Doprava

Příjezd a odjezd:

Nejznámější letiště Narita International Airport je v Tokiu. Není to samozřejmě jediné letiště v Tokiu, ale právě na tomto letišti přistává většina mezinárodních letů. Po příletu je možné se dopravit do centra Tokia různými způsoby. Nejjednodušší je to ale asi vlakem (Narita express), jelikož vlakové nádraží se nachází v podstatě v přízemí letiště. Cesta do centra (Shinjuku station) trvá kolem 70 minut a ceny jízdenek se pohybují v rozmezí 1500-3000 jenů na osobu.

Doprava v zemi:

Alfu a omegu japonské dopravní infrastruktury tvoří vlaky. Najdete zde nejrozsáhlejší železniční síť na světě. Frekvence vlaků je také opravdu úctihodná. Nejrychlejší Schinkansen jezdící ze severu na jih země jede ve špičkách i každých 10 minut. Lístek na Schinkansen není možno koupit z Evropy. Lze jej zakoupit až v Japonsku. Buď v nejaké místní cestovní agentuře nebo v kanceláří Japonských železnic.

Regiónální vlaky (jezdící rychlostí i 130 km/h) jezdí doslova každou chvíli. Pro ty, kteří plánují cestovat v Japonsku především vlakem, můžu doporučit Japan Rail Pass, který vás opravňuje používat všechny vlaky JR. Japan Rail Pass je nutné koupit z domova! V Japonsku už ho nekoupíte. Cena je stanovena na 209 euro na 7 dní, 333 euro na 14 dní a 426 euro na 21 dní. Jednotlivé lístky jsou opravdu velice drahé. Především lístky na Schinkansen. Za trasu Tokio – Osaka zaplatíte neuvěřitelný 13620 JPY. Ceny regiónálních vlaků jsou sice přijatelnější, ale tyto vlaky jsou na delší přesuny nepoužitelné. Například cesta mezi Osakou a Kyotem vás vyjde na 560 JPY.

S ohledem na ceny železnic je rozhodně výhodnější používat špičkovou leteckou dopravu, která vás přijde na mnohem méně peněz. Můžete využít služby dvou velkých společností (Japan airlines a ANA airlines), které operují své lety především z tokijského letiště Haneda a z osackého letiště Kansai do všech koutů Japonska. Dále lze využít nabídku ne méně spolehlivých nízkonákladových společností (např. Peach, Jetstar Japana, Vanilla air). Když navíc vezmeme v potaz, že japonské letecké společnosti často připravují speciální akční turistické tarify pro cizince, tak je letecká doprava opravdu perfektní volba. Jen pro zajímavost, když jsem letěl v červenci 2015 z Hiroshimi do Tokia s ANA airlines, tak jsem zaplatil za letenku 80 euro (nějakých 2200 CZK). Kdybych zvolil dopravu po železnici tak bych zaplatil 19000 JPY (přibližně 4750 CZK). Letadla létají do hlavních metropolí opravdu často. Jedna společnost operuje až 10 letů denně.

Těm, kteří cestují v počtu 3-5 lidí, lze doporučit automobil. Ceny se pohybují od 4000JPY za den a benzín je v Japonsku aktuálně levnější než u nás (150 JPY/l). Automobilem se pohodlně dostanete všude kam potřebujete. Jedinou nevýhodou tohoto typu dopravy jsou vysoké dálniční poplatky (v přepočtu přibližně 5 CZK/km). Nepříjemností pro řidiče jsou i nízké rychlostní limity (40 km/hod v obci, 60 km/hod mimo obec a 100 km/hod na již zmiňovaných dálnicích). Jezdí se vlevo a je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz (seženete ho na úřadě na počkání za 50 CZK).

Síť MHD je ve všech městech dokonalá. Kombinace metra, železnice a autobusů má za následek, že se dostanete opravdu všude. Lidé se špatnou orientací mohou mít problémy. Zde ani cena není příliš vysoká. V nejdražšším japonském městě Tokiu zaplatíte 1590 JPY za celodenní lístek, který platí na všechno.

Pokud jste v Tokiu, je ideální si pořídit tzv. „Suica“ kartu, což je vlastně obdoba pražské Opencart. Její pořízení je velmi jednoduché a dobíjet ji můžete přes automaty, které mají i anglické menu. Mapa metra je v Tokiu opravdu rozsáhlá a při první návštěvě tohoto města se může zdát nesmírně nepřehledná. Po pár dnech se však začnete orientovat a zjistíte, že vždy je důležité si zapamatovat směr, na který chcete jít. V metru už hlásí stanice, jak v japonštině, tak i v angličtině. Všechna města mají samozřejmě i rozsáhlou síť autobusových linek, ty se však mohou zdát ještě nepřehlednější, protože jména stanic jsou na zastávkách psané většinou v japonštině. Jízdné se platí ve stejné výši bez ohledu na vzdálenost a platí se řidiči při výstupu.

Taxi jezdí v Japonsku skoro všude, avšak v menších městech ho nemusíte hned-tak najít. Ve vyloženě turistických městech, jako je Tokio nebo Kjóto, jsou však velmi snadno rozpoznatelné. Většinou jsou žluté a mají automatické otevírání dveří. Samotná komunikace s taxikáři je ale jiná kategorie. Častokrát vás jako turisty nezavezou na to správné místo (zavezou vás poblíž) a bloudí. Je nezbytné mít vytištěnou adresu v japonštině a telefonní číslo, protože taxikáři neumí anglicky. Nástupní sazba se pohybuje kolem 700 jenů za první 2 kilometry a za každých dalších 350 metrů přibližně 100 jenů. Ceny jsou tedy dosti vysoké.

S aktualizací online průvodce Japonskem nám pomohli Petr Kot a Nikola Hanulíková.