HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Návštěva Černobylu, při níž se nebudete bát svobodně nadechnout!

Návštěva Černobylu, při níž se nebudete bát svobodně nadechnout!

Radioaktivní mrak, který vystrašil Evropu. I takhle lidé vzpomínají na události před více než třemi dekádami, kdy se z čilého a moderního ukrajinského města stal celosvětový strašák. Vydejte se v pondělí 29. března v online přednášce na cestu do Černobylu bez toho, abyste museli opustit pohodlí domova. Večer se účastníci od cestovatele Rostislava Néteka dozví o milníku novodobé historie, ale i o životě v této oblasti před a po katastrofě.

Dnes je téma Černobylu velmi populární kvůli seriálu od HBO. Jak se vám jako člověku, který chodí do Černobylu, pozdávalo zpracování tématu v seriálu?

Řada scén i postav je v seriálu pochopitelně zkreslená, nepřesná či zcela vymyšlená. Osobně však hodnotím seriál jako famózní zpracování tématu, obzvláště pak doby a pozadí, které se za katastrofou odehrávalo. Pokud by někdo chtěl studovat reálie, doporučuji spíše dokument Bitva o Černobyl, případně knihu od autora Serhii Plokhy.

Jsou v seriálu nějaké věci, které se neodehrály tak, jak byly zobrazené?

Hned několik. Nejviditelnější „fikcí“ je jistě postava běloruské vědkyně, která, což sami autoři v seriálu přímo přiznávají, je zástupnou postavou za řadu jiných vědkyň a vědců, kteří odváděli mravenčí práci. Pro děj atraktivní pád vrtulníku se stal asi o rok později, až při stavbě sarkofágu. Rychlost nástupu nemoci z ozáření ve skutečnosti také není tak razantní, spíše se jedná o dny-týdny, a i když jsem samozřejmě na místě výbuchu nebyl, vlastní jaderná exploze a následný dým by také neměl být černý, jako je zachyceno v seriálu. Ale jak chcete zachytit radioaktivitu do seriálu, když je neviditelná (úsměv). Jediná scéna, která mi do seriálu vysloveně nezapadla, i když se zakládá na pravdě, je střílení psů.

Jak jste se dostal na výlet do Černobylu a proč jste chtěl vidět tuto oblast?

Při mé první návštěvě bylo motivací poznat, co se v Černobylu vlastně stalo. Tak jako by se mělo jezdit do koncentračních táborů si připomínat hrůzy 2. světové války, zastávám názor, že by se měla připomínat i síla jaderné energie. Takže jsem dva dny po svatbě sedl s kamarády na letadlo a přes agenturu Chernobylwelcome se zúčastnil nezapomenutelné exkurze. Návštěva Pripjati se nedá k ničemu přirovnat. Navštívil jsem řadu zemí po celém světě a Černobyl je zcela mimo žebříčky. Mě osobně navíc zcela uchvátil radar Duga, který jsem jednoduše musel vidět ještě jednou, takže bylo jen otázkou času, kdy se do Černobylu podívám podruhé.

Co všechno jste si musel připravit, abyste měl po ruce na tento výlet?

Pokud nepočítám finance na zaplacení exkurze do zóny a pas, pak jen oděv s dlouhými nohavicemi i rukávy a uzavřené boty. Jedná v podstatě o standardní výlet do lesa. Jen s tím rozdílem, že jste v přísně střežené oblasti a máte s sebou pro jistotu dozimetr. 

Kolik lidí ještě žije v této oblasti a chce se bavit o tom, co se stalo před lety?

Dnes již jen desítky, a jsou to pouze původní obyvatelé nezamořených vesnic, kterým bylo v době výbuchu tuším nad 50 let. Co se týče infrastruktury a vybavení, cesta k tzv. „babuškám“ se dá přirovnat spíše k cestě do skanzenu. Pohostinnost jim však nechybí, návštěvy celkem vítají, ale ke katastrofě nemají moc co říct – byli evakuováni, pak se na vlastní žádost vrátili zpět a elektrárna se jich nijak netýkala. 

Co se v té oblasti změnilo od katastrofy? Jak se mění ta oblast? Je pustá anebo tam vzniká i něco nové?

Oblast bezprostředně kolem elektrárny si troufám říct, prošla kompletní obnovou, bylo potřeba dekontaminovat povrch, postavit řadu budov, infrastruktury, nový sarkofág atd. Vlastní 30-kilometrová zóna je dnes uzavřenou zónou. Pokud nepočítáme bábušky, jedinými obyvateli je zvěř. Fauně a flóře se zde naopak nebývale daří, neboť nemají prakticky žádné nepřátele, a tak se ze zóny naopak začíná stávat ekologicky významná lokalita s výskytem medvědů, sobů, sumců, koní převalského apod.

Na co se během přednášky zaměříte?

Na rozdíly mezi rokem 2015, tedy dobou finalizace nového sarkofágu, a rokem 2019, tedy dobou, kdy sarkofág již byl nasunutý nad elektrárnu. Na atmosféru a genius loci, jakou jak Pripjať, tak dříve supertajný radar Duga, působí na návštěvníky, až jim běhá mráz po zádech.

Mgr. Rostislav Nétek
je odborným asistentem na Katedře geoinformatiky Univerzity Palackého, jeho prací jsou tedy mapy. A mapy svádí k cestování. Ať už pracovně nebo soukromě procestoval přes 40 zemí světa. Minimálně jeden měsíc v roce tráví v zahraničí.

Přednáška se uskuteční 29. 3. (pondělí)
Start: 18:00 hod.
Vstupenky: bit.ly/Cernobyl_2903
Event: https://www.fb.com/events/1603154366540118

Zkušenosti čtenářů

Petr

Ten dozimetr není pro jistotu, některá místa v Pripjati https://www.pasapusu.cz/pripjat-cernobyl-reportaz-z-mesta-duchu jsou stále extrémně kontaminovaná i dnes. Sám jsem viděl, jak hodnoty na displeji začaly dramaticky stoupat po přiložení k trubce zaražené do země.

Moc nerozumím té informaci o „obyvatelích nezamořených vesnic“ – když se člověk podívá na mapu zamoření > https://www.unscear.org/unscear/en/chernobylmaps.html

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí