HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Barma aktuálně: povodně, sto mrtvých, milion postižených. Zatím.

Barma aktuálně: povodně, sto mrtvých, milion postižených. Zatím.

Když se potká mohutný monzun, cyklon a majestátním barmským veletokem, nelze čekat nic dobrého. Řeka Irrawady (český přepis je někdy uváděn jako Iravadi) a její přítoky, spolu z nebe padající vodou zaplavily Barmu a rozsévají zkázu.

2151 km dlouhý tok

„Za komunistů se špatně nežilo, v létě bylo vedro, v zimě sněžilo, zjara ledy tály a byly povodně, to jste milé děti přišly o hodně,“ zní slova jedné z Nohavicových veršovánek. Jak by ji asi napasoval na monzunové období a povodně v Barmě a období vlády vojenské junty? Zkusme to za něj: „Za vojáků řeky tolik nelily, monzumy tu zas tak hodně nedštily, přesto občas přicházely povodně, letos ale přijdeme fakt o hodně.“ Nejen o majetek, ale i o životy.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Před několika málo měsíci jsem stál na břehu 2151 km dlouhé řeky Irrawady a čekal na vládou kontrolovanou loď, jež mě následně odveze do archeologické lokality jménem Mingun. Byl relativně nízký stav vody, eroze břehů jasně ukazuje, že tu hladina dosahuje až o několik metrů výše. Řeka sloužící jako poměrně důležitá dopravní tepna, odvodňuje oblast o rozloze 255,081 km2 a poskytuje obživu stovkám tisíc lidí. Od rybářů, zpracovatelů ryb, trhovcům, přes lodníky až po turistické průvodce. Pádí ze severu na jih, kde končí v Indickém oceánu.

Dnes je vše, včetně plácku s pingpongovým stolem, kde jsem sehrál „mač“ s místními, beznadějně pod vodou a domorodci mají jiné starosti, než jak moc předražit colu bílému turistovi. Mapa zaplavených oblastí jasně ukazuje, že v místě, kde jsem čestně (tedy těsně) prohrál, se dnes prohánějí ryby a odplavené domovy Barmánců. Největší barmská řeka v sobě nese původně krystalicky čistou vodu tekoucí z pod himalájských ledovců, ale v Barmě je díky sedimentům hnědavě kalná. Ovšem teď v ní je něco navíc. Mrtvá zvířecí i lidská těla.

Mrtví? Zatím kolem stovky

Řeka se rozvodní během každého monzunu. Místní to vědí a počítají s tím. Přinese nové „hnojící“ sedimenty do nízko položených rýžových polí, spláchne prach a odpadky do nižších částí toku a každoročně trošičku pozmění a rozšíří svou deltu. Takový je tady přírodní cyklus a místní jsou na něj zvyklí. Občas se někdo utopí. Jenže tentokrát sehrál fatální roli cyklon Komen, který kromě desítek lidských životů zničil i zhruba 17 000 obydlí.

Topi Pigula patří mezi ostřílené cestovatele a fotografy. Podívejte se i na ROZHOVOR: Fotograf Topi Pigula radí, jak si z cesty přivézt lepší fotky.

Agentury zatím hlásí kolem stovky mrtvých, milion postižených a půl milionu hektarů zničených rýžových polí, což je pro nejbližší budoucnost zásadní rána. Rýže je zdejší naprosto základní potravinou. V důsledku nedostatku dojde k jejímu zdražení, což nikdy není dobrá zpráva. Zvláště ne v zemi, která měla v roce 2014 hrubý domácí produkt v hodnotě pouhých 62, 8 milionů dolarů (pro porovnání, podle CIA to bylo ve stejném roce v ČR 2005,7 mil dolarů) a je na zemědělství dost závislá.

Vzpomínám na chlapíka stojícího na dřevěném rámu jednoduchého pluhu a místy až nad kolena v bahně oral podmáčenou bahnitou půdu. Na ženy, které ve stínu širokých klobouků a v dech beroucímu vedru ručně přesazovali rostlinky rýže. Hodinu za hodinou, den za dnem, s nadějí budoucích zisků. Dneska je jejich práce pod hladinou, zdevastována prudkým proudem. Pokud si na sadbu půjčily peníze, je jejich situace velmi, velmi neutěšená. Ale snad žijí. Stál jsem na okraji pole a fotil jejich lopotnou práci a večer si pochutnával na výborné večeři, jejíž hlavní složku tvořila… rýže.

Ani delfín, ani želva

Pokud bychom chtěli sledovat tok této řeky od himálajských ledovců až po břehy pokryté porosty mangrovů a složitými kanály protkanou deltu, by byla cesta na několik měsíců. Z hlediska přírodovědného je bezesporu nejpestřejší její delta. Mangrovové porosty skrývají hnízda volavek, ostňáků, celé plejády kachen, na nimi krouží dravci, mezi ve vodě ponořených kořenů kořenovníků a kolíkovníků se krom ryb proplétají těla jedovatých vodních hadů.

„Ledňáček“ reaguji na mihnoucího se ptáka s nezaměnitelným leskem peří. Mezi místními se vyprávějí hrůzyplné historky o napadení krokodýlem, který se tu čas od času vyskytne, ale rozhodně není tak běžný, jak by se z vyprávění mohlo zdát. Jedno přání týkající se Irrawady se mi nesplnilo. Kamarádský delfín, jak by zněl český překlad anglického jména orcely tuponosé, patří mezi kytovce, kteří snášejí „poloslanou“ vodu. Rozhlížel jsem se, ale marně.

Stejnou radost by mi udělal batagur bengálský. Pokud netušíte co se pod takovýmto podivným jménem skrývá, tak vězte, že jde o sladkovodní želvu s vegetariánskými stravovacími návyky. Jenže je extrémně vzácná. Takže až opadne voda, možná si najdu „důležitou“ záminku, abych se do Barmy vrátil.

Topi Pigula absolvoval širokou škálu povolání: od kuchaře na horské boudě až k postu pedagogického pracovníka. Pracoval jako reportér Koktejlu, nyní je nezávislý publicista a stálým spolupracovníkem cestovatelského portálu HedvabnaStezka.cz. Tradici už mají i jeho fotografické kurzy.

Zkušenosti čtenářů

magda

Topi, opět moc zajímavý ,pěkně napsaný článek, díky.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí