Jméno a příjmení (a přezdívka)
– Vladimír Váchal, nebo-li Vačičák
Na kolik se cítím
– S každou situací se to mění 🙂
Oblíbené země
– Všechny země, které jsem navštívil se staly pro mě oblíbenými a nedokážu si představit, že by mě nějaká zklamala. Oblíbené jsou všechny, protože každá má něco co si člověk může pouze na ni oblíbit.
Na kterých místech se mi hodně líbilo
– Mně se opravdu líbí všude. 🙂 Pokud bych však měl vybrat krále z králů tak to bude Islandský Vatnajökull, Kanadské Toronto a drává příroda, Karibské ostrovy Culebra, Viaques a Guadeloupe a celý úžasný Írán.
Cesta, které si nejvíce vážím
– Nejvíc si vážím cesty po Íránu, jelikož to byl můj sen. Stal se skutečností a nezklamal mě. To se tak často nestává, a proto je třeba si toho vážit. 🙂
Nejdelší cesta
– Vedla z Prahy přes Německo až do Dánské Kodaně, dále pak přes Švédský Göteborg až do Norského Osla. Od města Trondheim až k Kristiansandu jsem křižovali Norsko sem a tam. Trajektem jsme se dostali až na nejsevernější cíp Dánska. Odtud jsme zamířili až na jih a přes Německý Lübeck zpátky domů. Bylo to super 🙂
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
– Cestuji proto abych unikl z džungle evropského velkoměsta, kde den má jen pouhých 24 hodin. Dalo mi to smysl života, jednoznačně 🙂
– Jestli mi to něco vzalo, tak jsou to jedině mé špatné vlastnosti, jelikož cestování je o poznání lidí a s tím přichází i spousta inspirace pro lepší život.
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
– Každý, který cestuje s ohledem na životní a kulturní prostředí 😉
Navštívené země
– Různé kouty Španělska, Itálií od severu k ostrovu Ischias, Z Prahy přes Slovensko do Budapeště, Kanadou národními parky a podruhé městy a parky, okruh sopečným Islandem, Puerto rico všemi směry + některé ostrovy Karibiku, Malta prvním dotekem, různá města Evropy, Jih Austrálie a dech beroucí Írán.
Cestovatelské sny a plány
– Celý svět, Inšalláh 🙂
Zvláštní záliby během cestování
– Žonglování před kulturními i přírodními pamětihodnosti světa. Jednou snad z toho nastříhám video. 🙂
– Fotografování lidí a rádoby uměleckých fotek. + vozit si na cestu starou dobrou kofolu.
Oblíbená historka z cest
– Když mi muslimové obdivovali dlouhé vlasy a tvrdili, že Mohamed měl taky takové.
– Když se mě na cestách ptali, jestli náhodou nejsem z Mongolska.
– Když mě do pasu napsali k mému jménu Váchal-ová, abychom měli s mamkou stejná příjmení.
– Když mi za odměnu polil jeden Turek ruce neskutečně silnou voňavkou a na ulici jsem byl středem pozornosti.
Když mi v Íránu vjel policista do záběru a Íránci mu vysvětlovali, že je to jeho chyba a ne moje. Byť to může znít šíleně, byl to zajímavý a legrační zážitek 🙂
