Červená ještěrka – vnitrozemím Tuniska

Červená ještěrka – vnitrozemím Tuniska

Chystáte-li se do Tuniska, můžete kromě jeho pláží navštívit také vnitrozemí. Tato země mezi Libyí a Alžírskem není velká a všechno je blízko, tak proč nepoznat i její méně známou tvář?

Tamní vláda se samozřejmě snaží přilákat co nejvíce návštěvníků i jinam, než jen na středomořské pláže a v nabídkách všemožných zájezdů, výletů do oáz na velbloudech a podobných možností, které byste patrně čekali, se občas objeví ještě jedna méně obvyklá: svezení historickým vlakem.

Nejde ale o obvyklý vlak, který by patrně nikoho nepřilákal, ale opravdu o raritu. Můžete se totiž svést naprosto stejně, jako před necelými sto lety jezdil do svého letního sídla turecký bei, vládce nad Tuniskem. A to se vám jen tak někde nepovede. Ve dvacátých letech tento vlak tureckému vládci daroval francouzský prezident jako výraz přátelství obou zemí. Vzápětí se začalo se stavbou úzkorozchodné tratě, která měla obě sídla spojovat a zkrátit tak několik dní pochodu karavany oklikou kolem nepřístupných hor a strmých soutěsek. Byly proraženy tunely a postaveno několik mostů.

Proč ještěrka?

Možná se muže zdát tento rozmar jako bezúčelný, ale dnes tato trať zažívá skutečnou renesanci. Hory a soutěsky jsou totiž neobyčejně krásné. Někomu připomínají scény z westernů, jinému o hodně vyšší pohoří marockého Atlasu, ale líbí se snad všem. Ovšem největší kouzlo má patrně vlak samotný. Až na lokomotivu je uveden do podoby, v jaké předtím sloužil svému vznešenému majiteli: čalouněné pohovky, krásný jídelní vůz, každý vagón zařízený v jiném stylu, všude obsluha jako v luxusním hotelu. Vlak je dřevěný na ocelové konstrukci, a celý zářivě červený, podle čehož také získal své označení Lezard Rouge – tedy v překladu Červená ještěrka.

Prohlédněte si další fotorgafie k článku…

Není si těžké představit, že z pohledu horkovzdušného balónu nebo letadla letícího nad horami asi i vypadá jako křiklavě zbarvený podivný tvor rychle mizící v dírách v zemi, aby se vzápětí opět vynořil na cestičce nad řekou mezi palmami. Ale díry jsou ve skutečnosti pracně proraženými tunely a cestička křivolakou železniční tratí.

Tunisko - vnitrozemi

Cestu z Metlaoui do Redeyefu, kterou bylo dříve nutné jet dva dny, nyní absolvujete za dvě hodiny pestré a zajímavé jízdy. Cena 20 dinárů (asi 400 Kč) sice není právě nejnižší, ale pokud hledáte něco výjimečného a v této zemi jedinečného, pak jistě svezení není špatnou volbou. Samozřejmě, že Červená ještěrka je typickou turistickou atrakcí. Pořád je to ale lepší než se opalovat na pláži. Navíc hory Tuniska si tímto způosbem prohlédnete nejsnáze.

Vlak je výjimečný také ještě jedním způsobem. Slouží totiž téměř původnímu účelu, jen se místo urozeného vládce vezete vy. Je totiž jistě lépe udržovat v provozu něco, co by bez turismu nepřežilo a bylo zničeno, než naopak kvůli turistům vyrábět kýče nebo měnit všechno původní a tradiční na komerci. To je přirozeně jeden z vyvstávajících problémů Tuniska – všudypřítomná snaha vydělat na cizích návštěvnících, které jde často stranou všechno ostatní. Zatím se mnohdy zdá, že tento fakt více vnímají právě turisté, než Tunisané sami. Možná proto se někdy o této zemi říká, že je trochu nudná a kromě moře nemá mnoho co nabídnout, třeba oproti do jisté míry podobnému Maroku. Nabízí ale i zajímavosti, o kterých se zatím málo ví a tento pozoruhodný vláček jí bezesporu je.

Zkušenosti čtenářů

Ormandyová Dagmar

Dávám vám za pravdu, stojí to opravdu za to. Jeli jsme z Djerby taxikem, bylo to dlouhé, ale moc pěkné. Jen tak na okraj – oba taxikáři jak říkali, a protože se několikrát ptali na cestu,tak tomu věřím -byli na červené ještěrce poprvé.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí