Čas se táhne. Po zakoupení zpáteční jízdenky bílý muž na hlavním terminálu v Mexico City nepřítomně a nezúčastněně civí v neurčito. Pohledem čas od času unaveně zkontroluje zavazadlo. Dozvuky probdělé noční jízdy chladným autobusem.
Tak a je to tady. Neklidný a dostatečně rozrušený sedím u počítače v monstrózním Mexico City. Teď již opravdu nelze couvnout, vyvlíknout se z příslibu nadcházející půlroční dobrovolnické mise.
Přátelé z místní mexické mikrofinanční instituce mne vzali na výlet do státu Oaxaca. Okouzlil mne Monte Albán i největší živý organismus planety, tři tisíce let starý strom v Tule. Nejvíce ovšem o své vlastní kultuře vypovídají sami lidé.
Po půl roce dobrovolné práce na unikátním projektu rozvojového vzdělávání nastal den „D“, začínají první kurzy angličtiny. Výuka chudého venkovského obyvatelstva v Mexiku přináší zcela nové zkušenosti.