Bilancování, aneb jaký byl Laos a Kambodža

Bilancování, aneb jaký byl Laos a Kambodža

Více jak měsíc po návratu domů dopisujeme poslední zprávičky, bilancujeme naši cestu a začínáme se těšit na tu další. A jak bychom ten náš poslední výlet uzavřeli? Jednou větou se dá říct, že vše dopadlo dobře. Vrátili jsme se v plném počtu, bez vážnějších zdravotních problémů a dokonce bez „přátelských bakterií“. :-)) Zato jsme obohaceni o velké množství zážitků a poznatků.

Jak vidíme Laos a Kambodžu?

Obě země patří k těm nejchudším a nejméně rozvinutým zemím v jihovýchodní Asii. To je vidět hlavně na chybějící lékařské péči a na příšerném stavu komunikací v obou zemích.

Obě země patří také k těm nejméně turisty navštěvovaným. Do Kambodži jezdí turisté v podstatě jen na Angkor a Laos je opravdu zapomenutá výspa.

Obě země se nám ale také pořádně dostaly pod kůži a přidaly se mezi ty „oblíbené.“ Proč? Laos neoplývá množství vyloženě „super památek“, které by lákaly davy turistů. Ale o to je hezčí. Nám nejvíc učarovala malebnost země. Krásnou krajinu na severu nebo v oblasti Bolaven Plateu doplňuje nedotčený prales v Bokeu nebo Attapeu. Malé vesničky s domky na kůlech a se střechou pokrytou palmovými listy jsou velmi malebné. A skvělí lidé, kteří se na pozdrav usmívají. Stejně jako všude jinde jsme se snažili naučit základní věty v místní řeči, ale tady jsme poprvé zcela lingvisticky zklamali. Mimo pozdravu a poděkování jsme zůstali laoskými analfabety. Ale i přesto jsme si mnohokrát s místními skvěle pokecali. Hlavně díky jejich vstřícnosti a oboustranné snaze pochopit, co ten druhý těmi opičárnami asi myslí :-))A Kambodža tyhle přírodní krásy doplnila pozorováním elegance delfínů s atmosférou podvečerního Mekongu a také důstojností a historickou váhou Angkoru. A je toho mnohem víc, co se nedá jen tak popsat. Chce to prostě do Laosu nebo Kambodži vyrazit a zažít vše na vlastní kůži. :-))

Praktické shrnutí

Jak dlouho? Na cestě po Laosu a Kambodži jsme strávili 25 dní. Málo nebo moc? Pro násna obě země jednoznačně málo. Měsíc by byl pro náš způsob cestování tak akorát na každou z těchto zemí. Díky časové tísni jsme nezvládli ani nahlédnout do některých částí Kambodže, které na původním plánu rozhodně byly. Odlehlost východních provincií nás tedy láká i nadále a Kambodža zůstává na seznamu neprobádaných zemí. Laos se zase zařadil na seznam zemí, kam bychom se rádi vrátili. Proč? Z mnoha důvodů, ale ten hlavní budou báječní lidé a klidná atmosféra celé země.

Kolik za to? Celková suma takzvaně „sakumprásk“ vychází kolem třiceti tisíc na osobu. Málo nebo moc? Když odečteme cenu letenky (16.500,-) a výdaje za víza,očkování a předodjezdové nákupy drobností, tak to dá plus mínus osm tisíc na měsíc cestování. To je asi 15 dolarů na den, ve kterých je zahrnuto ubytování, jídlo, doprava, vstupy (včetně Angkoru) ivšechny suvenýry. Na levnou Asii je to tak vyšší průměr. Moc jsme se nerozcapovali, ale také jsme nešetřili úplně „na krev.“ Občas jsme si dopřáli lepší ubytování, většinou trochu lepší jídlo, než co je asijský standard. A na čem se dá nejvíc ušetřit? Na vstupném do Angkoru, ale je hřích se tam nepodívat. Na suvenýrech, ale je hřích si nic hezkého nepřivézt. A také na jídle. Ale jsme mlsouni, takže jsme si rádi vedle základní rýže a zeleniny dopřávali také maso a nějaké ty sladkosti. Ve všem ostatním jsme se drželi velmi blízko toho nejnižšího cestovatelského rozpočtu. Místní způsoby dopravy, místní jídlo a základní ubytování pro cizince. Vyžít levně je v těchto končinách dost snadné. Vedle všeobecně nízkých cen (a nízké životní úrovně) se nás tu překvapivě nikdo nesnažit natáhnout. Z jiných zemí jsme už zvyklí na nutnost smlouvání, ale Laos a Kamboža se staly čestnými vyjímkami. Samozřejmě že o suvenýry se smlouvá i tady, ale nikdy se nám nestalo, že bychom platili více než ostatní za dopravu nebo jídlo.

Nejširší nabídku průvodců a map Laosu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Všechna nej

Naše nej se někomu jinému vůbec nemusí zdát tak super. Vždycky je to nej v určitém okamžiku, za určitých podmínek a v určité atmosféře. Ale přesto…
Největší překvapení: Usměvaví lidé. Po zkušenostech z Indie jsme toto nečekali.

Největší zklamání: Skanzen kmene Katu u vodopádu na Bolaven Plateau – hrůza.

Nejlepší atmosféra: V primárním pralese v laoské provincii Bokeo. Nádhera. Nejhezčí setkání: S paní z kmene Thai Dam. Bezvadně jsme pokecali, neznaje jediného slova v jejím jazyce. Ale i ostatní setkání s mnoha dalšími lidmi byla velmi příjemná.

Největší dobrodrůžo: Vypít a sníst vše co jsme dostali od náčelníka horského kmene v severní části Laosu. Asi největší dobrodružství našich útrob. 🙂

Nejintenzivnější zážitek: Jakákoliv cesta autobusem. Ale ta nejintenzivnější byla z Luang Prabangu do Huay Xai. Na ní jsme zažili dvě stě kilometrů nejistoty, kde naše cesta vlastně skončí a zda vůbec dojedeme do cíle.

Nejimpozantnější památka: Angkor.

Nejelegantnější tvor: Sladkovodní iravádští delfíni

Největší konflikt: Konflikty jsme neměli téměř žádné. Největším by se tedy dalo nazvat malé vypruzení číšníka v zájezdním hostinci u vodopádu na Bolaven Plateau.

Zkušenosti čtenářů

Tomas

Ahoj, uvazuju o podobne ceste. Ikdyz s odstupem sedmi let, to jiz bude asi jine, ale i tak. Jestli toto jeste nekdo bude cist, mohu poprosit o itinerar? Predem diky! Revanc vymslete :). (Cosi jsem procestoval, tak rad napisu sva doporuceni fota). Diky. Tom

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: