Vážené a milé slečny. Je mi 28, moje bývalá přítelkyně nebyla moc na cestování, ale já na jednom místě moc nevydržím, proto hledám cestovatelku tělem i duší. V březnu bych rád podnikl výlet do Egypta, myslím, že situace se uklidnila, plavba po Nilu, Luxor, Údolí králů, atd. Počátkem prázdnin jedeme s přáteli na 3 týdny na Bali. Koncem prázdnin bych rád na kole na jih Francie nebo k Mazurským jezerům. Mějte se krásně a budu se těšit na krásné zážitky. S přáním všeho dobrého do nového roku Tomáš
Kobylka konzumní jinak nabarvená.
Cestování je od slova cesta. Cesta je příběh, ne cíl. To, co dneska spousta lidí nazývá cestováním, je ve skutečnosti pouhý turismus. Jako potraviny v supermarketech, i v tomto případě si lidé kupují pouhé zážitky v cestovních kancelářích. Nechají se dovést z bodu A do bodu B v plechových boudách a jaksi zapomněli, že ty nejlepší prožitky a vzpomínky se sbírají po cestě. Odvaha sbalit se s minimem cestovních i finančních prostředků a vydat se do světa bez použití těchto moderních výdobytků je naprostá euforie a zážitek, který člověka nadosmrti změní. Tohle je opravdové cestování, tak jako kdysi žili kočovní cikáni. Chápu, že ne každý se pro tohle narodil. Ale když už někam člověk jede, měl by vážně popřemýšlet, co touto cestou způsobí – co tím získá, a co tím jiným vezme. Otázka zní: je opravdu nutné způsobit problém jiným, kvůli mým falešným cílům, snům a přáním? Jakou cenu má můj zážitek? A opravdu neexistuje jiný způsob, jak si dopřát uspokojení? Není totiž důležité, kde člověk byl, ale po jaký cestě šel. Procestoval jsem spoustu míst téměř bez peněz a využívání toho moderního neekologického létání. Spaní v hotelu, penzionu či hostelu je pro mě hanba za kterou bych se styděl 😀
No tak to zase rozjedeme, né?
Já totiž stále hledám svou zpřízněnou duši, která by chtěla hledat štěstí a lásku v přírodě, horách a cizích zemích, třeba i celého světa.
Island byl vskutku nádhernej! Už jsem toho procestoval dost a pomalu jsem přestával věřit, že mě něco ještě nadchne, resp. překvapí, ale díky Bohu jsem se mýlil. Island ve mě vzbudil novou naději, nové nadšení a uvědomění si, že svět nabízí ještě mnoho krás, o kterých se mi ani nesnilo, takže hodlám pokračovat v bohémském způsobu života, dokud si mě nějaká dívka neochočí a zároveň všem moc doporučuji vyrazit na sever, i když s přibývajícím množstvím turistů n Islandu přibývá i komerce, ceny za služby stoupají geometrickou řadou a baťůžkáři jsou poměrně nekompromisně omezováni ve svých low-cost způsobech přežití (šikovný Čech si s tím ale jistě poradí:).
S láskou,
Váš Honza,
[email protected]
Ahoj,
momentalne studuji a pracuji, tudiz si nemohu vybrat na mesic ci vic volno na nejakou obri cestu :) ale rada bych se nekam aspon na par dni vzdycky podivala- chytla me docela cestovatelska nalada. Nejradsi bych touto cestou nasla podobne ladenou partacku/nebo partacky , me je 24 a jsem z Hradce Kralove.... videla bych to spis na cestu na vlastni pest (ne s cestovkou)...treba Pariz, Istanbul, Barcelona atd... co by nas napadlo a tam bychom si uzivala jak pamatky, tak nocni ruch :)