Jindřich Kynický

Jméno a příjmení (a přezdívka)

·         Jindřich Kynický

Na kolik se cítím

·         Zrovna dnes na 150  – úplně utahaný ze sponzorů a uhánění lidí i firem o podporu a to zdaleka nejen finanční..navíc už čtyři hodiny v koloně na dálnici

Oblíbené země

·         Zejména Mongolsko, Rusko, Čína a Barma. Prostě fanda do Asie.

Na kterých místech se mi hodně líbilo

·         Altaj, Goricho a Dzunbayan v Mongolsku

Cesta, které si nejvíce vážím

·         První cesta Ruskem a Sibiří v našem terénním speciálu směr Bajkal a dále na východ.

Nejdelší cesta

·         Čína křížem krážem

Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?

·         Baví mne cestovat a poznávat i učit se již od dětství…vůbec nejlepší škola života…

Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel

·         Dirk Struan

Cestovatelské Curriculum Vitae

·         Viz. Níže navštívené země

Navštívené země

·         Všechny v Evropě kromě Islandu, většina v Asii, USA, Kanada, Severní Afrika

Cestovatelské sny a plány

·         Geologický detailní průzkum Grónska a časem i Antarktidy

Zvláštní záliby během cestování

·         Věnuji se již z principu zejména vědeckému výzkumu, focení a sbírání zajímavých kamenů, situací a zkušeností, ale také exotické kuchyni..

Oblíbená historka z cest

·         Když jsem oživil utopeného mongolského klučinu..který už byl hluboko pod hladinou a jeho kamarádi utíkali od vody s pláčem pryč..

·         ..a večer po té co jsem ho díky Bohu dostal zpět mezi živé mi přišel opravdu se slzami v očích poděkovat nejdříve jeho tatínek a pak zbytek rodiny – a netušíte jak náročně se odmítá nabízené skutečně srdečné poděkování, pohostinství a nabídky od chlapcovi krásné maminky..

·         ..Mongolsko Vás vždy něčím překvapí!

Významné expedice a projekty

1998 – Expedice zimní Fagaraš, Rumunsko

1999 – 2008 – Vlastní expedice do Mongolska

1999 – pěšmo-kolmo po Jantarové cestě k Baltu

2000 – EXPEDIČNÍ CESTA – BALKÁNSKÁ ANABÁZE

2001-2006 geologický průzkum planetárních švů v Číně, Mongolsku a Rusku (Bajkalský planetární šev , Mongolské planetární zlomy, ložiska REE-Nb-Ta vázaná na planetární švy v Číně)

2002-2004 – Přírodní šperky Rumunska

2004 – TÝDENNÍ AKCE TRIGLAV, VÁPENCE A SLOVINSKÉ/BALKÁNSKÉ KLIMA

2005 Geologický průzkum Malchanského hřbetu v Rusku

2005-2007 EXPEDICE DO PYRENEJÍ

2006 Geologický průzkum Jabloňového hřbetu v Rusku

2007-2008 TŘÍTýDENNÍ EXPEDICE – Scientific research of China

2008 – Geologická stavba severské Manitoby v Kanadě

Autor

·        Zejména vědeckých článků, viz. https://is.mendelu.cz/auth/vv/zaznamnik/vysledky-prehled.pl

Osobní www stránky

·         Csga.wz.cz

Osobní poznámka

·         Mám mimořádně rád exotickou a speciálně asijskou kuchyni všeho druhu.

Stres spojený s uskutečňováním velkých akcí – viz např. Tato MOSKEVSKÁ ANABÁZE:

Přijel pro nás Michal, neboť je již čas jít na vlak. Dojeli jsme zpět, Jindra již věděl jak číslo nástupiště, tak i číslo našeho vagónu, které je na našich lístcích, které během naší exkurze do centra Moskvy koupil. Náš vagón nese číslo 4. Vlak už dojel, máme deset minut na naložení všech věcí. S hrůzou jsme zjistili, že se náš vagón nachází až v nejvzdálenější části vlaku, zhruba 500 metrů od místa, kde máme hromadu našich zavazadel.Nastala panika. Běželi jsme, co to šlo, s co největší dávkou bagáže onu hrozivou vzdálenost. Do toho všeho se ještě spustil hustý déšť z lokálního mraku, jichž několik plulo nad městem, který promočil naše věci. Do odjezdu zbývá pět minut. Půlka zavazadel není na místě, Michal a já běžíme od vchodu na nádraží s další dávkou. Došla mi však síla. Musel jsem co chvíli odpočívat a nakonec si dát velký vak, který jsem nesl, za krk. Jindra jel s vozíkem se všemi bednami a s tím, co zbylo. Běžel jsem mu pomoci, společně jsme tlačili vozík nebezpečnou rychlostí k místu cíle. Měl ošemetnou tendenci sjíždět z perónu do kolejiště. Jindrovi spadly z nosu titanové brýle za 5000 korun, já je v běhu odkopl rovnou pod vozík, který je přejel. Mají zkřivenou obroučku a vypadává jedno sklo. Dovezli jsme náklad rychle před dveře do vagónu. Jindra dal lístky průvodčí, která si ječivým protivným hlasem vyžádala ještě pasy. Jelikož zřejmě neuměla ani počítat, dopočítala se pouze čtyř lístků namísto očekávaných pěti. Další zdržení. Poté uviděla hromadu našich věcí a rozječela se, že nic takového nepoveze, ať prý, jestli chceme jet, necháme část zavazadel v Moskvě, což samozřejmě nepřicházelo v úvahu. Vyžadovala jakousi „Bagážnou akvitancii“, lejstro, o jehož funkci jsme neměli ani potuchy.

Expedice se chvíli zdála být v troskách. Jindra však nějak odvrátil hádkou její pozornost a my jsme začali nakládat. Průvodčí se neustále vztekala na Jindru, při tom, ať již omylem či schválně, mávla červeným praporkem — vlak se začal rozjíždět — pouze s polovinou našich věcí na palubě, které čítaly i pasy některých z nás a naše stroje a mnou. Co teď? Zatáhnout za ruční brzdu a vyhnout se velké katastrofě ztráty cenných nástrojů či případnému vyhoštění některých z nás z Ruska za cenu zaplacení velké pokuty? Průvodčí začala zoufale mávat na strojvedoucího žlutým praporkem, aby zastavil, ten ji však již neviděl, neboť vlak byl stočen mírně doleva a perón byl z pravé strany. Byl jsem rozhodnut zatáhnout za brzdu a vlak zastavit v případě, že vagón opustí prostor nástupiště. Rozjíždění pokračovalo, nakonec ale průvodčí sama zatáhla za páku, z větrací mřížky poblíž s hlasitým syčením vytryskly bělavé jazyky páry a vlak se zastavil. Poprvé jsem tento způsob brždění viděl.

Naložili jsme zbytek věcí, vlak se rozjel a hádka mezi zjevně hloupou zakomplexovanou průvodčí a Jindrou pokračovala. My jsme přemístili věci z chodbiček, které jsme jimi zcela zaplavili, úhledněji do kupé, kde sdílíme část vrchních postelí. Michal s Romanem odnosili bedny do sousedního vagónu ke dveřím, já jsem je hlídal a trnul hrůzou, že se mně ta pitomá ženská v uniformě na něco zeptá. To se samozřejmě stalo již malou chvíli po odjezdu z Moskvy. Poslal jsem ji pryč, že nerozumím. Dnes již vím, že se ptala, kde je Jindra… …Zdá se, že naše moskevská anabáze skončila…ale co nás čeká dál?…