Zdravím všechny cestovatele!
Je mi 23 a za dva roky končím vysokou. Můj o trochu víc starší kamarád, který dost cestoval do Asie mi několikrát vyprávěl o svých zážitcích z cest do Mongolska, Nepálu a Indie. Já pokaždé škemrala o další vyprávění a byla zahrabaná do hromady fotek a pokaždé snila o tom, že mě někam vezme s sebou, až budu starší, protože tehdy jsem ještě byla moc malá, a stane se tím, kdo mě „zasvětí“. Že mě vezme někam, kde se žije jinak, než tady. Pokaždé, i teď, když nad tím přemýšlím tak se ve mně mísí na jednu stranu strach, ale na druhou cítím velké vábení a touhu ochutnat aspoň kousek nepoznaného. Nikdy jsem nevyjela za hranice Evropy, ale hrozně ráda bych to po vysoké změnila, ještě dřív, než založím rodinu.
Nicméně situace se změnila a kamarád už bohužel nebude tím, který by si mě jako nezkušenou cestovatelku vedle sebe vzal, a poučil mě, jak jsem si představovala ? Ale snu se nechci vzdát. Jen nevím, jak na to. Chybí mi odpovědi na takové základní otázky, až je mi trapné je tady ventilovat 😀
Nevím, jestli je vůbec možné sehnat někoho, kdo by šel do toho, že pojede ven s někým, kdo nemá zkušenost. Sama se přece jen bojím. Nerada bych se stala pak někomu koulí u nohy, tak bych se na to ráda připravila.
Měli jste podobné pocity jako já? Jeli jste nejdřív někam blíž a pak až dál a dál, nebo jste rovnou namířili tam, kde stál váš sen? Kolik jste si našetřili peněz a jak dlouho jste se připravovali na vaši první cestu? Měli jste s sebou někoho, kdo už věděl, jaké to je, nebo jste do bot práskli rovnou sami? Přemýšlela jsem i o tom, co je třeba všecko sbalit na cestu 😀 Jak plánovat? Nebo neplánovat vůbec? Byla bych připravená třeba na spaní pod širákem, nebo na to, že se člověk nějakej čas nemyje, ale třeba velké túry jsem nějak moc neabsolvovala…
Je mi za ty otázky snad i trapně 😀 Ale pročítala jsem tady pár těch diskuzí a jsou ve velké míře jen od lidí, kteří už mají moře zkušeností a jen si jedou za tím svým… Tak doufám, že můj příspěvek nepřijde někomu moc hloupej 😀 Já jen prostě nevím, koho se na takové základní otázky zeptat ?
Všem cestovatelům přeju, ať vám svítí na cestách slunce a ať vaše kroky šťastně dojdou tam, kam míříte!!! Maruška
Maruško, tvé otázky nejsou vůbec hloupé, blbé ani …nevímco. Nemáš se za co stydět. Znáš snad úsloví – nevím, tak se zeptám (-:
Určitě je lepší se zeptat i na něco, za co se třeba i trochu stydíš, než vyrazit bez informací a pak někde tápat, brečet na našem vyslanectví ap.
V dnešní době mnoha samozvaných Marco Polů působí docela upřímně, když se zeptáš na věci, o kterých přemýšlíš a se kterými nemáš zkušenosti. Myslím, že se rozhodně vyplatí začít sehnáním správného parťáka (či partnera?), nebo i parťačku, a vyrazit někam na „testovací“ cestu. Co se týče různých tvých obav, je přirozené, že je zpočátku máš, když si já vzpomenu na sebe, jak jsem poprvé stanul na ulici Paharganž ve sněhobílém moirovém triku v Díllí a koukal jak vrána, nezapomenutelné… bylo mi 22 let, vyrazili jsme po teoretických přípravách a s nereálnými představami s 2 stejně nezkušenými (ale dobře známými) kamarády, vše se zvládlo a zážitků bylo na celý život. Přeju Ti dobrý start a neboj se! Dokonce se ani neobávej velkého nepohodlí, to není často vůbec třeba, pokud chce někdo poměřovat dobrodružnost své cesty tím, v jakém je nepohodlí, tak je to jen osobní věc, poznávat se často dá relativně v pohodlí. Pod širákem se spát nemusí a mnohdy se to ani nedoporučuje kvůli bezpečnosti (jak kde) a koulí na noze člověk není, pokud si předem vyjasníte očekávání a jste připravení ke změnám, kompromisům a obrněni tolerancí.
ahoj všichni, hrozně moc vám děkuju za odepsání, fakt mě to moc potěšilo 🙂
no já jsem pořád přemýšlela nad různejma otázkama a hledala odpovědi, a pak jsem si říkala, že bych se asi měla začít trochu poptávat, abych to pak všecko stihla a nepromarnila šanci jen kvůli tomu, že jsem se třeba bála zeptat 🙂
jsem ráda, že mě uklidňujete, a že nejsem sama první tak nějak vytřeštěná, ale vím, že to potkalo i jiné 🙂
Třeba by mě zajímalo, jak začít? Řeknu si: Chtěla bych třeba do Mongolska – co následuje? Nějak si prostě nedokážu moc do detailu představit posloupnost té realizace totiž 😀 Na co je potřeba myslet především, na co nezapomenout atd 🙂
Rojí se mi v hlavě otázek fakt milion, takže popsat to by asi trvalo hrozně dlouho, takže kdyby tady byl někdo z okolí Brna – ideálně – můžem se třeba sejít. Nebo nějaká domluva na e-mailu:
ma********@gm***.com
Všem hrozně děkuju za odepsání, nesmírně mě to potěšilo!!! M. 🙂
Ahoj Maruško, jak už psal Jenda, obavy stranou a ptát se …. Těch variací a možností je strašně moc … Odkud jsi? Pakliže z Prahy, či okolí a máš chuť si někde na chvíli sednout (dle otázek i na delší dobu), pod jménem se ti objeví mail, tak napiš …
Marusko, me naopak prijde skvely, zes nasla odvahu se zeptat! Vic v mailu…
ahoj Terezko, moc díky za odpověď…můj e-mail je
ma********@gm***.com
, určitě bych s tebou moc ráda popovídala!
Email poslanej, kdyztak dej vedet 😉
ahoj Terezko, nevím, kde je chyba, ale nic mi nedošlo 🙁 Nemám nic ani ve spamut… kluci mi e-mail psali a došlo to v pohodě, tak asi bude chyba někde na tvé straně, bohužel 🙁 Prosím, zkus poslat ještě jednou…moc děkuju!!!
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Monika Benešová: Sama až na Mount Everest
KUBA: Pravda a mýty aneb na co se připravit před cestou?
SOUTĚŽ: Honduraská exotika v podobě kávového piva z Rebelu
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.