Ahoj,
chtěl bych se zeptat jestli má vyřizování víza přes Iranianvisa.com stejný systém jako Touranzamin, protože na ambasádě mě odkázali jen tam. Zjistil jsem si info o Touranzaminu, ale v den kdy jsem chtěl vyplnit formulář, začal být web Touranzamin nedostupný.
Děkuji za odpověď :-)
Zdravím,
řešil jsem teď víza do Iránu pro šéfa a jeho kolegu přes Touranzamin, a než se mi to podařilo, cestu oba zrušili. Zaplatili jsme za ně poplatek 100 EUR agentuře Touranzamin, která zajišťuje autorizační kódy pro udělení víz na ambasádě.
Peníze nám nevrátí, ale mohli by za ně udělit autorizační kód jinému žadateli, kterého bych dohodil.
Kdyby měl někdo zájem, mohl by zprostředkovat udělení autorizačního kódu od Touranzamin a to za 50% cenu.
Postup by byl asi takový, že by se nejdřív výřidil kód a pokud by vše klaplo, poslal by mi ten dotyčný 50% ceny.
PS: 50 eur se platí za autorizační kod Touranzamin a 50 eur za udělení víza na ambasádě
S pozdravem, Matěj ([email protected])
Zdravím, ještě mám kontakt na jednu cestovku (Jemen), doporučeno od známého, vyjde to prý levněji. Trasa cca tato. Sokotra zásadně ano.
Luboš
Zdravím, uvažuji o této trase a termínu. Můžeme zkusit i individni, vyjde levněji, ale organizačně náročnější.
Luboš
http://www.jemen.cz/zajezdy/Treking_Sokotra_Dzabal_Bura_Zima.php
Zdar, Turecko můžu doporučit, s autem žádný problém, jen myslím, že vyžadujou ověřenou plnou moc k užívání auta v případě, že jméno v techničáku je na někoho jiného. Sýrie nevím, ale s Libanonem je trochu problém - nevpustí dovnitř auta na naftu, jen benzíňáky. Jinak Libanon je obecně trochu problém i na vlastní pěst letecky, pro vstup do země je vyžadováno potvrzení o ubytování, např. tedy potvrzená rezervace hotelu apod.
Byli sme v Turecku a v Sýrii, se spaním u auta problém není, jenom to chce spat na neobydlených místech páč turci dost pijou a rádi se baví. V Sýrii taky žádnej problém, lidi sou většinou ochotní. Nezajížděj do pouště kde nevíš kam jedeš - všude je plno vojáků a budou tě mít za špióna. Na hranicích TR/Sýrie se na Syrské straně mrač a tvař se sebejsitě ať tě celníci moc neoškubou.
Mam pocit,ze Sofie - Damašek jezdí jen jednou nebo dvakrát týdně,každopoádně cenově to vycházelo dost zajímavě. Z Otogaru v Istambulu jezdi denně busy,je to s přestupem v posledním městě před syrskou čárou (Adana??).Já jel jen do Aleppa a vyhodili me na čáře, protože nás bylo do Aleppa málo,do Damašku pasažéry normálně odvezli...
díky
Cestu přes Sotk Pass do Stěpanakertu v Náhodním Karabchu jsme projeli. Ale důrazně ji nedoporučuji nikomu s běžným osobákem! Nejde jen o Náhorní Karabach, ale už před Vardenisem v Arménii končí kvalitní povrch na asfaltce a nastává tankodrom s dírami i metr hlubokými. V noci anebo při špatné viditelnosti musí jít o život:-( Samotný "přechod" do Náhorního Karabachu je ve více, nežli 2.000 m/n M. A de facto jde o průjezd zlatým dolem, kdy kličkuješ v mracích mezi obřími dumper trucky rozježděné a vytěženém vrcholu hory. Nezbývá, nežli si nějakou tu obludu stopnout a nejlépe se rusky zeptat kudy mezi rozježděnými muldami prokličkovat. Když se nám to podařilo, pokračovali jsme ještě několik desítek km po nezpevněné horské cestě. Výhledy ale byly úžasný! http://www.panoramio.com/photo/60402061 Kromě dvou tří náklaďáků jsme nepotkali jediný osobák. Každý řidič náklaďáku při vyhýbání se také zastavil a ptal se, jestli nepotřebujeme pomoct. Viděli jsme vypálené azerbajdžánské vesnice ještě 20 let po konci konfliktu a i nějaké zrezavělé tanky a transportéry. Následovalo prudké několikakilometrové klesání a domek se závorou. Protože byla zvednutá, ignorovali jsme chlapíka, co za námi vyběhl a jeli dál. Až téměř ke Stěpanakertu jsme neviděli jediný otevřený/fukční obchod nebo benzinku. Samoty a pár občasných shluklých chalup působilo za cca 100 km dost depresivně. Teprve asi dvacet km před Stěpanakertem začínala civilizace. A Stěpanakert už působí sám o sobě skoro vyspěleji, nežli Arménie. Moderní městské autobusy se světelnými PIS, kvalitní hotely a infrastruktura. Všichni byli srdeční a ochotní. V hotelu nám doporučili restauraci, kam jsmě šli v noci pěšky a cítili jsme se natolik bezpečně, že jsme se i pěšky vraceli. Jídlo bylo skvělé a ceny v pohodě. Tuším jen, že v celém NK neberou nikde kreditní karty. Takže je lepší si vzít s sebou víc arménských dramů, které jsou i v NK oficiálním a jediným platidlem. Druhý den jsme šli na MZV http://www.panoramio.com/photo/60402629 pro "vízum", ale protože byl v Arménii státní svátek, nepracovali ani v NK. Tak jsme vyrazili (už po asfaltce) do Jerevanu. Na hranicích nás ale zablokovalo stádo ovcí a policajt si nás vytáhl z auta - terénní Suzuki, kterou jsme měli z jerevanské půjčovny. Skoro půl hodiny nás s kolegy chtěl nutit se vrátit pro "vízum" na MZV do Stěpanakertu. Ale nakonec jsme ho ukecali a pustili nás do Arménie. Ještě že jsme si vchod MZV ve Stěpanakertu vyfotili a mohli na displayi foťáku argumentovat, že jsme tam skutečně zkoušeli víza vyřídit. Platí totiž pravidlo, že cizinec buď a) má vízum již dopředu z Jerevanu anebo b) si ho vyřídí po příjezdu do Stěpanakertu. To, že jsme přijeli "načerno" přes Sevan a Sotk Pass jim bylo na hranicích při odjezdu jedno. Mám ještě víc fotek, ale na Panoramio jsem dal jen ty dvě. Nechci mít problémy někdy v Azerbajdžánu. V NK jsou moc hezké kláštery, okolo třech jsme jeli. Ale měli jsme velice málo času, takže jsme je nestačili navštívit. Arméňané nám radili, že na NK je potřeba cca 3-4 dny. A nám na celou cestu z Jerevanu a zpět zbylo bohužel jen 36 hodin.
Arménii jsme z části projeli s kamarádem před pěti lety na kolách a bylo to celkem v pohodě. Jet tam autem od nás by mě ani nenapadlo, ale může to být zajímavý..
já jsem chodila bez ponožek a nikomu to nevadilo (aspoň jsem si toho nevšimla), i když je fakt, že jsem na sobě měla dlouhé a široké nohavice, takže jsem měla sandály zakryté.
co se týče hlavy, holky ve městech měly šátek často jenom na půlce hlavy.
ani s ubytováním nebyl problém, až na jedinou výjimku jsem spala na pokoji se třemi kolegy (z toho ani jeden nebyl manžel, ale na to se nikdo neptal :-)
kalhoty nad kotniky a sandaly bez ponozek ci natelnik nad zapesti nebo upnute veci radeji ne, divali by se na vas jako na ´kurvu´
Ahoj,
já právě nahoře nebyl, jen jsem projížděl kolem. Ten email jsem tam napsal, aby ses mohl právě na tyhle otázky zeptat přímo jeho, popř. se s ním domluvit, pokud chceš :)
Michal
Diky za odpoved. Kdy jsi byl na Araratu a kolik jsi za vystup platil? Da se u nich pujcit stan a macky nebo jste meli vlastni?
Diky