Jako turisté se nepochybně stanete terčem různých podvůdků, jejichž cílem je vytáhnout z vás peníze. Připravili jsme několik rad, jak zvládnout tuto hru a nenechat si znepříjemnit pobyt. Některé situace dokonce začnete vnímat jako úsměvné… A jaké jsou vaše tipy?
S fintami se setkáte nejspíše ve velkých městech a tam, kde je nejvíce turistů – prakticky v každé zemi světa. Matkou všech fint je určitě Indie, která pokaždé překvapí něčím úplně novým. Tyto obratné triky, často hraničící s nevinnou hrou, se dědí z generace na generaci a je zbytečné se nad nimi rozčilovat a kazit si tak cestu. Berte je opravdu jako hru a součást místního koloritu.
Předražení
Mnohokrát budete platit více než místní, smiřte se s tím. I místní bohatí (třeba zámožní lidé z velkých měst) platí více než místní chudí. Smlouvejte. Někdy je trapné hádat se a vztekat kvůli jablkům předraženým o 5 Kč. Neměli byste ale platit jakoukoliv cenu, kterou vám řeknou. Kazíte tím ceny dalším cestovatelům a dokonce můžete zklamat prodávajícího, který se těšil na pěkné smlouvání. Vysvětlování, že jste z chudé východní Evropy, už nezabírá tak jako dřív. Však už to taky není pravda.
Dodatečné zvýšení ceny
Cenu si vždy dohodněte před tím, než zboží nebo službu spotřebujete (např. taxi, rikšu, jídlo v restauraci, průvodce apod.). To ale někdy nezabrání tomu, aby po vás místní borec poté chtěl více, než kolik bylo domluveno (nejčastěji se s tím setkáte v Číně). To se nebojte striktně odmítnout.
Pozor na to, abyste si opravdu na začátku rozuměli. Je cena v místní měně nebo v dolarech? V tomanech nebo v riálech (v Íránu)? Za hodinu nebo celková (u taxíku)? Co přesně zahrnuje? Je to cena pro jednoho nebo pro dva?
Pozor na číslovky – např. v perštině se píše pětka podobně jako naše nula. Setkáte se i s psaním teček místo nul (častý důvod nedorozumění – Číňan napíše „12.“, což je stodvacet, ale Čech čte dvanáct a s cenou dychtivě souhlasí).
Výhodná koupě
Myslete si raději, že žádné fantasticky výhodné koupě neexistují. Samozřejmě, většina běžných věcí jako jídlo, oblečení nebo elektronika je levnější než u nás. Ale nabídky supervýhodných koupí zboží jako zlato, drahokamy, perly nebo koberce odmítněte! Jednak nepoznáte, jakou kvalitu kupujete a hlavně nevěřte, že to doma nebo o 200 km dále prodáte s obrovským ziskem, jak vám budou namlouvat. Kdyby to bylo tak jednoduché, dávno by to všichni dělali.
Starožitnosti
Umolousaný zpráchnivělý koberec, rezavá soška, zašlý stříbrný ornament – kupte si starožitnost! 300 let starého Buddhu lze vyrobit během pár měsíců. V Indonésii jsme viděli malou výrobnu takovýchto starožitností. Nové sošky se máčejí ve vodě, otloukají se a podobně, aby „získaly roky“. Nevěřte každému tvrzení o stáří suvenýru, který si chcete koupit. Občas se ale s opravdu starými věcmi můžete setkat.
„My brother has carpet factory“
Můj bratr vyrábí koberce – nebo cokoliv jiného, co zrovna chcete koupit – a proto si to můžete nejlépe nakoupit u mne. Klasické tvrzení dohazovačů. K tomu ještě přidají, že jsou studenti doma na prázdninách a matka (nebo sestra) jsou nemocné. No nekupte u nich J
„Studenti“ angličtiny
Když někdo říká, že je student angličtiny a chce si ji s vámi procvičovat, je to buď opravdu student angličtiny anebo stejně často je to nějaká finta. Může spočívat v mnohém – bude chtít peníze za průvodcovské služby, nenápadně vás dovede do „nejvýhodnějšího“ obchodu či hotelu (kde pak dostane provizi). Zároveň je ale spousta opravdových studentů angličtiny, kteří jen chtějí být přátelští a využít příležitosti k procvičení cizího jazyka.
„Včera jsme se přece potkali!“
Když vám někdo tvrdí, že jste se včera potkali v restauraci (v autobuse, ve vlaku jste jeli ve stejném kupé, v hotelu atd.) a vy si ho nepamatujete, je to nejspíš finta. Může mít různé pokračování, vyhněte se tomu.
Oficiální turistické kanceláře
Na cestách se setkáte s tím, že místní podnikatelé si ve snaze podpořit svůj business ke svému jménu přidávají slovíčka jako „official“, „approved by“, „recommended by“, „government shop“ a podobně. Jiní se zase budou prokazovat průkazkou oficiálního průvodce. Tvrdší varianta je, když vám budou tvrdit, že si k prohlídce určité památky musíte vzít průvodce.
Hotel je plný nebo „zrovna vyhořel“
Když vám taxíkář říká, že hotel, kam chcete jet, je plný, znamená to, že tam nedostane dobrou provizi. Zrovna náhodou ví o jiném, který je dobrý a má volno (a kde provizi dostane). Trvejte na tom, kam chcete jet. „Hotel je zavřený“, „Hotel je špinavý“ a „Hotel je daleko od centra“ nebo třeba „v této čtvrti jsou pouliční nepokoje“ znamená opět jen, že jinde dostane vyšší provizi. Další variantou této finty kombinované mimo jiné s „my brother has a carpet factory“ anebo „just look (viz níže)“ je, když vám někdo tvrdí, že památka, do které zrovna směřujete je v rekonstrukci nebo pokud jde třeba o chrám, že je uzavřena kvůli posvátným obřadům, a místo toho vám nabízí jiný, zábavnější program, hádejte jaký!
„Just look“
Občas vám rikšák nebo někdo podobný bude vnucovat, abyste se „jenom podívali“ a na chviličku zastavili v nějakém obchodě. Je to opět proto, že z čehokoliv, co tam koupíte, dostane provizi (někdy i tehdy, když nic nekoupíte). Nerozčilujte se a pamatujte, je to chudý člověk, za své služby dostává pár korun, benzín je drahý …
Výměna peněz
Ve vlastních rukách si pomalu a v klidu přepočítejte, jestli jste dostali, kolik jste měli. Půjčete si na to kalkulačku, vypočítat z hlavy 170 x 8190 je složité (ale pozor, na Bali nám jednou půjčili kalkulačku naprogramovanou tak, že výsledek byl o 10% nižší – půjčili jsme si ji a přepočítali to … a až venku nám to došlo).
Na hranicích měňte jen nezbytné minimum. Bývá tam nejhorší kurz, nejvíce podvodníků a taky ještě nepoznáte místní bankovky, tak nevíte, jestli vám nedávají dávno neplatné nebo falešné.
Falešná policie
Zastaví vás policajt, který chce vidět doklady a peníze. Buď rovnou uteče, „zabaví je“ nebo vám z peněz nenápadně něco vezme. Nikdy nedávejte své cennosti nikomu na ulici. Trvejte na tom, že mu je ukážete na policejní stanici nebo v hotelu.
Pokud řešíte problémy s předražením čehokoliv několikrát denně je to o nervy a někdy se bohužel nevyhnete i případné inzultaci, čož mnohdy funguje líp než zdlouhavé domlouvání a rádoby asertivita.
K čemu může vést „včera jsme se potkali“, pozvání na čaj, uspání, okradení? Nebo ještě něco vtipnějšího? Se mi to stalo v Quettě, přesně tvrdil, že jsme spolu den předtím jeli vlakem a zval nás na čaj. Já si ho neuvědomoval, a každopádně jsem neměl čas, protože mi jel bus, ale nenapad mě tento podvod…
Nejlepší varianta asi zatáhnutí do nějakého předraženého obchodu, nejlepší varianta uspání a okradení … třeba
Tak já taky něco přidám – jen ty hodně typické věci:
Obětování bohům (Indie)
U chrámu nebo nějakém poutním místě Vás zastaví skupinka indů, na čelo vám namalují červenou tečku, do ruký dají mléko, mléko z kokosu, popř. květiny a nutí Vás aby jste to obětovali (nejlépe vylili na Šivův fallus :). Poté co je obětina znehodnocena, za ní požadují cenu v hodnotě 5-10 euro.
Kam jdete (Maroko):
Zastaví Vás někdo na ulici a zeptá se kam jdete. Odpovíte a on, aniž by se zajímal, jestli tam trefíte, Vám ihned ukáže cestu, nebo Vás na místo bude chtít dovést. Za svojí >službu< následně požaduje bakšiš.
Veksláci (Venezuela):
Vekslák Vám nabízí výměnu za vyjímečně dobrý kurz (často i nesmyslný) a je dost neodbytný. Peníze nemá přivede kamaráda, na veškeré Vaše bezpečnostní protokoly v klidu přistoupí. Peníze Vám dá přímo do ruky aniž jste ještě vyndali peněženku. Ale pozor, je to velký balík peněz (spousta drobných a pár velkých bankovek), takže Vás nutí aby jste si to přepočítali. Obvykle chybí malá částka, takže Vám jí doplatí a při té příležitosti z balíku vytáhne ty 2-3 skutečně cenné bankovky, takže si ani nevšimnete, že máte už jen drobné. Držíte-li peníze dostatečně pevně, bude Vás nutit přepočítat peníze třeba 30x, než se dostane ke svému triku.
15 (celosvětově)
Občas se anglicky s někým domluvíte na ceně 15 šušňů, při placení však požaduje 50 šušňů. Padesátce stále říká fiftýn.. Možná to někdy ani nemusí být záměrné, ale zase vzhledem k četnosti 🙂
Nice view (Egypt – památky):
U památek v Egyptě všude stojí špatně placená tzv. kulturní policie (osobně mi připadají dost nebezpeční, protože mají pušky ale evidentně ne kurz bezpečného zacházení se zbraní). Živí se tak, že turistům ukazují pěkná místa k focení, po pořízení fotky (Tak to táto vyfoť, ať nám dá pokoj:) požadují bakšiš.
Ne, že bych byl taková oběť, popsané triky na mě pouze zkoušeli (kromě veksláka – ale stejně jsem něco tušil a tak vyměnil jen minim. obnos) 🙂 Chcete-li se pomstít, můžete např.:
Zlý turista (Indie, arabský svět, apod):
Cestujete-li s pohlednou blondýnou, často se Vás budou ptát (zejména muži), zda se s Vámi mohou vyfotit. Neváhejte a samozřejmě požadujte poplatek (ale až po vyfocení).
ad} kam jdete: na to funguje v Malajsii „jalan jalan“, coz znamena „jenom se tak prochazime“ a spolehlive to bere vitr z plachet 🙂 mj. i proto ze necekeji ze je smaznete v jejich jazyce – vetsinou se jeste zasmeji, pripadne se k vam pak zacnou chovat normalne.
V Turecku Vám každý chce pomáhat.Pokud hodlá pomoci děcko, počítejte, že po vás bude chtít money, money, někdy i bez služby chtějí děti peníze.Takto s námi v Ankaře kluk musel prochodit nejméně kilometr, protože jsme chtěli „fiči bira“ – točené pivo a to byl tvrdý oříšek , svou odměnu si vysloužil a ještě dostal od majitele restaurace, že přivedl kunčafty.Pak ještě majítel restaurace ze samé radosti přizval hudebníky, kteří nám hráli krásně do ouška tureckou národní hudbu, takže jsme byli lehčí hned o další liry.Ale zážitek to byl zase hezký.Musíte si v Turecku dávat pozor na jejich ochotu, protože, když nestačíte reagovat, tak sedíte třeba v autobusu, kterým jste sice chtěli jet, ale nestačili jste si někdy prohlédnout pořádně město, z kterého jste právě odjeli.Někdy to jde v Turecku velmi rychle.Už jsme si zvykli.Je dobré si taky vyjasnit, co přesně chcete a za kolik, jinak toho dostanete kvanta a pak si to taky zaplatíte.Na to jsme byli zvlášť opatrní.A když vás někdo pozve na noc domů, tak je to většinou o.k., ale taky se nám stalo, že kluk 24 let měl manželku na rizikovém těhotenství a 3 týtny neměl sex a myslel si, že my mu od toho pomůžeme a bylo mu jestli já nebo můj partner.Tak to teda narazil a fakt to nebyla příjemná epizoda.Naštěstí nebyl agresivní, jen úplný zoufalec.
Pár tipů z JV Asie:
V Bangkoku se nedávat do řeči s téměř žádným místním. Vždycky, když jsme to udělali, se nás po několika minutách hovoru snažil donutit k nějakému nákupu. Do taxíku nastupte jen v případě, že Vám řidič odkýval „with meter“, protože jinak ho nezapne, i když má na autě obrovskou ceduli „taxametr“, cena bude minimálně trojnásobná. Slyšeli jsme několik případů, kdy Thajka odešla s Evropanem z baru a když se vedle ní turista ráno probudil, byl obložený balíčky s drogami a slečna mu vesela hlásila „Už jsem volala policii, co budeš dělat?“. Výkupné policii stojí asi 40 000korun, o které se potom s holkou policie podělí. Na dotěrné naháněče spolehlivě platí lži o tom, že hotel už máte zarezervovaný, v místě jste poněkolikáté, nebo že odjíždíte z města.
A jeden podvod z Barcelony: Dvakrát za dva dny se nás někdo ptal na cestu na autobusovou zastávku a jeho kolega nám ve stejné chvíli, kdy jsme byli zabraní vysvětlováním toho, že vůbec nevíme, prohraboval batoh. Ještěže jsme měli peníze v kapse.