Zdědil toulavé boty po svém tatínkovi, který jej v letech uvolnění "protáhl" snad celou Evropou a "okolím". V roce 1986 odjel jako zdravotnický odborník pracovat do Libye, kde strávil 4 roky. V té době se domníval, že se do Československa již nevrátí. Po roce 1989 si však v ČSR zřídil soukromou lékařskou praxi, ze které vyráží v rámci potřebné duševni hygieny cesty do nejrůznějších míst všech kontinentů. Jeho láskou je hlavně Indie, do níž podnikl již více než 20 cest. Za nejdůležitější považuje průzkumné cesty na indický dálný východ, do Arunáčálpradéš, Nágska či Meghaláje. Velký význam pro něj mělo i 5 expedic do srdce libyjské Sahary.
Přejet Libyjsou Saharu chce nejen notnou dávku odvahy, ale i dobré vybavení a lidi, na které je spolehnutí. Vzdorovat totiž budete nejen nekonečné poušti, ale minám!
Vydáte-li se autem na cestu Saharou, musíte občas zavítat do oázy, abyste doplnili potřebné zásoby. Hlavně nezapomenout na benzín. Někdy ani zkušení Tuaregové neodhadnou správné množství na dlouhé cesty pískem.
Naše cesta vedla až k hoře Al Uweinat, velkému zdroji vody. Po cestě jsme potkávali uprchlíky z Dárfúru a mrtvoly jejich velbloudů, kteří už nedokázali svým pánům dělat pomocníky.