Bláboly o Barmě aneb praktické informace o Myanmaru

Bláboly o Barmě aneb praktické informace o Myanmaru

Dosud neznámá země se blýská v mnohých cestovatelských očích. Všichni chtějí probádat kořeny tajuplné a donedávna uzavřené Barmy. Pomyslná brána země se otevírá jako mušle, co se vynořila z Indického oceánu. Kde má svou minulost a kde začíná její budoucnost?

Nečekaný email od táty

Otevírám mou emailovou stránku a vidím nepřečtenou poštu, která nese jméno mého taťky. „Je to vůbec možné?“ ptám se sama sebe. Táta si založil email a já si můžu jeho první emailovou premiéru přečíst v zemi, kde údajně nefunguje internet. Myanmar je první země, která se naprosto vymyká mým nasbíraným informacím. Jako bych si před cestou pročítala články o úplně jiné zemi, která zmizela ze zemské půdy a přestěhovala se někam na Mars.

Technický pokrok v barmské kráse

Než jsem odjížděla do Barmy, tak mě všichni strašili, že budu měsíc bez spojení se světem. Je pravda, že když jsme přiletěli do Mandalay, tak se na Lucky telefonním displeji objevilo: Welcome in Camerun. To jsem si říkala, že není něco v pořádku. Dokonce jsme dostali strach, zda jsme nastoupili do správného letadla. V Barmě vládne moderní letargie. Uvidíte chýši s ušmudlanými dětmi, ale každé drží v ruce čínský iphone.

Překvapilo mě, že dospělí mají telefon věčně u pusy než u ucha a pak mi dochází, že jsou zde ještě prvky používání vysílaček. Mobily jsou pro místní dostupné už třetím rokem a internet mají čtyři roky. Připojíte se skoro všude a netrvá to dlouho, jak straší staré informace. Signál na mobilu mít nebudete. To je jediná pravda, která se nám potvrdila.

Silnice jako z alabastru

Silnice se blýskají šedivým kožíškem čerstvě položeného asfaltu. Jako by se Hitlerova pozitivní stránka obtiskla i do myanmarské tváře dopravních komunikací. Vzpomínám na české silnice II. A III. třídy a na laoské prašné cesty. V Barmě neuvidíte skulinku v asfaltu natož díru jako od mimozemského talíře. Tady se rovný šedivý koberec line, že byste na něm mohli jezdit na kolečkových bruslích.

Tím se zkracují i přejezdy mezi vyhlášenými turistickými místy. Za využití silnic se v zemi platí mýtné, které si řeší řidiči aut a autobusů s výběrčími, vás se to netýká. Netýká se vás ani vstup do měst Mandalay a Bagan. Nemuseli jsme žádné platit, tak předpokládám, že jsou už zrušené.

Barma má své jedinečné kouzlo. Okuste atmosféru tohoto exotického státu ve VIDEU: Barma okem barmaniaka

Otesánkovská snídaně na barmském talíři

Nečekejte smažené housenky ani chipsové broučky. V tomto směru je barmská kuchyně nudná a pěkně tučná. Pravá nefalšovaná snídaně se skládá z malého šálku barmského čaje s bohatou dávkou sladkého salka. Pokud kávu nesladíte, tady nedobrovolně začnete. K tomu smažené pečivo různých tvarů, ze kterého se na vás usmívají perličky rozpáleného oleje, ale chutná to skvěle a nechybí mistička plná fazolové směsi.

V hotelu se pro turisty blýská vždy stejná kombinace: vejce na tvrdo nebo volské oko v olejové omáčce se sladkým toastovým chlebem, džem a banánek. Po pravdě musím říct, že se nám po několika snídaních zdály sny o vajíčkách typu, jak s nimi plaveme v oleji nebo jak se volské oko hádá s vajíčkem na tvrdo o dávku olejového sosíku.

Kulinářské, prostři se

V každé restauraci stojí na stolech termoska s čajem, který v tom vedru přijde vhod. V Shan státě si nezapomeňte dát výbornou nudlovou polévku s jemně nakrájenými oříšky. Ve městě Pindaya jsme si koupili nejlepší sladké banánové lupínky na světě. Nikde jinde v Barmě nejsou k sehnání. Dodnes na ně s velkým apetitem vzpomínáme.

Nerada dělám reklamu, ale pokud v Inle nezajdete do restaurace Nyaung Shwe na Canal Road, pak děláte velkou chybu. Starý čínský dědeček umí výborné ryby, kde by se od něho i Pohlreich mohl hodně učit. Namíchá vám i skvělé koktejly. Čilý skoro devadesátiletý kouzelný dědeček je po mrtvičce, a přesto dokáže svou restauraci provozovat i obsluhovat. Klobouk dolů. Určitě ho od nás pozdravujte.

