Dakar 2017 a pak křížem krážem do Patagonie

„Vzhledem k místním bezpečnostním poměrům, jak mnozí varují- na jihu Chile nestopovat“
Cože? To je nejbezpečnější část z celé Jižní Ameriky (Chile jako stát snad kromě Valparaisa a chilská Patagonie obzvlášť) a jedna z nejbezpečnějších lokalit na světě. Stopovat bych tam ale nedoporučoval, protože jezdí jen minimum aut (zatímco zájemců o stop by bylo více) a na Carretera Austral ani místní nechtějí turisty brát (hlavně ne Izraelce). Mezi Punta Arenas a Puerto Natales by neměl být problém, ale tam se na rozdíl od Carretery Austral snadno sežene lístek na autobus.
V Limě je opravdu lepší do některých částí nechodit, případně jen s minimem peněz a bez viditelného foťáku. Mobilní signál na horách samozřejmě není, ale to je stejné téměř všude mimo Evropu.
V lokátorech se opravdu nevyznám, ale mám obavy, že jsi velmi naivní, co se týče rychlé pomoci, i kdyby o tobě věděl díky lokátoru celý svět. Popíšu ti můj zážitek. Přestože je Chile nejvyspělejší země Jižní Ameriky a Torres del Paine nejnavštěvovanější národní park jihu kontinentu (nemluvě o jiných zemích a jiných odlehlejších oblastech) trval tam odvoz vrtulníkem asi 4 dny od oznámení vážného úrazu obličeje asi 60-leté Holanďanky koncem prosince 2011. Spadla mezi balvany nedaleko od kempu Los Perros severně od sedla na okruhu v pouhých 500 m n.m. na obličej tak blbě, že ji ještě přitlačil batoh. V kempu je výběrčí peněz s vysílačkou, takže o pomoc bylo požádáno rychle, ale vrtulník tam přiletět nemohl kvůli silnému větru, který je v Patagonii téměř celé léto. Čekala ve stanu – naštěstí aspoň s doktorem, který byl zrovna na treku. 3. den ji svezli do údolí do refugia Dickson (kde je přistání vrtulníku snadnější) na oslíku, kterému nějaký čas trvalo, než pro ni vůbec došel. 4. den mimořádně nefoukal vítr a vrtulník ji ráno odvezl. I kdyby nefoukal silný vítr, sehnat vrtulník není snadné. Přiletěl policejní z poměrně vzdáleného města Punta Arenas, vrtulníky RZP v Patagonii asi ani nejsou.