Historie

Ne náhodou je jedinečná scenérie dolnorakouského údolí Wachau zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Přímo kolem koryta Dunaje, na terasovitých svazích, dozrávají v sadech meruňky a ve vinicích vyhlášené víno. Údolí, kde jedna vinařská vesnička přechází v druhou, na než zpovzdálí, z kopců shlíží barokní kláštery a zříceniny hradů.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Melk – barokní vstupní brána do Wachau

Pomyslný začátek údolí otevírá městečko Melk na jižním břehu Dunaje. Malé historické centrum s mnoha měšťanskými domy z 16. a 17. století, farním kostelem a kašnou z roku 1687 samo o sobě nečiní z Melku žádnou turistickou atrakci. Klenot této barokní perly se vypíná vysoko nad starými domy. Ze šedesátimetrové skály na město shlíží jeden z nejkrásnějších a největších benediktinských klášterů v Evropě. Na jehož proslavení se podílel třeba i italský spisovatel Umberto Ecco, který sem zasadil příběh svého slavného románu Jméno růže

Současná podoba kláštera pochází sice až z přestavby v první polovině 18. století, ale benediktýni spravují toto místo už takřka tisíc let. Klášter poskytl v minulosti přístřeší i mnohým významným státníkům. Z venkovní klášterní terasy si vychutnával úchvatný pohled na tok Dunaje třeba i Napoleon. Největší poklady jsou však ukryty uvnitř kláštera. Jedná se o dva krucifixy, které jsou ozdobeny drahokamy i úlomky z Ježíšova kříže.

Dürnstein – Co mohl spatřit i král Richard Lví srdce

O něco dále proti proudu najdeme kočičími hlavami dlážděnou vesničku Dürnstein i s do dálky zářící modrým barokním kostelem. Pohled na něj si nejlépe vychutnáte z posezení na terase jedné z mnoha vinařských hospůdek, které v tomto kraji vínu zaslíbeném, potkáte na každém kroku. Na kopci nad městečkem se dodnes tyčí zřícenina hradu Dürnstein, který byl před více než 800 lety majetkem knížat z rodu Kuenringů, ti zde věznili dokonce i anglického krále Richarda Lví srdce.

Krems: Město, které dalo jméno hořčici

Jako město Melk symbolicky otevírá a je branou do údolí Wachau, Krems neboli česky Kremže, jej naopak uzavírá. Stejně jako ostatní městečka v údolí i Kremže se může pochlubit historickým centrem. Co jej však proslavilo po celém světě je hořčice. Právě odsud totiž pochází slavná kremžská hořčice, která se zde ale už nevyrábí. Oproti české verzi této štiplavé omáčky, je ta pravá originální kremžská zjemňována vínem a nikoliv octem.

Na druhém břehu…

I když, je druhý (pravý) břeh, co se týče městeček mnohem chudší, má pár es schovaných v rukávu. Už z dálky lze vidět na kopci nedaleko řeky majestátní stavbu „rakouského Montecassina„. Je jím klášter Göttweig. O kousek dál se tyčí zase impozantní mohutná zřícenina hradu Aggstein, která se vypíná vysoko na skále nad Dunajem.

Hrad z počátku 13. století býval v době své největší slávy (16. a 17. století) rozsáhlým komplexem, který se zasloužil o odražení několik švédských a tureckých nájezdů. Dnes už tam v klidu a bez obav před útoky nepřátel, můžete posedět na terase v kavárně a vychutnávat si dech beroucí výhledy na krajinu kolem.

Osvěžení sklenkou vína

Na přibližně 40 kilometrech, kudy se vine podél proudu Dunaje, od Melku až pro Krems, údolí Wachau rozhodně nesmíte minout další dominantu kraje. Kromě barokních památek se totiž toto údolí díky své příznačné poloze proslavilo i vínem. Tomu se tu společně s meruňkami náramně dařé. V některé z místních “Heuriger”, neboli vinařských hospůdek či sklípku, můžete ochutnat jak místní víno, tak i venkovské speciality. Mezi nejlepší odrůda patří místní zelený veltlín (Grüner Veltliner) a ryzlink (Riesling), za ochutnání ale stojí i lokální speciality: odrůdy Feinburgunder a Weissburgunder.

Malebnou krajinu údolí Wachau můžete obdivovat třeba i z paluby některé z lodí brázdících vody Dunaje. Nebo ze sedla kola. Po obou březích vede dálková dolnorakouská Podunajská stezka (celkem 258 km) a celá oblast je protkána hustou sítí značených cyklostezek.