Jedno točené, prosím

V Barmě vás každý den něco překvapí. Procestovala jsem Laos, Srí Lanku, Arménii…, ale Barma je první asijská země, kde jsem si každý večer dopřávala skleničku točeného zlatavého moku. Místní pivnice čepují nejen světlé, ale i tmavé pivo. Vyzkoušet můžete Dali Beer, Dagon a pochopitelně i Myanmar beer. Většinou dostanete automaticky i talíř buráků jako bonus. Nelekejte se, nejsou to ty oříšky, co loupeme na Vánoce. Tohle jsou čerstvé voňavé maxiburáky, které chutnají jednoduše famózně.

Nejširší nabídku průvodců a map Myanmaru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Eura, dolary, čaty – všechno jsou to jen peníze

Přicestovat můžete jak s dolary, tak s eury. Kurzy jsou pro obě měny výhodné. Jen si dejte pozor, aby vámi přivezené dolary a eura byly jako ze škatulky: nové, nepřehnuté a svěže vypadající. Kurz jsem měla 1 USD za 1038 čatů. Část jsem vyměnila a část jsem si ponechala v dolarech, protože se s nimi jednodušeji platí ubytování a vstupy. Pro ty jejich šušny jsem si ke směnárně málem musela přijet s trakařem.

Poprvé v životě jsem se cítila jako milionář. Myanmarské čaty jsou jen papírové, mince nemají. Papírové bankovky jsou tak špinavé, zmuchlané a roztrhané, že mnohdy ani nevíte, o jakou hodnotu se jedná. Já osobně jsem za tři týdny pobytu při cestování autobusy s místními, stopem a spaním v levnějších hotelech utratila v zemi, která má více zlata než švýcarské banky, celkem 800 dolarů.

Cestování: Komfortní dálkové autobusy, stopování a adrenalinová jízda vlakem

Zprvu jsme cestovali autobusem, ale v tomto případě se připravte na neuvěřitelnou skutečnost. Autobusy i nižších tříd jsou perfektně vybaveny. Dodávám, že jsme necestovali VIP autobusy. K jízdence na delší trať dostanete zdarma vodu na cestu i hygienický pytlíček se zubní pastou, kartáčkem, mýdlem a vlhčeným ubrouskem. Dokonce jsem očima vypátrala i kameru. Večer vám řidič rozsvítí nerušící osvětlení v uličce a vy si můžete tlačítkem rožnout světlo i nad vaší sedačkou.

Autobusy jsou klimatizované a bohužel s televizí, kde běží barmské telenovely plné krve a drog. To byl hlavní důvod, proč jsme později převerbovali ke stopování. Seděli jsme na kopě malých rajčátek i na melounovém nákladu. To se vám v Čechách nepoštěstí. Cestu ze Hsipow do Pwin U Lwin jsme absolvovali vlakem. Stála nás 1200 čatů na osobu a je to neuvěřitelný zážitek.

Devítihodinová cesta ve vlaku s dřevěnou podlahou posetou slupkami od dýňových semínek vás nenechá klidnými. Je to vzrušující. Dětí po nás koukaly jako po mimozemšťanech. Kývali jsme se ze strany na stranu, což nás po několika hodinách otupilo, později i uspalo. Second class má jednoduše své charisma a až vystoupíte, budete si připadat jako po jízdě na bobové dráze.

Dej si vanu a jdi spát

Barma se vyvíjí velmi rychle. Hotely tu rostou jako houby po dešti a v evropských časopisech s hotelovou tématikou je Barma number one. Moc si tu nejde vybírat mezi levnými guesthousy a dražšími hotely. Guesthousy tady totiž skoro žádné nejsou. Začali se budovat rovnou hotely, kde není překvapením vana a masážní sprcha v koupelně či zrcadlo v pokoji a na chodbách. Možná mají tak nastavené hotelové klasifikace, protože já osobně jsem vany v koupelnách v Asii nikde jinde nezažila. Ubytován stojí průměrně 10-15 dolarů na osobu na noc.

Optimistický národ s jiskrou v tváři

Barmská kultura je pravým oddechem od stresu a zakomplexovaného a stereotypního života. V Myanmaru se přes všechny nesnáze prokoušete smíchem a dobrou náladou. Peníze a bohatství jsou evropskou specialitou, kterou tam prosím nejezděte představovat. Lidé jsou milí, přátelští. Nikdo nás nechtěl ošidit. Naopak mnohdy skončíte neplánovaně na čaji a burských oříšcích skoro u všech rodin v barmských vesnicích. Všichni se s vámi budou chtít fotit a vy si mnohokrát budete připadat jako hollywoodská hvězda. Kulaté barmské obličeje s kruhovými tahy thanaki, ale budou štěstím bez sebe, když se s nimi vyfotíte. Tak jim tu radost udělejte.

Óh, můj Budho

Doufám, že vám pár info pomůže při aktuálním pohledu na Barmu. Moc dlouho se nerozhodujte a jeďte, dokud tam turismus nepronikl na plné pecky, protože už nyní se tam mezi Evropany rozkupuje půda a budují hotely na úkor úrodné půdy a kokosových alejí. Snad se ten rozvoj zastaví v rozumných mezích. Budu Ti to, Barmo, moc přát.

Zkušenosti čtenářů

Daniela

Zajímavý článek! Je pozoruhodné, že ačkoliv jsem Myanmar navštívila před nedávnem (červen 2015), mám zážitky úplně jiné. Což je ale jen důkazem toho, že ačkoliv je Myanmar stále častěji ve hledáčku turistů, je možné si cestu naplánovat tak, že za celý týden nepotkáte jediného turistu, vyhnete se klimatizovaným busům jedoudích po asfaltu bez skulinky a místo toho si to poženete přes výtluky busem, který je i nákladní, tudíž máte pod nohama kartony se zbožím …pokud se vyhnete hlavním turistickým destinacím, poznáte Barmu jinak, protože tahle země je podle mne hlavně o lidech!

Ať už si svou cestu naplánujete jakkoliv, určitě nevynechejte cestu vlakem a bude to stát za to!

Jinak dodatek k Baganu: nevím, jakým způsobem se Vám podařilo proklouznout, vstupní archeologický poplatek se platí a byl dokonce oproti únoru zvýšen na 20$/osobu. Vybírá se na příjezdové cestě do Baganu, pokud jdete pěšky od nádraží, není možné to neminout, řidiči taxi i autobusů s turisty jsou povinni zde zastavit.

Honza

Poplatku v Baganu se lze velice jednoduše vyhnout přístupem zezadu (z Nyaung-U po silnici směrem k Mt. Popa). Dokonce nám připadaly nejzajímavější pagody ty méně známe, mnohonásobně míň navštěvované než ty nejslavnější.

Lilly

zase zastydlí hippie… To vážně nikdo, kdo cestuje do těhle destinací nemá vkus? Nebo se na sebe nepodívá do zrdcadla? Když jsou ´´v hotelech úplně všude´´ to muselo být vážně těžký…

Honza

Mám pocit, že před rokem jsem navštívil úplně jinou zemi. Dle nadpisu jsem očekával, že článek zboří roky zažité a často nepravdivé mýty o této zemi, ale opak je pravdou.
S těmi bankovkami jako ze škatulky zbytečně plašíte budoucí návštěvníky. Stačí mít dolary v běžném stavu opotřebení série 2004 a novější. Ten blábol o rovných, čistých, takřka vyžehlených dolarech se už roky šíří v podobných článcích. To však platilo před mnoha lety, kdy bylo na Myanmar uvaleno embargo a jejich banky se bály, že starší a poškozené bankovky s nimi nikdo nevymění.
Ve větších městech je mobilní signál běžně dostupný. Mýtus, že se z Myanmaru nedá dovolat je též léta starý. Jejich mobilní síť byla původně budována ve standardu CDMA, který není kompatibilní s evropskou GSM sítí. Dnes už však mají i GSM síť, pouze čeští operátoři zatím nemají nasmlouvaný roaming, ale to lze vyřešit zakoupením místní předplacené karty za cca 20 dolarů např. v Rangúnu v okolí Bogyoke Marketu.
Během pobytu jsme bydleli jen v guesthousech a mnoho dalších jsme viděli, tak nerozumím tomu, že po roce už tam skoro žádné nejsou, ale je možná, že je všechny už zbourali.
Věta, že tam neuvidíte skulinku v asfaltu natož díru mě dost pobavila, teda pokud za ten rok všechny silnice nepřeasfaltovali. Silnice u nás jsou v bídným stavu, ale v Myanmaru je to ještě o dost horší tankodrom. Na jedinou slušnou silnici jsme narazili mezi Mandalay a Rangúnem. Říkají tomu sice dálnice, ale s naším pojetím dálnice to má pramálo co společnýho. Obdivuhodný je, že během pár let stihli postavit skoro 600 km, u nás by to byl projekt na pár desítek let. Bohužel směrové a výškové parametry jsou konstruovány jen na 90 km/h a značení a bezpečnostní prvky taky za moc nestojí.
Snad jediný co je pořád stejný je to jejich pekelně vychlazený pivo:)

Sarka
Honza:

Ahoj cestovatele,
dekuju za prispevky. Jinak, co se tyka penez, ja osobne jsem tam s tim mela trosku problem a opravdu koukali na me bankovky a kdyz se jim nezdali, tak mi je nevzali. Silnice tam byly uplne super, hlavne mezi velkymi mesty. Ale napriklad silnice smer Mt. Victorie se teprve budovala a tam bylo videt, jake to da usili. Jinak zeme opravdu krasna. Doporucuju, Sarka

Ondřej Košulič
Honza:

Zdravim, nemate zkusenosti s pujcenim auta s ridicem v Barme? 🙂 Diky moc, O.

PremekC

Jezdíme pokud možno bez cestovky, ale poslední dobou se nám vyplatilo si nikoli přes českou, ale místní cestovku najmout auto s místním řidičem-průvodcem. Takto jsme projeli v Indii Radžahstán, celý Vietnam. Pokud se jede ve 4, tak se to vyplatí, protože oni nám zajistili velmi levné hotely, do kterých by nás ani nenapadlo jít a úspora času je také výhodou. Mohu srovnat, před pár lety jsem projel jižní Indii jen s baťůžkem.
Teď k věci: mohli byste prosím dát rady, jak je to s hotely (těmi levnými), s cestováním po Myanmaru a co navštívit? Příští rok bychom tam rádi jeli, ale slyšel jsem, že po otevření se světu je těžké sehnat v Myanmaru ubytování a když, tak draho. A kdyby někdo z vás věděl, o nějaké důvěryhodné agentuře, která by mohla zajistit ubytování a místní dopravu, budu velice rád. Díly, Přemek

Tereza

Cestovala jsem letos po Barmě s autorkou článku a musím potvrdit, že v Baganu po nás skutečně nikdo vstupné nechtěl a to jsme přijeli oficiálním minibusem z Mandalay, který nás vysypal v Nuang Shwe. Ani následující dva dni pohybu po Baganu nikdo nic nechtěl. Podotýkám, že jsme se placení nevyhýbali. Ale asi to byla jen totální náhoda.

S dolary nebyl podle mě problém kvůli jejich stavu, ale kvůli jejich stáří. Nechtěli nám vzít dvě staré 100 dolarové bankovky, ale všude nám říkali, že v Yangoonu nám je vymění (pak už jsme nezkoušeli, tak nevím).

Mobilní signál v Barmě skutečně je, ale čeští operátoři nemají s těmi barmskými nasmlouvaný roaming. Takže s českou SIM kartou se prostě nedovoláte.

Super článek, Šárko! 🙂

Baska

Krasny a velmi uzitocny clanok, dakujeme:)
Prosim, nevedeli by ste mi poradit, ako sa da najlepsie dostat z Yangunskeho letiska na nejaku najblizsiu barmsku plaz, kde stoji za to zostat par dni?:)   velmi pekne dakujem za odpoved

robert

ahoj, skvely clanek. Chystame se Barmu navstivit v lednu 2016. Nevite jak je to s navstevou severni Himalajske cssti? Slysel jsem, ze nektere casti nejsou pro turisty zpristupnene. Dekuji

Ondřej Košulič

Dobry den, mam dotaz ohledne pujceni auta s ridicem (pro tri lidi) v oblasti Mandalay, zhruba na 5-7 dni? Mate s tim nekdo zkusenosti – moznosti, financni rozpeti atd. Moc by nam to pomohlo 🙂 diky moc, Ondra

Michal

Ahoj.
Chěl bych se prosim optat na pár otazek.
Koncem kvetna letim do Thajska. Chtěl bych ale podniknout i kratší vylet do okolni zeme do Barmy na cca 14 dni. Uvědomuji si, že je to pomerně krátka doba, na tak velkou zemi, ale jsem limitovan časem 4-6 tydnu me dovolene, z čehož bych chtěl mesic stravit v Thajsku. Já se tedy ptam jestli mi může někdo doporučit, co bych s v Barmě rozhodně neměl nechat ujit a pokud je realný to vtesnat do 14 dnu ? Ma dalši otazka je, že tam jedu v podstatě období deštu, ale nemůžu si holt vybirat.  Jsem každopadně optimista a myslim si ,že mi tam nebudou každý den padat trakaře 🙂 Ale i tak se ptam jestli má někdo zkušenost s navstevou Barmy v červnu a jak je to tedy s tim počasím ? A ma dalši otazka se tyka vic a jejich způsobů žadaní. Která možnost je nejrozumnější ? Předem děkuji moc pokud si někdo najde čas a nějakou z otazek mi zodpoví.   Mej te se pěkně.

Barma je velka, ale bezne se navstevuje jen nekolik mist cca za 3 tydny, takze za 2 tydny se vetsina da stihnout. Doporucuju prilet do Yangonu a odlet z Mandalay ci opacne. Koncem cervna asi bude prset dost v Yangonu a v horach a kdyz budou dny bez deste, bude velke horko. Mandalay a Bagan jsou ale celkem suche oblasti celorocne. Ta otazka je na viza? Asi e-viza jsou nejlepsi.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí