4 nejnebezpečnější situace, do kterých se můžete dostat v Palestině

Existují desítky nebezpečných situací, do níchž se můžete v Palestině dostat. Je dobré si vždy uvědomit, co, komu a jak říkáme. Některé názory a argumentace nemusí vést vždy k pochopení a mohou vést k roztržce. Mnoho témat je velice citlivých, a proto je vždy lepší pouze naslouchat, než se hádat. Přesto existují tři nejnebezpečnější situace, které vás mohou potkat.

Záměna

„Nejsem osadník, nejsem Izraelec,“ byla jedna z prvních vět v arabštině, kterou jsem se naučil, stejně jako nosit kufiu (u nás známá jako šátek palestina) omotanou kolem krku. Podobná opatření se zvláště hodí ve chvílích, kdy se turista přibližuje k některé palestinské vesnici a na stráži stojí mladíci s tyčemi. Židovští osadníci zde běžně procházejí a mnohdy způsobují vážné problémy. Každá vesnice se tak snaží chránit všemi dostupnými prostředky. Nejvíce nebezpečné jsou asi děti, běhají všude, osadníků se bojí a ke kamenům nemají daleko.

Pokud se člověk pohybuje v těchto místech je vždy dobré dát jasně najevo, že není židovský osadník a nepodporuje Izrael. Však blízkost židovské osady může být velice ošemetná a toto pravidlo narušit. Právě okolo osad dochází k mnoha srážkám mezi osadníky, armádou a Palestinci. Mnohdy je velice těžké se orientovat, kde se nacházíte a jak se tedy podle toho chovat. Pokud Vás chytí osadníci s palestinskou (černobílou) kufiou kolem krku, nemusí to pro Vás dopadnout moc dobře a budete se modlit za příchod armády. Stejně jako by Vás celkem jednoduše Palestinci mohli považovat za osadníka a dát Vám co proto. Do těchto míst je nejlepší napoprvé přijet s průvodcem, který oblast zná a poradí, jak se zde chovat.

Z tohoto důvodu je třeba dbát na to, co máte na sobě. Marginální nápisy na tričkách či čepici mohou způsobit vážné problémy. Potisky velebící IDF, Izrael nebo jeho představitele se na Západním břehu líbit moc nebudou, stejně jako loga Hizballáhu, či nápisy jako „Free Gaza“ izraelským vojákům. Podobné drobnosti (náramky, přívěsky, odznáčky atd.) mohou způsobit nepřejemné problémy a jak už jsem řekl, děti obou stran mají ke kamenům velice vřelý vztah a po ruce se jich vždy pár najde.

Zeměpis není koníčkem místních

Mnohdy mám pocit, že geografické znalosti nepatří k láskám ani jedné strany konfliktu anebo možná již v rámci propagandy lidé mnoho zapomněli. Je lehké se nechat zmýlit, a to zvláště samotnými Izraelci či Palestinci. Například dálnice číslo jedna, vedoucí z Jeruzaléma k Mrtvému moři, protíná z velké části okupovaná území a, i když si toho mnozí izraelští občané nevšimnou, nalézá se v Palestině. „Proč byste nemohl jet naším autem k Mrtvému moři,“ divila se slečna v půjčovně.

Právě mi řekla, že s jejich vozidly nesmím na Západní břeh, a tak se jí snažím geograficky vysvětlit, že jím budu muset projet. Kroutí hlavou, ale nakonec po poradě s kolegou říká, že je to v pořádku a po jedničce jet mohu. Stejně tak například v Hebronu je velice lehké přejí z židovské do muslimské části města či jet izraelským autobusem do osady (například Susya nebo Mitzpe Jericho) v srdci ZB, čehož si člověk všimne až ve chvíli, kdy k němu letí první arabské kameny.

Setkání s izraelskou armádou

„Armáda má vždycky pravdu,“ pořekadlo, které platí v Palestině více, než by nám bylo milé. Evropští turisté i cestovatelé nejsou na tuto skutečnost zvyklí a mnohdy si myslí, že se jim nemůže nic stát. Ukřičený levicový aktivista se pak diví, když vojákům dojde trpělivost (po té se na ně půl hodiny ječí a hází kameny), on dostane pažbou do obličeje, želízka na ruce a v dost nepříjemné poloze musí několik hodin čekat na dně džípu. Bezpečnostní situace je hold taková a každý turista s tím musí počítat. S vojáky proto není dobré se přít, zákony, jak je známe, v Palestině neplatí a my jsme ti slabší. Stejně jako se spoléhat na to, že izraelský voják nevystřelí, je velká hloupost, vystřelí a s největší pravděpodobností se trefí. Proto pokud řídíte auto a ozve se odněkud „stůjte“, vřele doporučuji zastavit.

• Sledujte média
• Neplést se do politiky
• Vždy musíte vědět kde jste
• Dávejte si pozor, s kým jste
• Bacha na to co děláte

Od demonstrací pryč

Demonstrace jsou jednou z kratochvílí, kterým se palestinská mládež (a nejenom ona) ráda oddává. Před cestou do Palestiny je dobré se podívat do noviny či poptat se v okolí, jestli se něco nechystá. Mnohdy stačí i pohled do kalendáře, jelikož většinu významných dnů, ať již izraelských či palestinských, provázejí demonstrace. Velice časté bývají protestní akce na přechodu Kalandia mezi Jeruzalémem a Ramalláhem či ve vesnici Bil´in.

Tyto akce není dobré podceňovat a pokud možno ani nenavštěvovat. Izraelská armáda se sice snaží nepokoje potlačit za použití co nejmenší možné síly, což však nic nemění na tom, že při podobných akcích lidé občas umírají a velice často končí v nemocnici se zraněním způsobeným slzným plynem či gumovou kulkou. Evropský nebo jiný zahraniční pas je v tuto chvíli k ničemu, před kulkou neochrání a jako plynová maska se také použít nedá.

Mnoho cizinců žijících v Palestině se podílí na různých „mírových aktivitách.“ Je dobré si uvědomit, že pro stát Izrael jsou tito lidé často nežádoucí a nejraději byc se jich zbavil. Cestovatel by si měl tedy dát pozor (zvláště pokud využívá třeba couchsurfing) s kým a hlavně kam jde. Pokud ho armáda či police zatkne na demonstraci, mohl by již za pár hodin sedět v letadle domů (tučným účet za letenku v kapse) s razítkem nežádoucí v pase a zákazem vstupu na deset let či doživotí. Ambasáda v tomto případ mnoho nenadělá. Bohužel izraelská strana mnohdy svoje chování vysvětlovat prostě nemusí. (Mimochodem podobné nebezpečí hrozí i pokud se účastníte pro-mírových či pro-palestinských demonstrací v Izraeli).

Jiří Kalát začal sbírat zkušenosti v několika redakcích, jako žurnalista pracoval i v Havlíčkobrodském deníku. Během studií na Univerzitě Palackého ho zaujal projekt naseadresa.cz, ve kterém společně s kolegy vytvářeli zpravodajství. Toulavé boty ho zavedly na Aljašku, do Guatemaly, Mexika či na Nový Zéland. V nynější době žije v Jeruzalémě v Izraeli. Cestuje po této starobylé zemi a hledá informace, které by mu hlouběji osvětlily problematiku Izraelsko-palestinského konfliktu, místní kultury a života.