Pot, žízeň a uvědomění si vlastního života. To vše si od cesty na kole kolem světa slibuje Petr Mazal

Pot, žízeň a uvědomění si vlastního života. To vše si od cesty na kole kolem světa slibuje Petr Mazal

Petr Mazal má smělý plán. Chce objet zeměkouli na kole a to za 300 dní. Bláznovství? Možná. Pro sportovce tělem i duší, je to však výzva.

Jeho cílem je dostat se z(n)a hranice svých možností. Tři kontinenty, tři sta dní, až čtyřicet tisíc kilometrů. V rozhovoru Petr Mazal prozradil, jak se na cestu připravuje i jaké má plány a očekávání.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Co vás přimělo k myšlence objet svět na kole?

Není to ani tak otázka objetí celého světa, jen jeho části. Spíše mě napadají a stále ve mně rostou myšlenky dokázat něco, co zde ještě nebylo a tak jsem v sobě nějakou dobu budoval představu něčeho velkého. Až z toho vyrostla myšlenka najetí 40075 km za 300 dní? A proč právě tato vzdálenost a proč právě 300 dní? Vzdálenost 40075 km je délka zemského rovníku a za 300 dní proto, jelikož jsem učitel a více volna než na jeden školní rok mi nedají:)))

V čem je váš projekt výjimečný?

Projekt je výjimečný určitě v délce, intenzitě a celkové myšlence, jež netkví jen ve sportovním výkonu, ale i v předání prožitých zkušeností a zážitků z cesty zeměmi a místy, kde chudoba říká lidem každý den dobré ráno a každý večer dobrou noc.

Plánujete urazit každý den celkem velké vzdálenosti, neobáváte se třeba vyčerpání?

Vyčerpání? Co to je? Vyčerpání je jen otázka mysli… Ne, dělám si legraci, nejsem stroj a je jasné, že mě může potkat cokoli – nějaké zranění, nemoc, záněty svalů, šlach,.. Ale i v tom tkví ta touha po dobrodružství, touha sáhnout si na dno, zažít něco, co mě bude stále a dokola nutit vstát, posadit se na kolo a šlapat a šlapat:)) Jsem trochu blázen a tak se na to docela těším. Stejně tak se člověku může stát cokoli i tady u nás.

Taková cesta vyžaduje jistě kvalitní fyzičku. Jak se na cestu připravujete?

Na takovou cestu se musíte připravovat spoustu let, na to se nepřipravíte za měsíc. Svou přípravu věnuji především jízdě na kole a přes zimu doma jízdě na ergometru, na kterém trávím v průměru 4 – 5 hodin denně. Jsem sice neustále unavený, ale jen tak můžu alespoň trochu simulovat nikdy nekončící dřinu. Kromě kola se trochu věnuji i běhání, běžkám a lezení.

Co si od cesty kolem světa slibujete?

Pot, žízeň, hlad, dobrodružství a uvědomění si vlastního života.

Přečtěte si také rozhovor s Pavlem Klegou o jeho stopování kolem světa nebo s Jaroslavem Králem o cestě na kole kolem světa.

Kromě jízdy na kole, děláte i spoustu jiných sportů. Účastníte se třeba i pro běžné smrtelníky, extrémních běžeckých závodů, jako je 24 výzva apod. Co vás na tom láká?

Láká mě na tom délka. Láká mě touha se překonávat, dělat něco, co jiní nedělají. Je v tom kouzlo, které si člověk buď zamiluje a nebo takové věci už nikdy nedělá. Sice si vždy při nějakém takovém závodě nebo čemkoli tak dlouhém a intenzivním říkám, proč to dělám, když to je taková dřina, ale vždy pár dní poté začnu plánovat a těšit se na další takové podobné zážitky. Vždy mě to posune v mém životě a intenzitě jeho prožívání o kousek dále.

Jak by měla Vaše cesta kolem světa na kole proběhnout v praxi? Jaký je Váš plán?

To se uvidí. Plánovat můžete cokoli a ono to je pak stejně jinak. Mám trochu problém s vízy. Musím to vše naplánovat tak, aby vše sedlo, především v části expedice, kdy začnu v Irkutsku, dále chci přejet do Mongolska, Číny, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a Íránu. To je nejproblematičtější část cesty, jelikož kromě Mongolska všude potřebuji vízum.

A udělat to tak, aby to na sebe navazovalo, když nejsem schopný přesně určit, kdy kde budu, kolik v jakém terénu ujedu kilometrů, atd., to je téměř nemožný úkol. Ale budu si s tím muset nějak poradit. Co se týče pokračování cesty, chci dojet tak v listopadu domů do Poličky, kde chci být se svou přítelkyní alespoň 14 dní a dále pokračovat do Lisabonu, odkud chci přeletět do Jižní Ameriky a tu přejet z jihu na sever.

Budete jen čistě „krájet kilometry“, nebo máte v plánu i nějaké netradiční, zajímavé věci?

Myslím, že i jen to krájení kilometrů je dost zajímavé:)) Jasně, chci hodně fotit a psát si deník. Chtěl bych poté o této cestě vydat knížku – to je můj sen. A jak se znám, tak si ho splním. Život je totiž o plnění snů, protože je příliš krátký, jen tak ho promrhat a nechat své sny jen v hlavě. Člověk má téměř nekonečné možnosti, které jsou dané silou jeho vůle a intenzitou, kterou je schopný a ochotný věnovat splnění svých tužeb. To chci lidem touto cestou ukázat. Co chci touto cestou ale ukázat sobě? Že jsem schopný téměř všeho:)))

Proč jste si stanovil docela šibeniční limit 300 dní na objetí světa? Nelákalo Vás třeba v některých zemích chvíli žit?

Lákalo by mě žít v Rakousku nebo Švýcarsku, abych mohl jezdit na kole, na kajaku, létat na paraglidu, plavat, běhat, lyžovat. A úplně ideální by bylo, když by mě za to ještě někdo platil, ale to už je sen z jiné Galaxie:))) Dělám si legraci. Mám přítelkyni, která v době, kdy já si budu užívat s jinou (svým kolem), bude svůj volný čas věnovat rekonstrukci bytu. A tak až se vrátím, chtěl bych aby k nám také přiletěl čáp a do toho hnízda přinesl někoho, komu budu moci své touhy a zážitky předat. A tak jak se říká, všude dobře doma nejlíp. Chci žít v Poličce, mám rád Českomoravskou vrchovinu a okolí Poličky.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: