Co dělat, když se stanete obětí pohostinnosti?
Nejsme takovy sympataci jako vy, tak nas jeste nikdo nikdy nikam nepozval 🙂
Zkušenosti čtenářů
Nás loni po Esfahánu prováděla překrásná studentka Samane. Bylo to i s víkendovým piknikem za městem s jejími rodiči. Měli jsme více štěstí – nebyla vlezlá a nic nechtěla. Asi opravdu stála jen o konverzaci a kontakt s cizími tůristy. Vlezlí byli taxikáři … ale fest! Jinak íránci jsou skvělí – chce to jen neposlouchat propagandu a jet se přesvědčit na vlastní kůži.
Myslim, ze tohle se stava snad jenom v Iranu. Byl jsem v nekolika asijskych zemich, ale takovehle velke pozvani ani vnucovani jsem nikde nezazil. Myslim, ze se to opravdu deje jenom v IRANU, co rikate?
Super clanecek, ha ha
Nevím, ale když jsem byl v Íránu, tak jsem měl, až na jeden, pouze pozitivní zážitky se stykem s místními lidmi. Dokonce jsem jednoho navštívil v práci, doma, u strýce….. Hostili mě ve městě, v autobuse, v motorestu…. velké množství lidí – vždycky nezištně a byli velice příjemní. Martin
no řezal jsem se smíchy od začátku do konce…fakt jak moje vlastní zážitky z Gruzie a hlavně z Turecka. Prostě neschopnostt říct: „seš moc hodnej, díky, ale NASHLEDANOU!“
No taky se nam prihodilo nejake to pozvani, v Turecku,Kyrgizii i Iranu(neobycejne prijemni lide). Ale ze bychom platili, tak to ani nahodou!! V pripade, ze by rekl predem ze to bude place, to hned odmitnem. To by to pozvani ztracelo smysl. A pokud by chteli neco pri odchodu, tak naprosto NEKOMPROMISNE odmitame. Smysl pozvani je v tom ze jste jejich HOSTE a ti nic neplati. Pokud jim zaplatite tak je akorat kazite. Oni si na to zvyknou a budou to delat furt. Tady ten nesvar se musi vymitit hned od zacatku, nedat jim sanci si na to zvyknout.
Naprostý nesouhlas ! Pozvání je věc jedna, ale reciprocita je věc druhá. Od movité osoby očekávají chudší Asiaté (aspoň v zemích, kde jsem se s tím setkal) určitou „patronaci“. Vtip je v tom, platit symbolicky a přiměřeně. Já to třeba vždy předávám paní domu a nazývám to příspěvek na kuchyň.
Jsem v Iranu prave ted a zatim vsechno v pohode. Pohostinnost je neskutecna, ale pokud by se mi stalo neco takovyho co vam, asi bych byl fakt tvrdej a vyklopil na rovinu, ze jdu… a sel bych pryc. Jinak pokud me nekdo na neco pozve, neplatim, snazim se mu neco dat, nebo na oplatku pozvu na gablik. Ale jinak super clanek! Ja vypadam jak bezdomovec, takze me hned tak nekdo asi domu na par dni nepozve, haha.
Já tohle zažil ve vlaku z Batumi do Tbilisi, jednou v Jerevanu a jednou u Jezera Sevan ve vesnici Šiškaja… všechno ale mělo svoje matinely. (v tý Arménii, jsem dal hostiteli za fantastickej, třičtvrtěkilovej šašlik krabičku Camelek, když jsem viděl, co tam kouřej za svinstva. No a on nejen že to neodmít, ale byl z toho totálně nadšenej. Už jsem jenom čekal na to, kdy mi nabídne svojí dceru)
To nemyslím nijak ironicky. Arméni jsou úžasný, pohostinný a VELICE hrdý národ. Do Íránu (s kterým sousedí) se chystám za rok, takže dík za info… 🙂
V Íránu jsme byli před třemi lety a nic podobneho jsme nezažili. Právě naopak. Lidé tam jsou většinou neuvěřitelně pohostinní bez jakýchkoliv vedlejších úmyslů. Pozvání do rodiny jsme dostali od taxíkáře (!), který nakonec odmítnul i smluvenou částku za půldenní vožení po památkách. A nedal si to nijak vymluvit.
Ale podobně jako Bohdana jsme si naběhli v Sýrii. Jen v menším. Byla to naše první cesta na Blízký východ a dneska už bychom podobné „služby“ odmítli razantně hned v zárodku.
Člověk by neměl platit za něco, co nechce nebo co si nedomluvil. Ani jako „daň z bohatého turisty.“
Něco podobného se mi stalo v Indonésii až na ten rozdíl, že když jsem svému best friendovi nabízel nějaké prachy, tak odvětil … hele, už jsi zaplatil dost za letenku, takže nic po tobě nechci. Celkově to byla docela příjemná návštěva a také trvala tři dny. Hold to Evropské soukromí jsem musel na pár dnů oželet.
Když jsme u té Indonésie, zažil jsem tam mnoho různých návštěv, někdy neplacených, většinou ovšem dobrovolně a skromně placených. Loni na Idul Fitri jsem strávil 4 noci na ostrově Doi u molucké Halmahery. Ačkoliv jsem tam byl druhý turista, co pamět sahá, přesto jsem ohodil stranou nesmyslné teorie „o potírání snah o placení v zárodku“ a přispěl jsem ekvivalent nějakých 10 dolarů. Na jedno dítě to může znamenat třeba roční docházku na základce, odhlédnuto od toho, že žeru za dva a kuchli kvůli mně kuře. Doufám, že tohle místo dobroduzi, co takhle NEKOMPROMISNĚ odmítají náznaky placení, ještě dlouho neobjeví. Protože pohostinnost je věc jedna, vyjídání jejich spižírny je věc druhá, zvlášť když i rýže může být někdy luxus. Je to daleko a lidi tam nejsou nazí, takže budou mít od hledačů dobrodružství klid a jednoho zatoulaného Točíka za pár let přežijí. A poučení na závěr? Ano, pohostinnost by měla být upřímná a nezištná, ale zkuste se také něčím odvděčit a to nejen propiskou či pohlednicí – záleží na situaci. Co byly vynalezeny prachy, je to většinou to nejlepší – nezištný a hrdý příjemce to odmítne a pro chudého to bude přilepšení, rozhodně nic nečistého.
Martine, nespojuj prosím dvě rozdílné věci.
Nejde o nekompromisní odmítání jakékoliv finanční zodpovědnosti za vyjídání spíže místních.
Článek byl o tom, když se místní rozhodne trikem oblafnout turistu, kdy záměrně nabízí tradiční pohostinnost, ale na konci mu jde jen o slušnou sumu Eur či dolarů. Tam pak nejde o dobrovolnost příspěvku ale o nefér obchod. Za takové služby nechci a nebudu platit. Ne v případě, že se mě takto někdo snaží oblafnout. Pokud ovšem na začátku smluvíme služby i platbu, nevidím v tom problém. Proč bych místo za hotel nezaplatila za ubytování v rodině?
Ty ale mluvíš o jiném případu, kdy se jedná o skutečnou pohostinnost a ne o skrytý obchod. V takovém případě je jasné, že slušností je kompenzovat hostiteli náklady spojené s mou návštěvou. Vždyť i v Evropě se na návštěvu chodí s milou pozorností pro hostitele.
Jenže to je jiné téma. A máš pravdu, že si zaslouží pozornost. Třeba by se to dalo zařadit na některý další pátek – „Jak se chovat při pozvání do rodiny?“
Máte s tím někdo další zkušenosti? Jak jste to řešili v konkrétním případě?
Je to vec zkusenosti, citu pro situaci, jiste velkorysosti a zejmena komunikace. Bohuzel, anglicky mluvici Kurd, Persan nebo Indonesan muze mit v nekterych pripadech neco za lubem. Mas pravdu zajiste v tom, ze clanek mluvi o pasti na turisty, jelikoz ma ale v nazvu slovo pohostinnost, diskuse se zvrtla v nekterych prispevcich v apriori odmitani placeni. Ja jsem se jen ozval proti pripadnemu „cernemu pasazerstvi“. Predstavuju si dobre zname ceske setrilkovstvi v kombinaci s touhou po autentickem zazitku „s mistnimi“ a proto jsem se musel ozvat. Je dobre (a idealisticke), kdyz chce nekdo uchovani „ciste duse“ domorodce a jeho nezkazenost placenim. Na druhou stranu nasinec neni casto schopen rozpoznat, kdy uz zacnete jako navstevnik vadit, ale Vas hostitel Vam to samou zdvorilosti neumi dat najevo (tak abyste to pochopili). Skryty obchod se samozrejme musite snazit rozpoznat uz v zarodku, v tom neni zadny spor.
No jiste. Katka to pochopila hned na prvni pokus. Muj vyse uvedeny NEKOMPROMISNI prispevek byl samozrejme reakci na „oblafnuti turisty“ tak jak to bylo popisovano v clanku.
Pokud jde o „kompenzaci hostitelovych nákladu“ i ceske „setrilkovstvi“ tak musim s MartinemT plne souhlasit (ac nerad, protoze se mi jeho reakce, ktera plete pojmy, vubec nelibi; to akorat zadelava na flameware). Ale primlouval bych se za opravdu opatrne zvazeni formy kompenzace, protoze neni nic tragictejsiho nez deti pokrikujici „turist,money“ nebo baca kterej po zjisteni ze jsem cech rekne Ahoj a nastavi dlan :-(.
Jinak my resime kompensaci kratkodobych navstev pomoci naturalii (typicky nejake pochutiny pro deti; leky). U dlouhodobych navstev nezbyva nez nejak takticky nabidnout cash.
Proč „flame“? Článek mluvil o pohostinnostina situaci, kde si Bohdana s přítelem mírně „naběhli“. Pod tím se rozhořela debata o tom, jak je apriori strašné platit peníze. Nikdo tu nezpochybňuje, že se to v různých situacích musí řešit různě (a s citem), dokonce v různých zemích se stejné věci řeší různě. Noo.. a já jsem se možná až příliš vymezil proti tvé příliš jednoznačné reakci – ostatně vysvětlovací „ozvěna“ má dozvuky až sem. Jinak bych byl opatrný s pojmy „flame“, pokud se k něčemu vyjadřuju, pak obecně k názoru, nikoliv k osobě.
Nemyslím si, že se autoři stali nějakou „obětí“. Zkuste si představit,že máte doma někoho úplně cizího „na návštěvě“ tři dny – bylo by vám to příjemné? Lze se divit, že na konci požadují peníze? A opravdu není důvod někde zůstavat „ze zdvořilosti“, zvlášt pokud se tam necítím dobře.
Při cestě po asii jsme také čas od času byli někam pozvaní (asiaté jsou opravdu moc milí), ale zdrželi jsme maximálně jednu noc. Jde jen o to umět se mile rozloučit a náležitě poděkovat (malý dárek v podobě jídla nebo peněz nevyjímaje -záleží na situaci).
Při neodbytných či nevítaných pozváních či návrzích na nějakou činnost (ne každý je vám sampatický a nebo prostě jen chcete být sami) pak vždy zabírala zkroušená věta mého partnera: „moje žena chce / nechce tohle….“
Tip měsíce: USA
Oregon: Nečekaně krásný americký klenot
Jana Račanová: PCT aneb procházka americkou divočinou
Michal Šopor o USA: Máš v papírech R
Knižní tipy
Dobrovolníkem na cestách, aneb co může být špatně
Plánovali dovolenou, ale neodletěli: 5 nejčastějších důvodů, proč vás nepustí do letadla
Nové články
Skisafari ve Wallisu: Saas Fee, Zermatt, Nendaz, Aletsch Arena
Na horách: nový film, který propojuje lásku k horám, lidskost a skutečnou pomoc záchranářům
Vánoční čas v Německu – období světel, vůní a tradic
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
Pojištění do celého světa
u nás je nejvýhodnější + dárky zdarma, slevy na boty a vybavení
Trailové a GRVL boty Salomon
Vybírej ze 17 modelů na Běž.cz
BRUTÁLNÍ VÝPRODEJ
Boty, oblečení, vybavení na dlouhé štreky na Běž.cz
Ebook PRVNÍ POMOC NA HORÁCH
Zdarma ke stažení
Mapy a průvodci VŠECH zemí světa
Na KnihyNaHory.cz
vynikajici clanek, hrozne jsem se pobavil….stoprocentne me to pripomina vlastni zazitky 🙂 zkusenost mi rika, ze pokud se clovek nezachrani hned na zacatku, tak uz pak nema zadnou sanci. a jejich uvodni triky jsou vetsinou velmi promakane 🙂