Manuál balijského řidiče: Znáte Bali kiss? A preferujete skútr nebo kolo?

Manuál balijského řidiče: Znáte Bali kiss? A preferujete skútr nebo kolo?

Až se ocitnete na Ostrově bohů, určitě si ho budete chtít pořádně prohlédnout. I když to pohledem na mapu vypadá jako hračka, vzdálenosti tady jsou relativní a to, za jak dlouho urazíte jaký kus cesty závisí na vašem dopravním prostředku, situaci na silnici ale také na hinduistickém kalendáři. Setkání s náboženským procesím – ceremonií může vaši cestu prodloužit třeba i o několik hodin.

Protože v tomto zdánlivém chaosu hledá našinec pravidla těžko, berte následující článek spíš jako seznam doporučení.

Skútr je základ

Možností, jak se po ostrově pohybovat, existuje mnoho. I když zde ve velké míře nefunguje hromadná doprava tak, jak ji známe z České republiky, je možné si od některé ze soukromých společností koupit lístky do turistického autobusu. Ten vás ale nedoveze nikam mimo ta nejoblíbenější a nejzalidněnější místa. Situace je lepší v pronajatém autě nebo TAXI, ani ty ale nejsou optimálním prostředkem – kromě vysoké ceny se stejně jako autobusy také auta dostávají do úzkých všude tam, kde se zužuje vozovka.

Na kole po Bali jezdí kromě Julie Roberts jenom pár místních. Kolo jako hlavní dopravní prostředek pro vaši dovolenou nedoporučuji vzhledem k vedru a hustému provozu, v zapadlejších oblastech to ale teoreticky proveditelné je.

Všichni místní i expats vám potvrdí, že nejlepší volbou je pořídit si skútr. Kromě toho, že se na něm dostanete téměř všude (a to i v porovnání s chůzí pěšky), je také nejrychlejším a nejlevnějším dopravním prostředkem. Pronájem dobré mašiny by vás měl stát kolem 500.000 IDR na měsíc. Nevýhoda je v některých místech silný provoz (včetně pouličních psů a slepic se sebevražednými sklony), který vyžaduje odvahu a řidičské schopnosti. Ani kvalita místních silnic a cest není úplně ideální, pokud si ale troufáte, jděte do toho.

Nejhezčí pohled na Bali je ze sedadla skútru a vaše zážitky tím nabydou úplně nové dimenze. Na Bali potkáte také jezdce na crossových motorkách, v obydlených částech ale působí tohle vybavení poněkud směšně, tím spíš, že stejně většina z nich jezdí třicítkou v tílku a žabkách.

Možná je to tím, že Indonésie byla holandskou kolonií, Indonésané si ale mohou s Holanďany podat ruku v mistrovství v převážení těch nejméně pravděpodobných věcí na kole nebo skútru. Nelekněte se ani, pokud potkáte stroj řízený psem. To je taky v pohodě.

A jak je to s taxi na Bali?

Pokud se raději vozíte, sehnat na Bali osobní transport není nijak těžké. Stačí se projít po ulici, nabídky na taxi služby čekají na každém rohu. Nejlevněji určitě vyjde Uber, jeho indo-dny se ale po nedávných protestech v Jakartě možná blíží ke konci. Pro milovníky adrenalinu existuje na Bali služba Go-Jek – mototaxi s vlastní mobilní aplikací, které sice nenabere celou rodinu, ale je super levné. I tak se ale vždy a všude ptejte na cenu raději předem.

Jezdí se vlevo

Pokud jste se rozhodli přece jenom pro skútr, gratuluji. Jedno důležité pravidlo a asi jediné, na které se opravdu lze spolehnout – jezdí se zde vlevo. Důvod je prý následující: v roce 1596, kdy Holanďané kolonizovali Indonésii, přivezli s sebou svoje pravidlo jízdy vlevo. Napoleon toto pravidlo v Nizozemí později změnil, Indonésii ale zůstalo až do dnešní doby.

Benzín se čerpá z lahví od Absolut vodky

Kolem balijských silnic potkáte spoustu malých obchůdků a bister, tzv. warungů. Před velkým množstvím z nich stojídřevěný stojan s lahvemi od Absolut vodky s podezřele žlutým obsahem. Vězte, že se jedná o benzín. Chcete-li být aktivní, popadněte trychtýř a tankujte. Většina majitelů vám ale raději pomůže.

Litr benzínu stojí 8.000 – 10.000 IDR. Mezi cestovateli se šíří pomluva, že benzín z warungů bývá ředěný vodou. To může být pravda, občas se ale dostanete do situace, kdy není na výběr. Benzínové pumpy najdete hlavně kolem větších měst a turistických atrakcí a nejsou předem příliš dobře značené. Nám se na jejich vystopování (a na cestování vůbec) docela osvědčila off-line GPS maps.me.

Go with the Flow

Bali je magnet pro zcestovalé jogíny a vyzvanače všeho zdravého, a tak pojďme i místní způsob chování na silnici popsat jejich oblíbeným výrazem „organic“Každý si jede tak nějak po svém, jeden zbytečně rychle (a hlasitě, na crossce), druhý čtyřicítkou, třetí telefonuje a čtvrtý je skúrt vezoucí čtyři dělníky, který se sotva drží na silnici. Všichni se navzájem sledují, nějak jim to vychází a na velkých silnicích tenhle mrak skútrů, aut a motorek vypadá jako jeden velký živý had.

Na křižovatkách se nenechte překvapit absencí značek, přednost má obvykle ten, kdo začal jako první troubit. Troubení je důležitý dorozumívací prostředek a nenese v sobě ani stopu agrese. Kdo troubí, jakoby říkal: „Pozor, jedu!“ Radši tedy nepočítejte s předností nebo s tím, že tenhle člověk zpomalí, až vás bude míjet.

Důležité je tedy bedlivě sledovat, co se kolem vás děje a pokoušet se odhadnout, k čemu se okolní řidiči chystají. Někteří Balijci nemají rádi blinkry a tak vám raději ukáží rukou, že chtějí zatočit nebo zastavit. Občas vás prostě překvapí, ale to spíš na místech s menším provozem, ať nekřivdíme.

Nebezpečným účastníkem silničního provozu jsou pojízdné stánky s jídlem, tzv. pedagang kaki lima („pětinožky“), které často postrádají osvětlení, zato jim ale nechybí odvaha. Stařečka táhnoucího tenhle vozík tmou potkáte i na tříproudé „dálnici“ vedoucí na letiště.

Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Moto móda

Pokud chcete zapadnout a zároveň mít při jízdě trochu pohodlí, nezapomeňte doma kromě helmy roušku přes ústa – posloužit vám může sarong, obchody jsou ale plné nejrůznějších roušek určených přímo na motorku. Vezměte si také mikinu, košili nebo sarong na ramena – i když slunce prudce svítí, bude vám na skútru brzy zima a navíc se spálíte… Co může být horšího než tahle kombinace? Vaše prsty na nohou budou rády za zavřené boty, 99% lidí ale potkáte v žabkách.

Bez dokladů a pojištění ani metr

Jezdit skútrem na Bali je velká legrace do té doby, než se setkáte s policií. To ale jenom v případě, že nemáte helmu a chybí vám mezinárodní řidičský průkaz. Policie prý ráda zastavuje nově přilétnuvší na ostrov, kteří dělají nejvíce chyb a zaplatí bez odmlouvání i ty nejvyšší pokuty. Poznat je na první pohled většinou nebývá pro nikoho těžké – snadnou obranou je tedy rychle se opálit. (Tyhle pomluvy se mi ale nepotvrdily.)

Je to asi samozřejmost, ale bez zdravotního pojištění na skútr nesedejte. Nehody se na Bali dějí téměř neustále, i když nemusí jít o nic velkého – must have každého cestovatele je lýtko spálené od rozžhaveného výfuku nesoucí poetickou přezdívku Bali kiss.

Posvěcení

Pokud chcete udělat pro svůj skútr a zážitek z jízdy maximum, nechte svému vozidlu požehnat. Můžete to provést během svátku zasvěcenému všem dopravním prostředkům, kdy se před vraty chrámů sjedou všechny autobusy, auta, skútry, kola a pojízdné bizarnosti z celého ostrova, aby byly pošplíchány svatou vodou a ozdobeny slaměnou obětinkou. Mimochodem, obětinám rozházeným po cestách a silnicích se vyhýbat nemusíte. Jejich účel byl splněn položením obětinky a zapálením vonné tyčinky.

Koupit „funkční“ skútr v Palu, natankovat, nakoupit konzervy a hurá do džungle. Bez map, bez signálu, bez navigace. Tak začíná to pravé dobrodružství. Čtěte dál v článku Centrální Sulawesi: Na skútru skrz džungli.

Na cestách se ale mějte na pozoru před zlými duchy, kteří žijí pod zemí. Při projíždění podjezdem trubte, abyste je vyplašili, stejně jako to dělají všichni ostatní.

Selamat jalan! / Šťastnou cestu!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí