HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Slovinsko


POSLEDNÍ DISKUSE

Jídlo a pití



Slovinská kuchyně do sebe v průběhu dlouhých staletí absorbovala řadu vlivů. Zřetelně je tu cítiti rakouská, ale také balkánská a středomořská inspirace. Setkáte se tu také stále více s mezinárodní evropskou kuchyní – zejména v kvalitnějších restauracích ve velkých městech – a etnickými pokrmy. To však nic nemění na tom, že tradiční slovinská jídla často připravovaná podle starých selských receptů jsou stále neobyčejně oblíbená.

Snídaně, svačiny a lehká jídla

Snídaně (zajtrk) se v průměrně kvalitním hotelu obvykle skládá z chleba případně rohlíku či housky s džemem nebo marmeládou, přičemž někdy se podávají také cereálie s jogurtem. Pouze v  lepších hotelech si budete moci vybrat z plně zásobeného bufetu s teplými jídly (párek, slanina, vejce atd.), sladkostmi a ovocem. Snídaně podávané na turistických farmách jsou takřka vždy neobyčejně dobře připravené a chutné a nejen pro milovníky jídla jsou skvělým začátkem dne. Podává se domácí mléko a chléb, domácí sýr, uzeniny a samozřejmě doplňky jako rovněž domácí džem či marmeláda.
Snídani si můžete dát v snack barech (okrepčevalnice) a také u pouličních stánků nabízejících burek plněný sýrem (burek z sirov) nebo masem (burek z mesom) – je to velmi tučné jídlo a po ránu rozhodně není vhodné pro lidi se slabšími žaludky. Běžně se také setkáte s různými uzeninami, zejména párky a klobásami, oblíbené jsou – jako jinde v Evropě – párky v rohlíku, ale také slovinské frankfurtské párky (hrenovke) či podstatně lepší velká kořeněná klobása (kranjska klobasa). K obědu si Slovinci rádi dávají lehký pokrm (Malica) o dvou či třech chodech. Podává se obvykle od 11.00 či 12.00 do 15.00 a stojí kolem 600–800 SIT.
Ve slovinských supermarketech (trgovina) případně lahůdkářstvích (delikatesa) si můžete koupit sendvič a také potraviny na venkovní piknik. Doporučujeme zejména slovinský sýr (sir) a salám (salama). K dostání je tu také čerstvé ovoce a zelenina, nicméně v tomto případě lépe uděláte, když se vydáte na některou z tržnic (tržnica) – dobře nakoupíte také u stánků lemujících některé ulice a silnice. Chléb (kruh) je nejlépe kupovat přímo v pekárně (pekarna). Ve většině najdete navíc široký výběr sladkého pečiva a také čerstvé sendviče – pokud vám ve vašem ubytovacím zařízení nenabídnou snídani, návštěva nějaké blízké pekárny je skvělou kompenzací. Nasnídat se můžete také v cukrárně (slaščičarna), kde vám nabídnou kromě zákusků také sladké pečivo a někdy i sendviče.

Restaurace a druhy jídel

Většina Slovinců – pokud se rozhodnou v daný den poobědvat či povečeřet mimo domov - na jídlo chodí do restaurace (restavracija). Ty najdete prakticky všude, avšak jejich kvalita je značně kolísavá. Setkáte se s velmi jednoduše zařízenými místy, ale také luxusními restauracemi nejvyšší třídy. Podstatně větší výběr je samozřejmě ve velkých městech, zejména v Lublani a Mariboru, v menších budete mít při hledání vhodného stravovacího zařízení větší potíže. Velmi příjemnou a obvykle stylovou atmosféru nabízí gostilna, restaurace křížená s hospodou. S těmito zařízeními se setkáte většinou v předměstských částech a také v menších městech a venkovských oblastech. Podobné je gostišče pouze s tím rozdílem, že zde na vás obvykle čeká několik pokojů. V současnosti je již takřka samozřejmé, že ve všech větších městech najdete pizzerii.
Obecně lze říci, že nabídka jídel se v různých typech stravovacích zařízení nijak výrazně neliší. V jídelníčku najdete takřka vždy masitá jídla (mesne jedi), obvykle smažený řízek (zrezek), hovězí maso (govedina), vepřové maso (svinjina) případně telecí maso (teletina). Velmi oblíbená jsou typická jídla jižního Balkánu jako například i u nás známé čevapčiči (opékané ruličky mletého masa) a sarma (zelné listy plněné masem a rýží). Ke slovinským specialitám patří steak z koňského masa (žrebickov zrezek) a neobyčejně populární jsou rovněž jídla, při jejichž přípravě se využívají vnitřnosti– běžně v nabídce restaurací (zejména těch levnějších) najdete různě upravená játra (jetra) a grilovaný či smažený mozeček (možgani). V dražších a luxusnějších restauracích vám nabídnou spíše pokrmy ze zvěřiny. Slovinci si potrpí na maso z medvěda (medved), srnčí maso (srna), bažanta (fazan) a zajíce (zajec). Jídlo běžně začíná polévkou (juha) – během pobytu v oblasti Primorska vyzkoušejte polévku jota (f fazolemi a kyselým zelím) a v Štajerske polévku kisla juha (základ tvoří vepřová kolena a hlava s kyselou smetanou). Skvělá je sušená šunka (pršut), zejména pokud pochází z krasové oblasti – podává se především jako předkrm. Další dva tradiční slovinské pokrmy jsou žlikrofi, ravioli plněné bramborami, cibulí a slaninou a žganci, pohanková či ovesná kaše často podávaná s kyselým zelím.
Na pobřeží Jaderského moře se samozřejmě setkáte s množstvím různě upravených ryb (ribje jedi). Zahraniční turisté mají ve velké oblibě mušle (školjke), garnáty (škampi) a olihně (lignji). Pokud se dostanete do blízkosti údolí Soča (zejména města Kobarid, kde na vás čekají tři restaurace patřící k vůbec nejlepším v zemi), vyzkoušejte sladkovodního pstruha (postrvi) uloveného v řece Soča. Nejvyhledávanějším a nejcennějším druhem je pstruh mramorový (Salmo trutta marmoratus). Jinak se na jídelníčku řady restaurací střední i vyšší cenové kategorie vcelku běžně setkáte s italskými jídly, zejména těstovinami, běžně se podává také guláš (golaž), na němž si pochutnáte samozřejmě nejvíce v blízkosti maďarských hranic. Populární je i u nás známý segedinský guláš (segedin) s kusy kysaného zelí.
Jako dezert se podávají typické středoevropské moučníky jako například štrúdl (většinou s jablečnou náplní a často také s rebarborou) a knedlíky s ovocnou náplní (štruklji). Mezi tradiční slovinské sladkosti je možné zařadit rolku z kynutého těsta plněnou ořechy, medem či estragonem (potica) a neobyčejně oblíbenou pochoutku z oblasti Prekmurje připravenou z lístkového těsta a plněnou mákem, vlašskými ořechy, jablky a smetanou. Pokud dáváte přednost tradičním dezertům, rozhodně neprohloupíte, když si objednáte palačinky (palačinke) podávané s nejrůznějšími náplněmi, případně zmrzlinu (sladoled).

Kvalita obsluhy se liší v závislosti na cenové kategorii vybraného místa a také části země – ve větších městech jsou servírky milejší a znatelně rychlejší. Vcelku však lze říci, že výrazně neochotný či pomalý personál je ve zdejších stravovacích zařízeních spíše výjimkou. Velkou výhodou může být také dobrá jazyková výbava většiny zaměstnanců restaurací. Jejich angličtina či němčina vás může dostat z nejedné nelehké situace – slovinština je jazyk na první pohled velmi podobný češtině, ale při bližším seznámení často zjistíte, že nerozumíte ani slovo. Pokud vám přijde, že si to obsluha zaslouží, nechte jí spropitné ve výši asi deseti procent útraty.

Vegetariáni

Ačkoli se nabídka jídel pro vegetariány v poslední době velmi rozšířila a turisté vyhýbající se masu se již nemusí bát, že ve Slovinsku stráví dovolenou obrazně o chlebu a vodě, výběr je – s výjimkou dražších restaurací – stále ještě poměrně výrazně omezený. Kromě obvyklých zeleninových salátů a různých vaječných omelet si můžete objednat slovinskou specialitu štruklji (knedlíky plněné sýrem nebo ovocem), ocvrti sir (smažený sýr) a gobovu rižotu (rizoto s houbami) – poslední zmíněné jídlo je většinou skvěle připravené. V lepších restauracích vám nabídnou sofistikovanější varianty všech výše uvedených pokrmů a většinou ještě jednu či dvě další bezmasé speciality.

Pití

Během dne se ke sklence alkoholu můžete posadit do některé z četných kaváren (kavarna), případně denního baru. V nabídce najdete většinou také plněné koláče, sladké pečivo a různé zákusky a takřka nezbytnou zmrzlinu. Káva (kava) se podává černá, pokud toužíte po jiném typu, je třeba upřesnit po jakém – rovněž je třeba požádat o mléko (mleko) případně smetanu (smetana). Káva se pro svůj silný dehydratační účinek běžně pije s minerální vodou (mineralna voda) – nejoblíbenější značka je Radenci pocházející ze stejnojmenného lázeňského města. Běžně k dostání je také kapučíno, jeho kvalita je však neobyčejně kolísavá a mění se místo od místa, často bez závislosti na vzhledu kavárny. Vcelku snadno se vám může stát, že místo vyžádaného nápoje dostanete běžnou kávu s trochou spadlé šlehačky. Milovníci čaje (čaj) jsou ve Slovinsku spíše v menšině, ale obliba tohoto zdravého nápoje s příjemně povzbuzujícími účinky stále stoupá. Při troše snahy zde najdete několik skvělých malých čajoven (Čajna hiša) – zejména v hlavním městě a Mariboru.
Pokud se budete chtít vydat za alkoholem ve večerních hodinách, zamiřte do některého z evropsky zařízených barů, případně do tradiční slovinské pivnice (pivnica), případně od vinárny (vinarna). Slovinské pivo (pivo) svou chutí připomíná hořké plzeňské pivo a rozhodně není špatné – v minulosti bylo nejoblíbenější ze všech značek bývalé svazové Jugoslávie. Hlavní pivovary s největší výstavem piva jsou pivovar Laško nacházející se ve stejnojmenném městě a vařící vůbec nejoblíbenější značku Zlatorog (toto slovo označuje mýtického kozorožce se zlatými rohy) a lublaňský pivovar Union. Samozřejmě že se setkáte s nadšenými přívrženci obou výrobců zlatavého moku, ale o něco lahodnější a chuťově vyváženější jsou výrobky prvního z nich. Oba pivovary vyrábí tmavé pivo (temno pivo) a také ležáky vzdáleně připomínající Guinness. V řadě pivnic, zejména těch, které jsou hojněji navštěvované zahraničními turisty, dostanete také řadu zahraničních značek.
Slovinské víno (vino) je neobyčejně kvalitní, ale stále ještě – dokonce i mezi znalci – málo známé. S místními značkami se jen velmi zřídka setkáte na pultech supermarketů západoevropských zemí (slovinská vína nejsou běžně k dostání ani v České republice), ale postupně získávají na oblibě. Slovinci pijí stále ještě hlavně bílé víno (belo) - kvalitní jsou zejména značky Beli Pinot a Šipon -, ale čím dál tím více věnují pozornost i červenému vínu (črno), hlavně značkám Cabernet Sauvignon a Merlot z vinic v údolí Vipava a tmavému, vínu Kraški teran z krasové oblasti (je charakteristické svou lehce nakyslou chutí). Rozhodně byste si během pobytu ve Slovinsku neměli nechat ujít příležitost ochutnat zdejší silnou pálenku. Pije se zejména slivovka (slivovice), viljemovka (meruňkovice), sadjevec, pálenka vyrobená ze směsi ovoce a džin připomínající nápoj z jalovce známý jako brinovec.

 


02.07.2006,


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Rozdíl mezi cestovatelem a turistou je ten, že cestovatel víc smrdí.
Sponzorováno