Ubytování Krkonoše

Krkonoše jsou nádherné místo jak pro letní, tak i zimní sporty. Jelikož s přítelem oba pracujeme celkem dost, o víkendech rádi aktivně odpočíváme. Od procházek přes kolo, běžky apod. Proto jsem se rozhodla mu minulý rok k výročí dát poukaz na víkend v Krkonoších. Bohužel jsem nepředpokládala, že vysoká škola, kterou jsme začali minulý rok studovat, nám sebere tolik volného času. Neměli jsme ve zkouškovém období ani jeden volný víkend. Přesto jsme měli poukaz a museli jsme ho využít. Přítel přišel s nápadem, že zkusíme majitele hotýlku, kde jsme měli být ubytovaní, kontaktovat. Prý za zkoušku nic nedáme ( to jsme ještě nevěděli, co nastane ), třeba nám vyjde vstříc a posune nám termín. Podotýkám, že voucher měl platnost do listopadu minulého roku. Majitel, k mému překvapení, říkal, že se nic neděje, že máme voucher zaplacený, tak proč bychom nemohli přijet i déle. Domluvili jsme se tedy, že přijedeme mimo sezónu někdy kolem března, kdy nebude mít tak „nabito“. Koncem února jsme volali a zarezervovali si pokoj na termín v polovině března. Pán neměl sebemenší výtku, naopak nám opět potvrdil, že voucher můžeme použít bez problémů. Pokoj jsme tedy měli a začali jsme se na naši menší víkendovou dovolenou těšit. Plánovali jsme, že hned až přijedeme, skočíme na rozhlednu Šárku, druhý den půjdeme ještě zkusit lyže a další den bychom udělali pěší procházku po okolí. No, prostě nádherný víkend. Bohužel jsem musela ještě v pátek ráno k zubaři, proto jsme vyrazili z Plzně až kolem půl jedné odpoledne. Na místo ( Kořenov v Krkonoších ) jsme dorazili asi kolem půl šesté. Po cestě jsme si říkali, že jedeme asi dost pozdě a začali jsme se strachovat, zda Šárku ještě stihneme. Chtěli jsme se tedy převléct a hned vyrazit. Co vám budu povídat, těšili jsme se jak malí. Na místě nás ovšem čekala studená sprcha. Paní, od které jsme původně měli dostat pouze klíč a přání hezkého víkendu, nám řekla, že žádnou rezervaci u sebe nemá. Ti, co měli přijet, přijeli a více klíčů k dispozici nemá. Zatím jsme si zachovali chladnou hlavu, ukázali jí voucher a zdůvodnili, proč jedeme až po platnosti. Poprosili jsme jí, ať zavolá majitele, že jsme s ním domluvení. Majitel na místě nebyl, a tak volala telefonem. Po telefonu jí bylo sděleno, že rezervaci máme, ale voucher neplatí. Mysleli jsme si, že někde došlo k omylu, že třeba pan majitel neví, že se jedná o nás a že si nevzpomněl na naši domluvu. Proto paní volala ještě jednou a majitele si vzal k telefonu přítel. Opět nic, majitel trval na svém. Dobře, jste tam, rezervaci máte, zaplaťte si pokoj za 1200 Kč na noc a můžete se jít ubytovat. To jsem nevydržela, vzala jsem si telefon já a řekla mu to celé od začátku. Jak jsem příteli koupila voucher na víkend, že jsme se nemohli utrhnout během zkoušek, jak jsme se s ním domlouvali. Trval na svém, že platnost tohoto voucheru se prodlužovat nedá, přitom moc dobře věděl o koho se jedná a že se s námi domlouval. Několikrát jsme mu psali o jaký voucher se jedná. Kdyby nám tenkrát pán řekl, že se nedá prodloužit, neváhali bychom a nějaký ten volný víkend v nejhorším našli, ale takhle nás připravil nejen o to, že jsme mohli voucher vrátit a vrátily by se nám samozřejmě i peníze, ale také o náklady na cestu a hlavně bezvadný víkend. Nyní bohužel již nic neuděláme, o peníze a i o iluze někomu věřit jsme již přišli, ale chtěla jsem se o tuto špatnou zkušenost podělit, aby již nikdo nedopadl jako my. Bohužel vypočítavost některých lidí mě až zaráží. Pán asi nakonec chtěl docílit toho, abychom si řekli: „No co, jsme tu, nejeli jsme těch 200 km zbytečně, tak se tu ubytujeme“. Samozřejmě, je to jednoduché. Měl by peníze dvakrát. Do kořenovského hotelu Na Vyhlídce už nikdy nepojedeme.