FOTOREPORTÁŽ: Kouzlo dobrodružných výprav na seakajaku

FOTOREPORTÁŽ: Kouzlo dobrodružných výprav na seakajaku

Seakajaking je sport, který v posledních letech zaznamenává obrovský boom a vyhledává jej i stále více Čechů. A to i přesto, že naše malá vlast nemá moře. On to ale není až takový problém, vžďyť stačí dát seakajaky na střechu auta a vyrazit k nejbližšímu moři.

A když už se mohou jezdit lidé válet do Chorvatska po plážích, tak proč by si tam nemohli jet i zapádlovat na mořském kajaku? Ano, právě Chorvatsko je v posledních letech velmi vyhledávanou destinací českých seakajakářů. Mezi nejpopulárnější seakajakové destinace zde patří Kornati.

Pojďte se objektivem fotoaparátu podívat jak krásný může být tako seakajakový výlet právě třeba na zmíněných Kornatech.

Autorem fotek v článku je Gregor Zadravec. Slovinský seakajakář, který má dvě obrovské vášně – seakajak a fotoaparát. Gregor se obvykle vydává na moře sám, ale o svých výpravách vždy mluví s množném čísle, protože přeci nebyl sám, ale se svým kajakem a se svým fotoaparátem. O Gregorově fotografickém umu se můžete přesvědčit na jeho webu www.padleography.com.

Na této fotografii asi zaujala malá mořská víla, která mu proplula pod přídí kajaku. Kdo by si jí ve smaragdově zbarvené průzračné vodě nevšiml. Navíc setkání s mořskou vílou je sen snad každého mořeplavce.

Mořská víla Gregora zaujala a tak si jí musel vyfotit hned několikrát. A když to člověk s fotoaparátem umí, není to určitě až takový problém. Jen je třeba se kvůli mořské víle potopit i trochu pod vodu.

I když je Gregor samotář, tak občas vyrazí na moře i s partou kamarádů a to je potom teprve ten správný seakajakářský výlet. Klidné mořská hladina. Do všech stran klid a pohoda mořské hladiny a občas máte i možnost vidět, že svět je opravdu kulatý.

Z mořského kajaku se vám potom kolikrát naskytnou pohledy, které ze břehu prostě nemáte šanci spatřit. Nutno ale podotknout, že tento pohled je vzácný i pro oči seakajakářů.

Většina seakajakářů se na moře vydává v denních hodinách a včas se snaží navrátit do bezpečí pevné země pod nohami, pokud ale někdo vytrvá až do západu slunce, odměnou mu bude nezapomenutelné pádlování pod nekonečnými červánky – pokud tedy zrovna není jeden z těch dnů, kdy jen prší a moře s vámi smýká nahoru a dolů a duje silný vítr. To ale v Chorvatsku většinou nehrozí.

Nu a pádlování při západu slunce? Nevím jak vy, ale z téhle fotky vidím, že je to jedna z věcí, který by měl člověk na světě vidět. A opět je to pohled, který si ze břehu asi jen tak neužijete.

Tak kdy se vypravíte na svoji první seakajakovou výpravu?

Zaujaly vás příběhy o objevování krás přírody z paluby seakajaku? Díky zázemí firmy HG Sport v pražské Troji jsou zážitky z pádlování na mořských a jezerních kajacích daleko dostupnější, než si myslíte. Více na www.hgsport.cz.

Zkušenosti čtenářů

Kostěj

Za prvé, mořskej kajak byl dizajnovanej pro studený moře. V Kroaciénu to bude utrpení. Dánsko, Norsko, Švédsko je daleko lepší volba.
Za druhý, mořský kajaky nemaj kormidlo. Je to první věc kterou romlátíte při přistání v surfu. Jedinej kdo kormidlo používá je Paul Caffyn a to jeho je seriózní kovářská práce.
Za třetí, plast je dobrej na víčka od petflašek. Ne na mořskej kajak.
Ale jinak pojďte do toho…. ať je nás víc:-)

Libor
Kostěj:

A z čeho jiného by měl být než z plastu? Ty používáš asi nějaký tradiční eskymácký kajak, ne? Kormidlo má, jen se musí zvednout provázkem před přistáním, aby se nerozbilo. Já jsem na takovém kajaku, jako je na těch fotkách, jel týden na Novém Zélandu kolem dokola Great Barrier Island. Voda byla asi 25°C a vzduch i více a žádné horko v něm nebylo. Podobně ale kratší dobu jsem byl v NP Abel Tasman. Dokonce i v tropech na souostroví Tonga a bylo to v pohodě.

