Albánská riviéra a její poklady: Karaburun, Orikum a Saranda

Albánská riviéra a její poklady: Karaburun, Orikum a Saranda

Stejně jako mnohé další lokality v Albánii zažívá i Albánská riviéra období rostoucí návštěvnosti – mnoho návštěvníků ale chybnou volbou cesty přímo na jih země (např. přes Makedonii) přichází o její největší poklady. Snoubí se zde totiž úžasná příroda i unikátní kulturní památky. Přečtěte si, kam vyrazit a co rozhodně při návštěvě Albánie nevynechat podle zkušeností Roberta Dobry.

Přijíždějte ze severu

Samotná Albánská riviéra začíná za městem Vlora, která je pulzujícím centrem kraje a nabízí živou atmosféru typickou pro přímořské město tohoto typu – mimo jiné zde 28.11.1912 byla vyhlášena samostatnost Albánie.

Zde je k vidění velký záliv s přístavem (linky do Itálie) a v jeho rámci ostrov Sazan. Ten je unikátní hlavně svou faunou (vzácné druhy plazů a mořské fauny) a  byl po dlouhou dobu uzavřen a využíván albánskou armádou, v létě roku 2015 byl ale otevřen pro veřejnost a je nyní součástí chráněné námořní oblasti Karaburun – Sazan.

Láká vás Balkán? Prohlédněte si další fotografie z Albánie.

Začátek cesty dále na jih je lemován menšími hotýlky a plážemi. První zastávkou může být městečko Orikum, kde se kromě klasické turistické infrastruktury a menších pláží nachází i archeologický park (vstup pouze po předchozí domluvě) a základna albánského námořnictva. Po průjezdu Orikem dále po hlavní silnici již začíná stoupání do oblasti národního parku Llogara.

Odsud je možné se pěšky vydat na výlet na poloostrov Karaburun – je třeba ale mít s sebou dostatečné zásoby vody i jídla (poloostrov je suchý a neobydlený) a brát v potaz daný terén. Na samotném vrcholu stoupání dále po hlavní silnici vás čeká kouzelný výhled na velkou část jižního pobřeží, při dobré viditelností je v dáli možné vidět i ostrov Korfu. U stánků podél cesty je možné sehnat nejrůznější druhy místních bylinek a koření (typický je hlavně çaj mali – „horský čaj“) a domácí med. Na okolních svazích si ale bylinky není problém rovnou nasbírat – rostou zde opravdu hojně.

A zpátky dolů

Po překonání horského pásma vás čeká klesání po klikatící se silnici (kde se mimochodem natáčel i albánský díl seriálu Top Gear) vedoucí zpět k moři, poté průjezd vesnicí Palasë a vesnice Dhërmi. V této části Albánie převažuje vliv ortodoxního křesťanství, takže je po cestě na jih počínaje tímto bodem možné narazit na mnohé ortodoxní kostely a kláštery; stejně tak je zde možné narazit i na obyvatelstvo řecké národnosti, které se zde dloudobě vyskytuje.

Dhërmi nabízí dvě hlavní pláže, obě oblázkové s rychlým vstupem do vody, a výhledy na azurově modré moře zde kontrastují s naproti se vypínajícím horským pásmem, které dosahuje výšky až 2000 metrů. Největší koncentrace hotelů, klubů a restaurací je na hlavní jižní pláži, ubytování je možné sehnat i podél silnice která na ni vede. Druhá, severnější pláž je o něco klidnější a jsou zde kromě hotelů a ubytování v chatkách k dispozici i kempy.

Přečtěte si i další zajímavé povídání Střípky ze země orlů – zapomenuté zemičky na západě Balkánu.

Kouzelná pláž

Dále na jih již silnice pokračuje kontinuelně podél moře až k Sarandě a první další zastávka, která by určitě neměla uniknout vaší pozornosti je pláž Gjipe („Ďipe“). Dostat se sem je možné přímo z hlavní silnice po nově opravené cestě za vesnicí Ilias. Po té dojedete až na parkoviště u místního kláštera Sv. Theodora a dále je možné se dostat pouze pěšky (cca 20 minut chůze) nebo menším terénním autem s pohonem 4×4.

