HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Írán, Pákistán, Afghánistán

Afghánistán

Martin Mykiska

Ahoj všichni, volně navazuji na předchozí diskuzi, kde jsem vypustil obecnou info o knížce o Afghánistánu od Mirka Štětiny. Jmenuje se (překvapivě:-) „S Matyldou v Afghánistánu“. Dostal jsem ji (také překvapivě:-)) k vánocům, přečetl a nemohu než doporučit. Kniha přesahuje rozměr obyč. cestopisu, v textu je vloženo několik povídek a také autorovy úvahy, např. zajímavé rozjímání nad známou knihou „Střet civilizací“. Nebudu zde Mirkovy názory, se kterými souhlasím, opakovat, případně si to přečtěte, nebo se k tomu vrátím, když se tato diskuse ujme. A proto se ptám vás, obce cestovatelské, jaký je váš názor na „střet civilizací“ ať už na tu knihu nebo tento fenomén jako takový?

Zkušenosti čtenářů

Martin T

Také jsem tu knížku dostal k Vánocům a také nelituju. Štětinovy názory jsou mi blízké, i styl jeho psaní, kde se překvapivě prakticky téměř nejedná o vodácko-cestovní výpravu, ale zejména o širší pohled na Afghánistán a na to, jak na sebe přitáhl pozornost celého světa. Dokonce obsahuje čtivé povídky inspirované Afghánistánem. Rád tu rukavici zvednu a diskusi povedu, ale asi více „po kouskách“ (pokračování příště). Jinak si říkám, že po Štětinovi by to chtělo konečně i tu tvojí knihu…

Martin T.
Martin T:

Pardon, trochu jsem opakoval, co už jsi napsal ty, ale chtěl jsem zdůraznit to, co tuhle knihu odlišuje od jiných a co se mi (či nám) na tom zdá kvalitní a přínosné. Všem doporučuju !

jeff
Martin T.:

knížku jsem nečetl pouze zběžnš prolistoval v knihkupectví, cena kolem 380-ti kč je pro mě bohužel moc, s nazory pana štětiny, ale hluboce nesohlasím/myšleno jeho obecně prezentované nazory na veřejnosti/taky bych asi dokazal vytvořit zajímavou a čtivou publikaci s backgroundem senatorského platu,ikdyž si važím jeho prace s p.prochazkovou rozhodně nemohu přijmout nazory ohledně Komunistu/za totače si vesele jezdil -čož asi nebylo samozřejmý/a hlasovaní o nevidaní čunka k trestnímu stíhaní.

Martin Mykiska
jeff:

Věřím, že se diskuze nezvrhne v hodnocení Štětinova práva na psaní knih – dělal to dávno před senátorováním, a nejspíš to bude dělat i potom, tak nevidím problém… Knihy neni třeba kupovat, jistě jsou v knihovnách, mohla by se objevit(!) třeba v Karavanseraji nebo ji klidně Jeffovi půjčím. Politický kotlík české kotliny prosím nechme stranou…, to se dá rozvijet v diskuzích na idnes.cz apod…:-)

jeff
Martin T.:

apropo rád se střetnu s kýmkoli a kdykoli

kittz
Martin T:

Knížku bohužel nemám … můžeš aspoň stručně přiblížit, jaké jsou tedy názory p. Štětiny na střet civilizací?

Martin Mykiska
kittz:

Štětina například píše, že Samuel Huntington ve „Střetu ..“ nastiňuje, že po ukončení éry bipolárního světa (komunismus kontra prohnilý imperialismus:-) budou problémy vznikat nikoliv z ideologických či národních zájmů (jak tomu bylo dříve), ale z rozdílnosti jednotlivých civilizací, jejich kultur a tradic. V citaci ze „Střetu…“ Štětina uvádí (trochu jsem to ještě zkrátil), že „zásadním problémem Západu není islámský fundamentalismus. Je to islám, jehož příslušníci jsou přesvědčeni od nadřazenosti své kultury… (A naopak)problémem islámu není CIA ani americké ministerstvo obrany – je jím Západ, odlišná civilizace, jejíž příslušníci jsou přesvědčeni o universalitě své kultury… To jsou základní ingredience, které živí konflikt mezi islámem a Západem.“
(Originál v angličtině vyšel v roce 1998)

Martin T.
Martin Mykiska:

Tohle ale cituješ Huntingtona, jehož názory o konfliktech civilizačních okruhů jsou dobře známy. Ovšem Štětina záměrně vybírá názory akademika z Harvardu a zasazuje je do prostředí divokého centrálního Afghánistánu a konfrontuje je se svými zkušenostmi. Tvrdí, že Huntington sice správně vidí propast, která se mezi „Západem“ a „Islámem“ otevírá, ale už nevidí druhou polovinu celé problematiky: mosty, které oba tyto široce definované okruhy spojuje. Čili, S.Huntington akcentuje to negativní („clash“), ale nikoliv například vzájemné historické obohacování kultur, což lze vidět i v Afghánistánu – mj. zemi Hedvábné stezky. Celou knihou poměrně elegantně prostupuje řeka Band-e-Amir/ Balchab (po které pluje parta z Člověka v tísni) jako stříbrná nit spojující věky a civilizace. Namátkou – Štětina zmiňuje i to, jak by se třeba respekt k muslimskému prorokovi Ísovi (alias Ježíšovi) mohl stát jedním z takových mostů, ale je to jenom jedna z desítek myšlenek, k psaní recenze opravdu nemám nyní příležitost…
Rozhodně bych sem netahal provařenou záležitost jako Štětinovo asi půlroční členství v KSČ, nebo jméno Čunek, při jehož slyšení se vždy mále osypu a kde se se Štětinou rozhodně neshodnu a vrtá mi hlavou, co dobrého na tom vsetínském chasníkovi vidí. A 350 Kč ? Myslím, že jsou to dobře vynaložené peníze, pokud ovšem někomu vadí senátorskej plat a je zaujatej od začátku, tak se asi nedá nic dělat.

Martin Mykiska
Martin T:

P.S. a kterou myslíš? 🙂

Martin Mykiska
Martin Mykiska:

(Předchozí navazuje na 1. příspěvek Martina T. Nějak se to špatně zařadilo.)

Martin T.
Martin Mykiska:

Myslím tvojí knížku o Afghanistánu (tuším „Prach a růže“). Čekal jsem, že jí tady třeba vyhraju v nějaké soutěži :-), ale buď mne z klobouku nevytáhli, nebo jsem vyhrál něco jiného. 🙂

Martin M
Martin T.:

„Afghánistán, prach a růže“ je k dispozici mj. v Městské knihovně, Mariánské náměstí 1, Praha 1, roční poplatek 60,- Kč (jestli jsi z Prahy), ale jistě i jinde… Anebo lze knhu výhodně objednat přes mé stránky:-)

Martin Mykiska

Právě jsem narazil na zajímavé vyjádření syrského muftího (pravda, vyjádřil se k naší diskuzi nevědomě, ale nemohu nepřekopírovat:-)
Je to z Britských listů
(http://www.blisty.cz/2008/1/17/art38371.html, autor Lukáš Lhoťan)

Jmenuje se to:
„Muslimové: Nevěříme ve válku civilizací“

Evropská unie vyhlásila rok 2008 rokem „mezikulturního dialogu“. V rámci tohoto roku proběhlo i vystoupení čelního představitele syrských muslimů na půdě Evropského parlamentu. Ahmed Badr al-Dine, velký mufti Sýrie, řekl během svého projevu na půdě Evropského parlamentu:

„Nevěříme ve válku civilizací, neboť civilizace je pouze jedna. Pokud existuje konflikt kultur, tak je to konflikt jehož základem je neznalost, terorismus, odtažitost.“
Ahmed Badr al-Dine se také dotázal: „Což má civilizace náboženství?“ A sám odpověděl: „Ne, neexistuje civilizace islámské, křesťanské nebo židovské. Náboženství dává kultuře morální váhu, ale jsou to lidé, kteří buduji civilizaci. Náboženství pochází od boha, kultura od člověka … V mé oblasti nevěříme v různorodost náboženství. Abrahám, Mojžíš, Ježíš a Mohamed měli jedno náboženství. A proto nevěříme ve svatou válku, neboť svatý může být pouze mír.“

Velký syrský mufti také poukázal na to, že není správné budovat státy na náboženském základě. Já nevnucuji svou víru vám a vy nevnucujte vaši víru mně, řekl mufti. Na závěr svého vystoupení mufti vyjádřil obdiv k projektu evropské integrace, který podle něj umožnil překonat rány způsobené dvěma světovými válkami a umožnil pád berlínské zdi bez prolití krve.

Martin Mykiska
Martin Mykiska:

(no to je zase „diskuse“, nezbývá mi než souhlasit s příspěvkem Martina T z 11:10:27 🙂
Tak tedy kromě toho výše napsaného mě zaujal třeba Štětinův postřeh,jak Hazárové pomáhali s přenosem těžké Matydly – nikoliv ze zvědavosti ale prostě proto, že chtěli někomu v nesnázi pomoci. To se hodně shoduje s mými zkušenostmi, sice já bych asi úplně nevyloučil prvek zvědavosti, ale často mne právě v zemích jako je Afghánistán překvapil zájem o osobu cizince (tedy o mne v mém případě), a snaha jí být nápomocný (tedy nikoliv zájem zištný(!), nebo dokonce s vedlejšími násilnými záměry). A především: ti lidé byli většinou zcela nepodezíraví, prostě ke mně přistupovali bez předsudků. Nelze to samozřejmě zobecnit na Afgnáce či jiné národy na 100%, nicméne představte si pohledy domorodců v jihočeské vísce, kdyby tam u kapličky shodil batoh zaprášený Afghánce a někoho požádal o vodu…

Tak to jsou třeba dva zajímavé a velmi odlišné případy „střetů civilizací“ …

Martin T.
Martin Mykiska:

M.Š. píše, že společný most mezi „civilizacemi“ je už to, že všichni lidé, i Afghánci, mají stejné základní starosti a city – a zdá se mi, že na to někteří cestovatelé při zevrubném popisování různých atributů „nahých a divokých“ zapomínají. Snít, milovat, pomáhat atd. mohou i lidé s Kalašnikovem nebo kotekou.
„Čistí a přátelští“ lidé jsou ovšem manipulovatelní a zneužitelní, to je další rozměr problému, jehož všechny tváře zde asi nepostihneme.
Myslím, že bychom si tu hezky vyměňovali názory, ale počkáme, zda to téma ještě zajímá někoho třetího, ne? Jinak se můžem sejít u piva 🙂

David G
Martin T.:

Myslím, že kdyby afghánec ve středočeské vísce požádal o vodu A PŘITOM byl oblečen evropsky a choval se evropsky, tak by žádný problém neměl. Ty Martine jsi v AFG taky žádný problém neměl, protože jsi přizpůsobil své chování. Je však otázka, jak by se Afghánci a Jihočeši chovali v opačném případě…

jeff
David G:

mě nevadí senatorskej plat,ale senat a nejsem zaujatej odzačatku, ale od te chvíle kdy štěnina začal stěmahle svejma nazorama,jinak jsem mu vždycky dost fandil, proto mu nevěřím jeho radoby fylozofovaní o střetu civilizací jinak knihy nejsou v knihovnach např marně shaním u nas na FF studijní materialy jsou beznadějně vypučené, tyhle diskuze jsou pohým teoretizovaním a hledaním nesmrtelnosti chrousta se štětinou i bez něj,ja osobně se budu radši dal „střetavat“ protože to je jedina cesta jak poznavat jiý narody a kultury ty zkušenosti a zažitky jsou stejně nepřenosný a těžko zdělitelný.

jeff
jeff:

tenhle svět nevnímam jako něco co by se dalo nebo mělo měnit tak to prostě je!!!

Martin T.
jeff:

Svět se mění od nepaměti i bez toho, abys chtěl. Štětina si střet civilizací nevymyslel, naopak polemizuje s tímto názorem (jak už jsem tu uvedl). Senát s tím nemá co dělat. Co se týče sehnání té knihy, Martin M ti přece slíbil půjčení, ne ? A poslední věc: nemyslím si, že by zkušenosti z cest a jiných civilizací byly nepřenosný, pokud je rozumná hlava dokáže rozumně zformulovat. J. Štětinovi to jde docela dobře. Ale na svůj názor, že nemá cenu se o tom tady bavit máš právo, to samozřejmě.

jeff
Martin T.:

Ok,tu knížku si rad od Martina pujčím,bohužel dneska je boom knížek tohoto žanru a kvantita většinou převažuje nad kvalitou a když je nota bene štětina prezentovan jako člověk s určitýma názorama,který jsou teda dost „divný“ nevzbuzuje to ve mě duvěru tu knihu otvírat.v týhle civilizaci ve které žijem na tebe kouka kalkul na každým rohu , ten střet civilizací to jsou vagní pojmy,který vytvořily media a nestojí za to se o tom vubec zminovat natož pak polemizovat proto štětinu nechapu , že se tím vubec zabíva,moje cesty do těchto zemí mi daly strašně moc osobní zažiky budou stat vždy nad iterpretací byt dobrou,ale nadruhou stranu chapu že takove dílo je vždy určitým kompromisem.

Adam
jeff:

Jeffe, mimochodem: ty studuješ na Filozofické fakultě? Podle tvé úpravy a stylistiky diskuzních příspěvků se tomu ani nechce věřit…

David G
Martin T.:

Střety, které ve světě vznikají a budou vznikat podle mě nemají jen jeden, a to jakýkoliv, důvod. Je to mix důvodů – národní zájmy, soukromé zájmy, hloupost, nedorozumění, předsudky, morální snahy udělat něco dobrého, objektivní tlak ke střetu, ekologické vlivy atd.

Martin M
David G:

Názory na Afghánce a jejich zemi jsou podobné u většiny lidí, kteří ji navštívili. Nevěřím, že všichni byli oblečení v kamiz-šelvaru (i když jsem to s nimi neprobíral). V pákistánsko-afghánském pohraničí jsem cestoval v „západním civilu“ a dojem byl z obyvatel stejný. A to včetně mé první cesty, kdy jsme oblastí pákistánského „paštunistánu“ projížděli s Bárou, která měla dlouhou sukni a šátek (ten teda doporučuji do těchto oblastí všem ženám). Jinak s tebou, Davide, ovšem souhlasím:-)

David K
Martin Mykiska:

Díky za citát Martine. Stejně jako muftí na střet civilizací nevěřím. Střetává se jedině něvědomost s vědomostí. A právě to dělá ze všech konfliktů zapeklité záležitosti, protože vědomí lidé i nevědomí lidě jsou vždy na obou „stranách“. Pokud bych měl v tomoto případě definovat protikladné strany, tak spíš než islám vs křesťanství jsou to křesťanstí a muslimští vědomí proti křesťanským a muslimským nevědomým. Teprve dojde-li ke spojení vědomých „proti“ nevědomým, je šance na vyřešení. V opačném případě může tento 14 století probíhající spektakulární kolotoč pokračovat donekonečna, aniž se pohneme o píď dopředu.

Martin T.
David K:

Chápu, co tím myslíš… ale umírněný věřící to má v určitých společnostech těžké: má se přikonit ke své islámské ummě či křesťanské komunitě včetně vrahů a fanatiků, nebo hledat umírněný „tolerantní“ střed, kde hrozí, že se základní rysy jejich víry otupí, případně, že se sami své víře zpronevěří tolerancí kontroverzních prvků víry jiné? Tuhle jsem na indonéském diskusním Fóru obhajoval ideje religionistky Karen Armstrongové (ona sama se označuje za „freelance monotheist“), ale pustili se do mne jak křesťani, tak muslimové. Onen „střed“ je fakt těžké vyjádřit. Člověk z ateistického Česka „venku“ žasne, jak je pro všechny ostatní lidi náboženství důležité,… ale je to realita, výjimkou jsme spíš my zde.

Martin Mykiska
Martin T.:

Myslím, že určitý pokrok v potírání diskutovaných problémů by mohla vnést třeba větší odluka státu od náboženství (jako u nás od církve). Jako příklad (z tohoto pohledu špatný, z jiných pohledů to ale vůbec špatné být nemusí!) by se dal uvést třeba Pákistán – náboženství je tam do politiky tak propletené, že rozplést to – to tedy ještě potrvá…, pokud je pro ně vůbec tento koncept přijatelný, uchopitelný. V takové zemi, kde náboženství hraje v myšlenkách většiny lidí takovou roli, je to asi přirozené, že vláda je s tím tak silně provázána… Asi to je možné až od určité úrovně společnosti? Jedním z faktotů (ale ne jediným a ne výjimečným) je snad materiální úroveň?
Jak je to v Indonésii, „nejlidnatější muslimské zemi“ (nemýlím-li se)?

A u toho muftího vidím jeden velký problém (možná jen proto, že ho nezmiňuje): že nemá problém s Ježíšem (Ízou), atd, je ok. Ale co třeba Buddha a jeho pojetí světa bez „boha“, nebo neuvěřitelný hinduistický panteon? Jak tohle sladit s monoteismem?

Martin Mykiska
Martin Mykiska:

(samozřejmě zde nic „nepotíráme“, pouze diskutujeme… to slovo „potírat“ jsem nezvolil vhodně. Stejně tak u toho Buddhy – výraz „svět bez boha“ – neberte doslovně, jak známo Buddha sám se k této otázce prý vždy odmítal vyjadřovat…, jen jsem se snažil vypíchnout ty rozdíly mezi monoteismem a ostatními světonázory)

David G
Martin Mykiska:

Islám se od křesťanství nebo budhismu liší v tom, že odluku státu a náboženství nelze plně provést. Korán totiž výslovně stanoví řadu „světských“ věcí, které jsou u nás předmětem občanského nebo obchodního zákoníku. Týká se to finančních (úrok), dědických, smluvních aj. věcí. Korán se taky výslovně vyjadřuje k postavení žen a k postavení jinověrců. Nevím už jistě, jestli přímo v Koránu nebo v Hadísech (Prorokovy výroky zaznamenané jeho současníky) se také říká, jaké má být vnitřní uspořádání státu.

Od náboženství oddělený stát by pak mohl tato pravidla změnit a tím se dostat do výslovného rozporu s Koránem, který je brán jako nezpochybnitelný základ islámu.

Proto si myslím, že odluka státu a církve je pro mnoho muslimů těžko představitelná.

Martin Mykiska

email je zde uveden, dej vědět, knihu ti pujčím, ozvi se:-)
M.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: