HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Australská tranzitní víza – noční můra pro pokročilé

Australská tranzitní víza – noční můra pro pokročilé

Australská tranzitní víza – udělují se zdarma, trvají 72 hodin, tak proč si do klokanova nehopnout, když je hop po cestě a zdarma?

Australská tranzitní víza – udělují se zdarma, trvají 72 hodin, tak proč si do klokanova nehopnout, když je hop po cestě a zdarma? O třídenní tranzitní vízum do Austrálie jsme žádali v JV Asii, nikoli v rodné hroudě, jak se to dělává.No a po 11 pokusech ve 4 zemích přinesl kocourkov i své ovoce. Kocourkov trval dva měsíce a dva a půl tisíce nervů, dopravné mezi 7 hraničními přechody, 2 letenky, 2 noci beze spánku v nočním autobusu, 12 neplánovaných nocí zadraho, 10 tříkilometrových výletů pěšky s bagáží kolem čtyřproudovky v 40 stupních Celsia, 80 centů za pohlednici té nejneochotnější úřednici v Malajsii…

Že cestování není jenom radost, to cestovatel ví. Že úředník je nebezpečnější než ptačí chřipka, to ví cestovatel taky. Ale, že si mohou dvě ambasády pod zastoupením jedné země zcela otevřeně protiřečit, to je bonus, co se jen tak nevidí…

Indie

1. pokus o zažádání si o Australská tranzitní víza v Delli

Voláme na australskou ambasádu v Indii. Na číslo z jejich webových stránek. Volané číslo neexistuje. Webová stránka zároveň uvádí, že před vstupem na ambasádu si musíme telefonicky domluvit schůzku.

2. pokus v Delli

Píšeme ambasádě oznamovací e-mail, že jim nefunguje telefonní číslo. Autoreply nám v mžiku zasílá telefonní číslo nové, jako kdyby všichni ambasádě psali akorát o číslo. No, asi to tak bude. Přijatý dopis obsahuje odůvodnění, proč na webu nefunguje telefonní číslo… To je hezké, ale pročpak nedají to fungující telefonní číslo zrovna na ten web? Jo, vlastně vím, protože jsme v Indii…

3. pokus v Delli

Hurá, hovoříme s ambasádou chtěje si domluvit rande. Paní spojovatelka nás zklame. O vízum si údajně musíme žádat přes cestovní kancelář (a samozřejmě jí zaplatit provizi) a na tuhle zdržovací kulišárnu nám nezbývá čas. Letadlo nepočká, zažádáme ze Singapuru.

Singapur

4. pokus v Singapuru

Ambasáda má zavřeno. Přiletěli jsme na státní svátek – národní den Singapuru.

5. pokus v Singapuru

Informace o otvíracích hodinách ambasády z turistického informačního centra se liší od otvíracích hodin v realitě, a tak přicházíme opět s křížkem po funuse.

6. pokus v Singapuru

Na třetí osobní návštěvě australské ambasády jsme mírně nervózní. Zaprvé z toho, že se mi podařilo před obrněnou security rozsypat bílý prášek a panduláčkovi se samopalem se nechce přistoupit na hru na pravdu: že to bílé je chlór na desinfekci vody maskovaný v praktické krabičce od vitamínů… Zadruhé nám oznamují, že vízum potrvá 5 dní a na tolik noclehů v drahé zemi už nemáme sponzora. Zkusíme to z Malajsie.

Malajsie

7. pokus v Kuala Lumpur

V rámci kondice a úspor chodíme všude pěšky. Ovšem ty čtyřproudovky v Kuala Lumpur vážně nějak přetáhli! Na ambasádu dobíháme 12.05, tedy 5 minut po zavíračce. Jéjej, taky bych snesla takovouhle pracovní dobu!

8. pokus v Kuala Lumpur

Paní z ambasády nás podrobuje hodinovému křížovému výslechu se závěrem, že nám vízum neudělí. Padá mi brada. Máme koupené všechny letenky – Singapur – Sydney i Sydney – Nový Zéland. Máme v pase platné vízum pro vstup na Nový Zéland. Z našeho žití v Západní Austrálii máme jen a jen čistý trestní rejstřík v paniččině systému. Máme veškeré potřebné dokumenty….

Jako důvod svého verdiktu udává paní podezření, že chceme v Sydney opustit letiště. „A to se nemůže?“ Divím se jako Diviš. „V samotné matičce Austrálii, v Perthu nám osobně imigrační zastupitel potvrdil, že se to může!“

„Co vám někdo napovídal v Austrálii mě nezajímá. Tečka.“

„Někdo???“ Padá mi brada podruhé. „Kde jinde jsme měli tuto informaci přesněji ověřit, než na vládní instituci samotné Austrálie? Nicméně, když už pod zastoupením jedné země tvrdíte opak, my na tom letišti klidně těch 37 hodin zůstaneme!….“ Přečtem tři Viktory Huga, ale my to vízum prostě potřebujem. Máme na ně plné právo, na změnu letů nejsou volná místa a krom toho, nedělali jsme 16 hodin denně na to, abychom utráceli 400 dolarů za změnu dvou letů, kvůli jednomu razítku jedné „milé paní.“

Naše věty i myšlenky úspěšně prošly kolem zlatých náušnic milostivé a snad se zarazily až někde o Himaláje. Vízum nám neudělí. Rozhodnutí o udělení víza je vždy výhradně na vůli úředníka. Ale přece jen, paní není tak úplně nelaskavá, že prý by nám udělila vízum turistické za 160 dolarů pro oba. Děkuji pěkně. Tranzitní vízum se uděluje bez poplatku…

Ani jsem se nerozčílila. Za dveřma jsem se rozplakala jako malá holka nad tou bezmocí, kterou před úřednickou tvrdou palicí máte. Nejsem velitel vesmíru, abych soudila, která ambasáda má pravdu a která ne. Insinkt mi šeptal, že pravdu má Austrálie. Instinkt mi šeptal, že tahle paní není v právu, ale má funkci. Ale kam se můžete odvolat? Všechny osobní rozhovory s úředníky v Perthu i v Kuala Lumpur nikdo nenahrával. Nemáme jediný důkaz, že si 2 ambasády jedné země protiřečí, vlastně ani nevíme, kde je pravda, písemný výklad na formuláři z internetu je velmi sporný. Nemáme moc dalších zemí kam se obrátit, nemáme vratné letenky, už 14 dní dovolené zabíjíme čas pochodováním po úřadech – taková vysněná dovolená…

Tom navrhuje rezignaci za 160 dolarů. Já vyškytávám jediné slovo: „Nikdy!“ Té paní chci poslat ze Sydney pohlednici.

9. pokus

Zoufalý noční bezesný přesun zpátky do Singapuru je zakončen ještě zoufalejším verdiktem úřednice: „Na vízum máte plné právo, avšak já je mohu postoupit ke zpracování maximálně 10 dní před odletem.“ Ptám se: „Ukažte mi prosím na webu, kde je tato informace?“ Není!!! Tu mají úředníci ve svém interním systému! Ptám se podruhé: „Proč jste nám jen paní tuhle maličkostneprozradila, když jsme tu byli poprvé?“ Paní přiznává, že o podmínce sama nevěděla, že tu podmínku našla zrovna teď. Ani se neodvažuji ptát, jak pak to, že tuto podmínku v jiné zemi nemají? Nevím…, každopádně opětovně stojíme bezmocní. Ptám se potřetí: „V momentě, kdy žadateli vízum zamítnete 2 dny před odletem, co má normální smrtelník za šance vyřešit s letenkama v branži, kde se místa zamlouvají několik měsíců dopředu? Doplavat?“ Ze zdvořilé odpovědi o 10 odstavcích vyplynulo, že ano – doplavat.

10. pokus

Dopisujeme si s paní z Bruneje, poslední miniaturní zemičky jakš takš při cestě, do které se rádi povinně zajedeme podívat. Paní jménem Margaret nám píše, že občan ČR si o 72 hodinová tranzitní víza do Austrálie žádat nemusí, může jen tak přijet. My na to: „Ale musí! Udává to nějaký ministerstvo zahraničních věcí ČR. Do 8 hodin v Austrálii se žádat nemusí. Nad 8 hodin musí.“ Margaret se strašně diví, nicméně píše, ať teda zaskočíme, když nic, uvidíme palác nejbohatšího sultána na světě.

Brunej

11. pokus

Inu, zaskočili jsme přes moře na Borneo… Autobus po jedné jediné silnici měl čtyři přestupy a tak chytáme zpoždění a rozrážíme dveře ambasády opět 5 minut po zavíračce. Tragicky tropicky zpocení pod krosnou prosíme security o slitování, kterého se nám nedostává. Ze dveří vychází Margaret. Energický pohled, široký úsměv, místo obědové pauzy usedá k počítači, prohlíží naše dokumenty a do 30 minut nám na počkání uděluje do pasu zdarma multivstupní transitní vízum do Austrálie.

A tak mi někdo řekněte, proč to někde jde a jinde ne? V Sydney samozřejmě neměli jediný problém s opuštěním letiště. Ještě se starostlivě ptali, kdepak to budeme dneska spát? To tak – prospat tyhle těžce nabyté hodiny! Žádné spaní, ať je půlnoc nebo ne, já jdu shánět pohlednici s klokanem!!! Krom pozdravu sépii vynesl boj s úřednickými mlýny ten nejlepší chleba po všech těch nudlích – vynesl řízek! První řízek po roce a půl ve světě, první teplou sprchu po šesti měsících na Asijském kontinentě… :0) Joo, kam se hrabe opera nad tyhle těžce nabyté těžce přízemní cestovní prazážitky…

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: