Jméno a příjmení (a přezdívka)
Michal Švarný – 石迈克 – Bratr
Na kolik se cítím
No… těžko říct, ale asi né na tolik, kolik mi je. Až překvapivě nesnadné je pro mne občas odpovědět na otázku: „Kolik Ti je let?“ V osmnácti jsem se spokojil s plnoletostí a přestal to sledovat.
Oblíbené země
Česko+Slovensko, Maďarsko, Čína, Indie, Francie. Vlastně všechny, kde jsem byl déle než týden.
Na kterých místech se mi hodně líbilo
Pokaždé se rád vracím na Kokořínsko, hluboký dojem na mne udělala Velká Fatra, nemohl jsem uvěřit svým očím, když jsem byl v Ladaku mezi vrcholky Himalájí a poslední návštěvy hor okolo Xiaoshi a kousek od Shanhaiguanu v Číně se mi také líbily.
Ale nejsou to jen hory, kde se mi líbí. Baurdeaux je nádherné město s výbornou atmosférou. Rouen má nádherné středověké uličky. Seznam by ale mohl být mnohem delší.
Cesta, které si nejvíce vážím
Pěší výlet z Prahy až do Banské Bystrice. Když člověk jede někam daleko, tak se nedá nic dělat, je prostě pryč, ale najít si měsíc na to, aby se toulal po lesích, loukách, vesnicích jen tak malý kousek od všech povinností, plánů, starostí i radostí, to prostě musí být ten správný čas a ti správní lidé. Vážím si toho, že jsem opravdu mohl.
Nejdelší cesta
Tak to je zas ten pěší výlet z Prahy až do Banské Bystrice. Jiné cesty možná trvaly delší dobu, nebo mne zavedly do vzdálenějších míst, ale při této cestě byla cesta cílem, proto také byla nejdelší.
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
Tak samozřejmě je každý zážitek, který zanechá hluboký dojem, k nezaplacení a cestování jich nabízí spousty. Ztráty zatím byly jen materiální, takže zanedbatelné.
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
Alexander Csoma de Körös – Chlapík, co v polovině 19. století vyrazil do Střední Asie hledat původní domovinu Maďarů. Před cestou, na kterou se připravoval dlouhou dobu, ovládal 13 světových jazyků. Během cest zvládl dalších osm jazyků. Z toho pro jeden jazyk sám napsal první gramatiku a jeden z prvních slovníků. Domů se už nevrátil, cesta přes Himaláje se mu stala osudnou.
Cestovatelské Curriculum Vitae
Cest po Česku i Slovensku bylo nespočet, Maďarsko sice za nimi docela zaostává, ale také bych se nedopočítal. Francii znám z šesti studijních výměnných pobytů v různých městech. Evropu jsem poprvé opustil na cestě do indického Ladaku. Nyní jsem v Číně.
Cestovatelské sny a plány
Putování od vesnice k vesnici napříč Euro-Asii. Za výpomoc si zasloužit nocleh a pohostinnost. Při pomoci se naučit novým dovednostem, při setkávání se naučit novým jazykům.
Zvláštní záliby během cestování
Prolamování jazykových bariér. Zatím jediná země, kam jsem jel naprosto jazykově nevybaven bylo Holandsko.
Oblíbená historka z cest
Asi stále nejoblíbenější historkou je cesta autobusem Leh (Ladak, Indie) – Manali (Himachal Pradesh, Indie). Až budu mít chvilku, doplním historku do mého blogu, zatím se budete muset spokojit s tím, že to má něco společného s předjížděním na himalájských horských cestách, se spaním v autobusovém depu a s neuvěřitelné krásnými horami.
Opačný zážitek
„Zážitek nemusí být příjemný, hlavně, že je intenzivní.“ Takže dokonce i na můj první den v Dillí už teď vzpomínám rád. Obzvlášť tedy na to, když si naši šesti člennou skupinku rozdělili tři moto-rikšové, kteří se pak rozjeli do všech stran a chtěli nás povozit, co nejvíce, abychom se jim hodně vyplatili. Následovala honička ranními ulicemi Dillí, rychlá prohlídka města ze zadního sedadla moto-rikši a nakonec zaplacení původně slibované ceny dvou rupií a šťastné shledání celé skupiny.
Významné expedice a projekty
Má cesta do Indie byla prvním ročníkem Krajních mezí, dobrovolnického rozvojového projektu v Ladaku.
Osobní poznámka
Cíl není vzdálenej, cílem je cesta.
