HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Pavel Stránský ze Zap a Stránky

Pavel Stránský ze Zap a Stránky

(* 1583 Zápy, † únor 1657 Toruń, Polsko) – český spisovatel a politik

Země, ležící v evropském díle světa, kterou obývá národ můj, národ český, nazývá se obvykle Čechami, latinsky Bojemia, Bohemia, Boemia, též Czechia. Podle učení zeměpisců začínají na západě mezi 34. a 35. stupněm délky prostírá se o něco dále na stupeň 38., od jižní hranice mezi stupněm 48. a 49. sahá ke stupni 51. Její délka od západu k východu jest 40 mil, šířka od jihu k severu 35 mil, v obvodu maličko přes 123 mil….“Tak uvedl svou zemi ve spise O státě českém pobělohorský exulant Pavel Stránský ze Zap.

Stránský absolvoval utrakvistickou školu u sv. Jiljí v Praze a pak nastoupil na univerzitu, kde jej velmi zaujalo studium práva (samostatná právnická fakulta tehdy ale v Praze neexistovala). Roku 1607 se stal bakalářem a o rok později mistrem svobodných umění. Po krátkém působení na pražských školách se ještě roku 1608 stal rektorem městské školy v Litoměřicích. Ve městě nad soutokem Labe a Ohře se Stránský usadil a oženil se s vdovou po královském rychtáři Janu Zlatohlávkovi Kateřinou, která mu přinesla věnem značný majetek. Od roku 1614 zasedal v litoměřické městské radě, která o tři léta později odmítla přiznat městské právo dvěma katolíkům; ti si stěžovali u kancléře Zdeňka z Lobkowicz a Stránský, který byl členem delegace hájící město, byl na několik dní v Praze uvězněn a propuštěn až poté, co městská rada své rozhodnutí změnila.

V roce 1618 napsal Stránský spis Proti hostinským v Čechách se do kostelův tlačícím jazykům na nedbalého Čecha učiněný Okřik, ostře polemický, protiněmecký (a protikatolický) spis, reagující na šířící se vliv Němců v Čechách, kterým chtěl Stránský promluvit do duší národnostně vlažných Čechů. Na konec Okřiku připojil několik veršů kroniky tzv. Dalimila a končí slovy: „Bude­li se tobě zle vésti, kdo jemu nedá do svej země lézti?

Katastrofu pro Stránského znamenala bělohorská porážka. V roce 1623 byl císařskou komisí odsouzen ke ztrátě dvou třetin svého majetku. Nebylo jistě náhodou, že litoměřickou komisi vedl rychtář Mikuláš Mrázek, jeden z dvojice, kterým roku 1617 litomyšlská rada odepřela městské právo. Po vydání Obnoveného zřízení zemského (1627) musel utrakvista Stránský volit mezi přestupem ke katolictví a odchodem do exilu. Zůstal věren víře, takže 3. 8. 1627 odešel i s manželkou a třemi dcerami z Čech.

Usadil se nejprve v saské Pirně, ale pro neshody s jiným exulantem, luteránským kazatelem Samuelem Martiniem z Dražova, Stránský po několika letech odešel i odtud. Nejpozději roku 1637 se usadil v polské Toruni, kde se stal profesorem na latinském gymnáziu a získal nakonec městské právo. Zemřel, stejně jako jeho žena, v únoru 1657.

Nejvýznamnější Stránského dílo, spis O českém státě, vyšel poprvé u bratří Elsevirů v Leydenu roku 1634 pod názvem Respublica Bohemiae a M. Paulo Stranskii descripta jako jedenatřicátý svazek popisů jednotlivých států. Jedná se o první rozsáhlejší historicko-zeměpisný popis Českého království, rozdělený do dvaceti kapitol: 1. O poloze a povaze Čech; 2. O krajích, městech a význačnějších místech Čech; 3. O státoprávním postavení Čech; 4. O obyvatelích Čech a jejich mravech; 5. O českém ústavním zřízení; 6. O náboženských proměnách a o církevní správě v Čechách; 7. O zemích koruně přivtělených; 8. O českých knížatech a králích; 9. O českých kněžnách a královnách; 10. O dětech českých králů; 11. O stavech království Českého; 12. O zákonech Čechů; 13. O českých sněmech; 14. O nejvyšších úřadech v Čechách; 15. O nejvyšší radě zemské čili královské kanceláři české; 16. O soudních stolicích v Čechách; 17. O zámožnosti a moci království Českého; 18. O českém mincovnictví a peněžních jednotkách; 19. O důchodech českých králů a konečně 20. O pohřbívání českých králů. Spis Stránský psal zřejmě na základě informací, které načerpal v knihovnách v Drážďanech a Budyšíně. Psal svůj spis s velkou láskou a zároveň s žalem exulanta. České země popsal důkladně, jak po stránce zeměpisné (předlohou mu byla mapa P. Aretina, z které přebral i některé omyly), tak po stránce historické a právní. Stránského popisy důsledně odpovídají stavu z roku 1618, který autor pokládal za jedině správný. Kniha se těšila značné oblibě, rád ji četl např. B. Balbín nebo Alois Jirásek.

Kromě Okřiku O státě Českém napsal Stránský ještě několik dalších prací, ať to byly právnické spisy, nebo básně, většina z nich je ovšem dnes ztracených. Popis Čech vydal ještě jednou latinsky, a to v Toruni roku 1643. Německý překlad vyšel až zásluhou osvícence Ignáce Cornovy na konci 18. století, česky vcelku až roku 1893 v překladu E. Tonnera. Celou řadu krásných vydání (z let 1939, 1940, 1946 a 1953) připravil editor Bohumil Ryba.

Prášek J. V.: Mistr Pavel Stránský. Praha 1924

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: