Napříč Andami?

Ahoj, chceš přecházet Andy pěšky nebo jet autobusem či autem? U Hua-Hum jsem byl jen na 1 den. Je to pěkné, ale jako Andy to tam ani moc nevypadá (sedlo v 685 m n.m.). Mnohem zajímavější byl přejezd čistě araukáriovým lesem na severním úpatí sopky Lanín, tedy o kousek severněji. Jinak jsem přejel Andy ze Santiaga do Argentiny (včetně pěšího výletu na hranici nad tunelem), z Fiambalá do Chaňaralu a ze San Pedro de Atacama do Salty.

V Peru se dá přejít různými treky Kordillera Blanca, ale celé Andy v té oblasti by bylo na dlouho, pokud to vůbec lze. Jinde v Peru se asi nic takového běžně nechodí. Altiplano by bylo na přechod dost drsné. Na severu u Chachapoyas je sedlo asi jen ve 2400 m, ale přejít by se to dalo nejspíš jen po hlavní silnici. V džungli na východních svazích bych cestu radši nehledal. Do Tarapota je to pěšky daleko. O něco severněji tento hřeben klesne a dalo by se asi plavit od Bagua Grande na východ po Maraňónu v cca 400 m n.m. (nevím, jestli je nějaká veřejná doprava). Západně od Bagua je další menší hřeben.

V Ekvádoru vím o možnosti přejít hlavní hřeben přes NP Podocarpus s max. výškou asi 3400 m n.m. Z Cajanuma za 8 h. k jezerům Compadre a pak sejít do 950 m do Bombuscaro, které je 6 km od města Zamora. Tento přechod se chodí jen minimálně, cesta je kromě travnatého hřebene zarostlá a neudržovaná a často tam prší. Já šel jen ty okrajové části, kde je cesta udržovaná. Nevím o jiných trekách přes hřeben hor do džungle, ale něco někde možná bude. V Ekvádoru je to tak, že v horách vede jedna hlavní silnice od jihu na sever a protíná velká města. Z ní pak na západ a východ vedou silnice, které překonají hřeben a klesají džunglí do nížin.
Po těch, co nejsou vyasfaltované, třeba v oblasti města Cuenca, by mohlo být zajímavé to přejít na východ, kde cca v 1000 m vede na úpatí hor nově vyasfaltovaná silnice. Na západ by se tam asi dalo přejít hlavní hřeben (nad hranicí lesa) i mimo asfaltovou silnici v NP Cajas a pak dojet autobusem či stopem. Spodní část cesty je vyšlapaná a trochu značená, ale pak už volným terénem, kde by v mracích bylo těžké hledat cestu, takže lépe po silnici.
Jiná možnost by bylo jet busem z Riobamby na jihovýchod a vystoupit u jezer západně od sedla nebo o něco dřív u restaurace, kde je přestávka. Pak jít po nové asfaltové silnici s minimálním provozem do vesnice 9 de Otubre nebo až do Macas. Silnice postupně klesá v prudkém svahu panenskou džunglí NP Sangay s výhledy. Stezka v džungli tam není.

V Kolumbii jsou 3 pohoří jdoucí od severu na jih. Přechod celých And není moc reálný jak kvůli vzdálenosti, tak by nebyl ani bezpečný kvůli banditům, zbytkům guerill a minám v oblastech, kam se běžně nechodí. Západní Kordillera by se dala přejít od města Buenaventura do Cali po staré nevyasfaltované silnici.
Střední Kordilleru jsem částečně přecházel přes NP Puracé po nevyasfaltované silnici, ale jen tu nejvyšší část kolem 3300 m n.m. během pár hodin a byl jsem rád, že jsem zrovna nepotkal skupinu vojáků, kteří někdy zastavovali i minibusy a kontrolovali všechny muže, jestli nemají zbraně. Že jsem na treku, by bylo asi na dlouhé vysvětlování, když tam nikdo jiný takto nechodí. Bylo to během přejezdu ze San Agustínu do Popayánu, kdy jsem vystoupil z minibusu v parku a později si zastavil další. Stálo to za to, protože tam byla krásná vegetace stejně jako v Ekvádoru na hřebeni nad Cajanuma, oboje asi nejzajímavější, co jsem viděl v celé Jižní Americe. Střední Kordillera by se dala přejít z Valle del Cocora přes sopku Puracé do Ibagué za asi 5 dní, ale bez průvodce se tam člověk nad hranicí lesa snadno ztratí. Já šel jen do 3650 m, ale mluvil jsem s místními, co tam pokračovali.
Východní Kordilleru si nejlépe užiješ při 5-6 denním okružním treku v NP Sierra Nevada del Cocuy. Je to asi nejhezčí vysokohorský trek v Jižní Americe, aspoň z těch pro běžné trekaře a pokud vyjde počasí. Na východ do džungle se z hřebene nechodí. Mj. proto, že tam jsou zbytky guerilly, ale to je o 4000 výškových metrů níže.