Dva rodné domky cestovatelů

Plzeň máme všichni zafixovanou hlavně jako město piva; už méně ji máme spojenou s památkami (byť minimálně katedrála a radnice patří mezi ty naše „nej“) a ještě méně se slavnými rodáky, pomineme-li Karla Gotta a Spejbla s Hurvínkem. Přitom v Plzni se narodili hned dva z lidí, kteří se z české kotliny dostali hodně daleko….

Zatímco prvního z nich – malíře Bohumíra Lindauera (1839-1926), zakladatele portrétní malby na Novém Zélandu – připomíná jméno ulice, ten druhý „svou“ ulici mít nemůže, neboť jde o osobu dosud žijící. Plzeňským rodákem je totiž Miroslav Zikmund (* 1919), o málo starší polovina dvojice H+Z. Při příležitosti jeho osmdesátých narozenin mu byla odhalena pamětní deska na domě v Úslavské ulici č. 31: je na ní jeho reliéf (podle fota z doby první cesty, tj. cca z roku 1950) a text „V tomto domě se 14. 2. 1919 narodil a do roku 1927 žil český cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund“.

Budete-li chtít domek někdy spatřit, nejjednodušší cesta vede od plzeňského hlavního nádraží. Z něj se vydejte vlevo, za podjezdem hned znovu vlevo, podél pošty a třetí ulice vpravo je Úslavská. Od hlavního nádraží je to maximálně 10 minut klidné chůze.

K druhému rodnému domku musíme z Plzně popojet do vedlejšího okresního města. Rokycany si svých rodáků velmi váží, neboť pamětních desek na rodných domcích jsem tu i během krátké návštěvy napočítal hned pět. Pro cestovatele je samozřejmě nejzajímavější ta, která upozorňuje na rodný domek objevitele pramenů Tigridu, Josefa Wünsche (1842-1907). Nenápadný, dosud obývaný dům se nachází v ulici Josefa Tomáška na břehu říčky Klabavy. Na štítu je již poněkud omšelá deska, umístěná sem v roce 1932, podle níž „zde se narodil 29. června 1842 prof. Josef Wünsch, spisovatel, cestovatel a dobrodinec rokycanského studentstva. Zemřel 20. listopadu 1907.“

Nenápadný rodný dům Josefa Wünsche najdou jednodušeji motoristé. Pojedete-li od Plzně na Prahu po „staré silnici“ (II/605), minete centrum Rokycan a za mostem přes Klabavu si všimnete poněkud omšelého baráčku, hned prvního zleva za mostem – to je on. Pěší turisté mohou nejlépe využít společného úseku červené a modré značky, vycházejících od nádraží: po průchodu centrem překonávají Klabavu po témže mostě, jako motoristé.

A budete-li už v Rokycanech, pak ještě jeden tip: zdejší muzeum nese jméno přírodopisce a zeměpisce (znalce Balkánu, najmě Černé Hory) dr. Bohuslava Horáka (1877-1942), umučeného nacisty v Osvětimi. Krom jiného v muzeu najdeme jednu z největších původně soukromých paleontologických sbírek u nás.