Pláž Gjipe je vyústěním stejnojmenného kaňonu s korytem řeky, v jehož nitru se nacházejí i senzační vodopády (složitě dosažitelné), a díky svojí relativně náročnější dostupnosti nabízí i v sezóně velmi klidné prostředí pro koupání. Několik metrů od jejího konce se ve skále nachází množství částečně zatopených jeskyní a skalních průrv.

Dalšími lokalitami, které bezesporu stojí za zmínku, jsou Jalë a Himarë. Tato menší centra se stala oblíbenou zastávkou po cestě dále na jih a nabízejí, podobně jako část Dhërmi, spíše klidnější atmosféru a podmínky koupání na prvotřídní úrovni. V Himaře také stojí za zmínku její staré město a hrad, okolo kterého se nachází. Po cestě pak narazíte na starou ponorkovou základnu a pevnost Porto Palermo, pocházející z 19. století.

Na dohled od Řecka

Na samotném jihu Albánské riviéry se nachází město Saranda. Jedná se o regionální centrum s malebným mořským zálivem plným letovisek a větších hotelů a v posledních letech se z ní stále více stává „trendy“ lokalita pro bohatší albánské (i cizí) navštěvníky, na dohled se zde již pohodlně nachází řecký ostrov Korfu (Kerkira).

Pokud se všate vydáte ještě o 15 kilometrů jižněji, neprohloupíte – narazíte totiž na vesnici Ksamil. Jako jedno z mála přímořských sídel v Albánii je obklopena sérií malých ostrůvků s ideálními podmínkami pro šnorchlování, je tu možné narazit na pláže kamenité i písčité a nedaleko se nachází jedna z nejvýznamějších památek albánského jihu – ruiny starověkého města Butrint.

Jedná se poloostrov, nacházející se v malebné chráněné krajinné zóně a samotné ruiny města jsou jednou z několika památek v rámci Albánie, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Neobjevená riviéra

Jen těžko se dá tvrdit, že by tento krátký průvodce zahrnoval všechny lokality, které jsou riviéře zajímavé – Albánie je země, kde stojí za to prozkoumávat. Obecně vzato je Albánská riviéra vhodná pro všechny druhy cestovatelů – nabízí místa, která jsou pohodlně dostupná a nabízejí veškerý komfort podle západních standardů, na druhou stranu jsou zde i lokality, které každého návštěvníka odmění až za energii, kterou investuje, aby se na takové místo dostal.

Ceny se zde většinou stále pohybují hluboko pod hranicí, na kterou můžeme být zvyklí z vyhlášených destinací (cena za os./noc průměrně 15 E v hotelu se vším standardem) a kvalita jim většinou odpovídá nebo je převyšuje. Nejvhodnějším způsobem dopravy do Albánie zůstává cesta autem, která je nejrychlejší přes Srbsko a Kosovo (většina cesty po dálnici, je třeba s sebou mít zároveň biometrický pas i občanku), případně pak po pobřeží přes Chorvatsko, Bosnu a Černou Horu.

Autor je studentem balkanistiky na FF UK v Praze se zaměřením na albánský areál a jazyk a disponuje cestovatelskými zkušenostmi z nejrůznějších oblastí Albánie i Kosova, které s oblibou dále navštěvuje. V současnosti je zároveň i jedním ze spolutvůrců mezinárodního projektu Albanian Challenge, který se zaobírá rozvojem základní turistické infrastruktury v odlehlých oblastech severoalbánských hor.
Za návštěvu stojí i další místa Albánie. Město Butrint na jihu Albánie, kolem kterého byl v roce 2000 založen národní park, většina turistů nezná. Pro ty, co se pídí po opomenutých historických památkách, bude ale určitě přitažlivé. Albánie má zkrátka opravdu co nabídnout po všech směrech.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí