Volná diskuse

Ahoj, v termínu 26.10. - 5.11. budu na Cookových ostrovech. Pokud se tam v dané době chystá nějaká cestovatelka, budu rád, když se mi ozve. Budu se těšit, Honza EMAIL: [email protected]

Ahoj lidičky,tady Mára a Lůca, páreček bláznů, kteří miluji prirodu a stastnej zivot Zijeme pres 2 roky na Novém Zélandu. Velký plán byl začít cestovat a poznávat kultury, ale trochu jsme odbočili z koleje a po celou dobu zijeme na stejnem miste s dobrou praci (ale to neni to, co jsme chtěli:)…Začali jsme na novo a mame naplanovanou  velkou cestu, která začne v polovině roku 2020, a proto vám píšeme.Nemáme žádné zkušenosti a vymysleli jsme si dostat se z Nového Zélandu do Čech bez letecké dopravy (NZ-AU-Papua-Malaisie-Indonesie-Vietnam-Japonsko-Rusko-Mongolsko a domu)Chceme cestovat stopem, autobusem, vlakem, převozem, dobrovolničit na lodích, koupit žigula v Mongolsku a dojet...
Je tu někdo kdo něco podobného podnikl? Nebo někdo kdo má zkušenosti z daných zemí? Pokud by jste nebyli proti, rádi se s vámi sejdeme osobně.Zrovna jsme na cestě do České Republiky (naposledy letadlem).Pocházíme z Nového Boru.Přejeme krásný den.Mějte se, smějte se.Mára a Lůca
Náš email je [email protected]

Ráda bych znala názory ostatních cestovatelů,kteří se  jako já, vždy po návratu z delšího cestování po světě totálně zdravotně  "položí".Vím,že věk mám na to spíš jezdit do lázní 60+ ale..................Díky za rady,názory a zkušenosti. Jarka

Ahoj.
První týden v červenci 2019 se chystáme autem do Černé Hory s cílem procestovat nejzajímavější místa (turistika, památky, moře). Sháníme fajn lidi do party. Pokud máš zájem, tak nám napiš do mejlu.
Je nam kolem třiceti a jsme z Českých budejovic.
Jarda & Radek
Kontakty: [email protected] a [email protected]

Díky za info. Mám jet sám a mám na to 14 dní, ale nevím nevím. Autem by to bylo určitě pohodlnější. Mám už koupenou letenku, byla levná, je možnost, že ji nechám propadnout a počkám, až se to bude někomu hodit a pujčíme auto (ty přejezdy se mi moc nelíbí, např. Marakéš – Fés vlakem 8 hodin, nic moc..).
Ještě se zeptám... alkohol asi tabu po celý čas Ramadánu? Co koupání v plavkách, vím, že bude oceán asi studenej, ale třeba v bazénu někde v hotelu bude příležitost. Nemají s tím problém? V květnu bude horko, vadí tílko na veřejnosti? Díky za odpovědi.
Mám čas se do konce měsíce rozhodnut, jestli jet sólo, nebo to odložit.

ahoj, byli jsme před pár lety 3 týdny září, říjen, taky byl Ramadán, ale pojížděli jsme autobusem a spali pod stanem kažnou noc jinde, okruh od Ceuty, Rabat, Casablanca až po Marrakes, Toubkal, Todra, Ouarzazat, Erg Chebi, nahoru přes Meknes, Fes do Melily a zpět přes Spanělsko a nikde jsme s nikým neměly žádný problém. Nosily jsme ale dlouhé šaty ( v horách a v poušti kraťasy) a natajno jsme během dne pojídaly placky, olivy a datle. Koupaly jsme se v moři i ve vodopádech a pohoda. Naopak místní chtěli znát odkud jsme a byli strašně pohostinní a milí, ale až večer, při společném jídle.  Nádherná země, milí lidé, báječná dovolená.

Dobrý den,
 
pro zavedený web s akčními letenkami v AJ hledám pro externí spolupráci (ŽL) tzv. "Lovce letenek" - nadšence do nízkonákladového cestování. Vyzrálého člověka s nadšením pro věc. Jedná se o vyhledávání zajímavých nabídek a vytváření článků. (primárně dálkové lety ze západní Evropy). Velká časová flexibilita, práce z domova..nebo z pláže..:-)
 
Pokud máte psanou AJ na úrovni pro přípravu článků, ideálně 4-8hodin denně / 10-15 dní v měsíci (ale klidně i více) a zájem o tuto nabídku zašlete prosím Vaše CV na email: jkulajta(zavinac)seznam.cz
 
Díky,
Honza
 
 
 
 
 

Ahoj,
vytvořil jsem platformu, kde Češi žijíci v zahraničí můžou nabízet různé prohlídky či výlety  pro české turisty.
Webová stránka: likexpats.com, [email protected]
Budu se těšit,
Tomáš

jenom dotaz jak koupis listek na vlak ?

Jo, mám zkušenost s cestováním po Káhiře.
 
Abych to zhrnul: cestování po Káhiře je to velice špatné.  Pár poznámek.
 
(1)  Je to nejlidnější velkoměsto v Africe, a jedno z nejlidnějších na světě.  Má to prý rozlohu 600 km2, 20 milión obyvatel, 2.2 milión aut, a ani jedno světlo.
 
(2) Já jsem si vypůjčil auto protože jsme chtěli si zajet se podívat mimo Káhiru.  Kdybych jsme chtěli jen vidět Káhiru, tak bych to dělal autobusem.
 
(3)  Řídil jsem, částečně protože jsem si to chtěl zažít.  Každý kdo tam byl a znal to tam mě hodně varoval abych to nedělal.  Ale podobně jako jsem si rád zařídil si Prado a brodit se půlmetru hlubokou řekou v prasele v Kostarice, nebo si vypůjčit Bavoráka a pořádně se projet na úsekách Autobahn, nebo si projet tundru na Aljašce, tak jsem se těšil se projet po Káhiře.  Šlo to docela OK, ale musíš rozumět jak to chodí.  Není to jako řízení auta po Londýně, New Yorku, nebo Praze.
 
(4)  Nejlepší to je pěšky.  Dobré je že historického centrum města, kde jsou všechny turisticky zajímavé věci, je, stejné jako kdekoliv jinde na svetě, poměrně malé.  My jsme byli na dvě noci ubydlení asi 1-2 km na východ od Egyptského Musea a bylo to docela príma.  Staré Islamské město bylo dalších 2-4 km dál.  Pak jsme se přemístili do Gizy.  Bylo to jednoduší se přestěhovat než aby jsem jeli znovu přes město naspátek do hotelu.
 
(5)  Existují samozřejmě autobusy, včetně ty co jezdí na letiště.  Na mapě jsou taky stanice metra, ale nemám o tom žádné skušenosti.  Taxíků jsem taky viděl moře, ale nikdy jsem s nimi nejel; to asi bude stejné jako kdekoliv jinde na světě.
 
(6)  Taky existují veřejné mikrobusy (tak pro 10 lidí).  Jsou to mikrobusy které jezdí po různých strasech, nejsou nijak označené, a zastávky taky nejsou označené.  Prostě vidíš lidi jak stojí na rohu, a pak přijede mikrobus a lidi vyskáčou a naskáčou.  Taky jsme to párkrát využili když jsme se chtěli dostat spátky z Islámského Města někam poblíž k hotelu.  Musel jsem se domluvit arabsky kam a za kolik; anglicky řidiči nemluvili.
 

Na KoChangu jsem byl před 20ti lety. Bydleli jsme s kamarádem v osadě Bao Bang Bao, nebo tak nějak se jmenovala, na jihozápadě. To místo tam teď už není. Dostal jsem "skvělý" nápad přejít ostrov na druhou stranu přes džungli. A že kamarád na mě počká v kempu ten den dva, než to přejdu. Postup 500m za hodinu nebyl nic moc, a tak jsem šel tam kde džungle byla světlejší. Jenomže tam byly kameny a pak skály, takové šikmé. Tak jsem na to vylezl a zjistil jsem že spátky už to nejde. Na ten strach si pamatuji.. Vylezl jsem to nahoru a přešel kopec. To už se ztmívalo, tak jsem si rozdělal celtu nad vodopádem.V noci mě furt něco žralo, a já měl strach aby nezačalo pršet, aby mě to nespláchlo. Ráno jsem si tu krásu ani neuměl vychutnat, když jsem si uvědomil že to budu muset lézt dolů. A že tudy nikdy nikdo nešel a nejspíš ani nepůjde, takovým terénem, a nikdo ani nenajde, kdyby něco. Takže strach... Bylo to něco jako vodopády ve Slovenském Ráji, akorát že ty žebříky tam nikdo nenachystal. Naštěstí kolem byla vegetace, které se dalo držet. Když sem tu hrůzu slezl tak mi bylo jasný že z přechodu ostrova nic nebude. Byl jsem rád že jsem u potoka, Že mě potok dovede spátky, což se také stalo. Takže jsem se večer dostal k pobřeží a autobusem přijel do kempu. Pak jsme to oslavilo. Nevím jak to tam vypadá teď, ale bojím bojím, že kdybych tam jel, že budu zklamanej.

no... bol som v Thajsku po 20 rokoch, a musim skonstatovat, ze stary Land of Smile je uz prec. Preludnene turistami, prespikovane hotelmi, zdivocela komercia, stratila sa thajska nevinnost a zvedavost z turistov. Ostali len krasne spomienky a fotky na papieri Kodak. :-)