Kostěj

Používám britskej mořskej kajak nordkapp od Valley a ten opravdu vychází ze vzorů kajaků, který se používaly v Grónsku, vlastním i trienu od Standy Klokočníka. Zkus si sednout do kajaku od valley seakayaks, nebo nigel dennis seakayaks. Prostě kevlar, nebo diolen v polyesteru, nebo dokonce epoxydu hrajou úplně jinou ligu.(mimo jiné, i úplně rozmlácenej kajak z kompozitu opravím. S rozmláceným kajakem z plastu můžu jít brečet do kouta)
Kormidlo je fakt špatná věc. Když přistáváš na kamenitou pláž ve velkým příboji tak nemáš čas tahat za nějaký šňůrečky na palubě.
Tobě se fakt v horku nepotí celá spodní půlka těla, když jseš zašpradovanej neoprenovou šprickou? Bavíme se o jízdě ve vlnách, že jo? Protože jinak to není sea kayaking, ale nedělní vyvážení paniček.

Libor

Bavím se o tom, co je na fotkách, což je sea kayaking. Ve vlnách se musí jet někdy při startu a přistání, jinak při plavbě podél břehu nebo přes záliv jsou vlny jen při silném větru. Kormidlo se musí vytáhnout s předstihem, ne těsně před přistáním ve vlnách. Když plastové lodě vydrží sjíždění řek s nárazy o kameny, vydrží takový kajak snadno i přistání nebo sklouznutí z oblázkové pláže. Ve velkých vlnách na skalnatém pobřeží bych nepřistával už kvůli riziku zranění. Prostor pod šprickou se trochu chladí od vody. Rozhodně se víc zpotím při pochodu s báglem do kopce a od chození mě to neodradí.

Kostěj

Tak že nedělní vyvážení paniček:-) no nic, každej to má rád jinak.
K tomu plastu. Krátkej kajak – teda odolnej na divokou vodu dlouhej zhruba 2,5m váží tak 17-19kilo. Mořskej kajak dlouhej 5,3m váží obvykle 23-25kilo. A to jsou v něm ještě víka a přepážky (ostatně, jenom valley dělá přepážky fixní i v plastu, prijon, necky atd. maj v plastovejch lodích přepážky jen z pěny, tedy protejkaj a tedy loď se může zaplavit a není bezpečná). Fakt se podívej v čem pádlujou britové a skandinávci – lodě který navrhoval třeba Nigel Dennis, Frank Goodman a Derek Hutchinson. To jsou materiály a tvary který umožňujou přežít i na velmi hrubým moři. Germoši stavěj loďky který tvarově vycházej ze starejch skládacích klepprů a jsou spíš na placatou vodu. Hodně napoví i průřez lodí. Prostě mořskej kajak se ti musí mlít pod zadkem – s malou primární stabilitou. Ne sedět ve vodě jako kachna.
Mimochodem nechceš si zapádlovat? Budu teď dva měsíce v Norsku, ale koncem léta (přelom září, říjen) chci spáchat open water crosssing. Z Rujány do Švédska, odtud na Bornholm a zpět na Rujánu.

Libor

To týdenní obeplouvání málo obydleného novozélandského ostrova bylo dobrodružné celkem dost, ale už je to dlouho a nejsem tak drsný a zkušený v tomto směru. Spíš radši vyrážím do odlehlých hor nebo i na mořská pobřeží bez lidí pěšky. Přeju hodně štěstí s tím přejezdem a rád si o tom třeba na HS přečtu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: