na ostrovech je malý a na autostop se nelze spolehnout.

Měna:
Platí faerské a dánské koruny. Faeřané mají svoje vlastní bankovky (mince používají dánské), které je nutno před odjezdem z ostrovů směnit za dánské.

Jazykové znalosti:
Skoro každý Faeřan se domluví anglicky.

Táboření:
Volné táboření mimo kempy (na celém souostroví pomálu) není povoleno. V horách budete ale velmi pravděpodobně sami (s ovcemi) a nebudete nikomu vadit. Faeřané jsou velmi vstřícní a bez problémů nás nechali na svých pozemcích postavit stan. Vody je všude dostatek, doporučujeme mít s sebou dezinfekci a malou lopatku pro „zahlazení stop“.

Mapy:
Foroyar 1:100 000 (používaly jsme my a byla dostačující) nebo několik samostatných map 1:20 000 vyd. Kort & Matrikelstyrelsen, v ČR se nám po 3 měsíce! před odjezdem nepodařilo mapu sehnat.

Internet:
www.tourist.fo, www.visit-faroeislands.com

Ověřit před cestou:
Roaming na telefon

Faerské ostrovy: Foroyar (faersky), Faroerne (dánsky), Ovčí ostrovy (česky)
Jsou samosprávným regionem v rámci Dánského království, s vlastním parlamentem a vlastní vlajkou. Nachází se uprostřed severního Atlantiku na 62° severní šířky, severozápadně od Skotska a zhruba na půli cesty mezi Norskem a Islandem. Jedná se o souostroví 18 ostrovů, z toho je 17 obydlených. Délka souostroví je 113 km, šířka 70 km. K moři údajně není odnikud dál než 5 km. Celková délka pobřeží všech ostrovů je 1100 km (což je o trochu víc než vzdálenost mezi městy Tórshavn a Oslo).

Nejvyšší bod: Slaettaratindur (882 m)
Průměrná nadmořská výška: 300 m n. m.
Klima: průměrná teplota v létě 11 °C, v zimě 3 °C.

Více informací o expedici najdete na http://www.vipera.wz.cz
(Článek vyšel v časopise Outdoor magazín č. 5/2005, expedice byla vybrána mezi projekty Warmpeace Outdoor Adventure 2005)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí