Robinsonův piknik na motu: čerstvé ovoce, právě ulovené ryby a kokosy

Na Tahiti jsme si užívali velice jednoduchá exotická jídla a taky jsme si pochutnávali na opulentních večeřích o mnoha chodech. Avšak do konce života se mi bude stýskat po studené rybě se zeleninou v kokosové omáčce, salátu zvaném „Poisson Cru“, po hranolkách z chlebovníku a vlastně po všem dokonale vyzrálém ovoci.

Není divu, že si Polynésané vždycky vystačili s tím, co jim darovala příroda. Jídlo bylo všude kolem. Upravovali a dodnes upravují ryby, mořské plody a selátka společně s ovocem a zeleninou. I nádobí jim roste na stromech, jak jsme se mohli sami přesvědčit, když jsme vyrazili na piknik. Vlastně jsme lodí několikrát vyrazili na některý z mnoha motu na gastronomické safari.

Dopluli jsme k malinkému neobydlenému ostrůvku, který byl z jedné strany obklopen poklidnou teplou a ne příliš hlubokou lagunou, zatímco jeho druhou polovinu bičovaly vlny temně modrého oceánu. Na jedno odpoledne jsme se stali Robinsony, avšak se zkušenými domorodci za zády, kteří se o naše mlsné jazýčky náležitě postarali. Našim úkolem, jestli se to vůbec úkolem dá nazvat, bylo přežít a hlavně si užít.

Nejširší nabídku průvodců a map Francouzské Polynésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Jídlo všude okolo

Tak jsme se nejdříve prošli po malinkatém ostrůvku, obdivovali modré a stříbrné odstíny oceánu, užívali si nádherně teplé tyrkysové vody v laguně a lenošili na pláži i ve stínu palem, jejichž plody nás během dne nejen zbavily žízně, ale částečně i nasytily. Po očku jsme sledovali naše průvodce, oděné do tahitského parea a s květinovými věnci kolem krku, jak nejdříve chytají ryby, které pak připravovali na ohni na banánových listech, pod kterými topili suchými slupkami kokosových ořechů, kterých bylo všude dost.

Zatímco se ryby grilovaly, jeden kuchtík doslova vyběhl do koruny palmy, odkud začal shazovat kokosové ořechy. Zelené, i ty dobře vyzrálé. Šťávou z těch zelených jsme výborně zahnali žízeň, vyzrálé ořechy kuchtík obratně rozpůlil mačetou a speciálním nástrojem z nich vyškrábal dužinu, zvanou kopra, a vymačkal z ní lahodné kokosové mléko, kterým zahustil mouku. Ze vzniklého těsta upekl velmi chutné nasládlé placky, které ještě teplé natrhal na větší kousky a ponořil do zbylého mléka.

Upečené placky jsme přikusovali ke grilované rybě. I při jejich pečení si místní mladík vystačil s listy, které našel na ostrově. Po obědě přišlo na řadu lahodné tropické ovoce a po něm zasloužený odpočinek doprovázený šuměním moře. Aby byl piknik opravdu stylový, pokrmy se servírovaly na talířích a miskách upletených z kokosových listů.

Až zrak přechází

Na nádherně prostřeném stole byla mezi pletenými miskami poházena spousta barevných květů ibišku, které neodmyslitelně patří ke každodenní dekoraci při stolování. Než jsme po nádherném odpoledni nastoupili zpátky na loď, naházeli jsme všechny květiny do moře, které se společně s námi lehce pohupovaly na vlnách a vzdalovaly se od břehu. Jé, to byla romantika!

Piknik v bohatším stylu obvykle začíná salátem „Poisson Cru“, poté následuje zajímavé představení, čímž je otevírání podzemní trouby – hima´a. Odstraní se vrchní vrstva hlíny, poté vrstva banánových listů, pod kterou se objeví upečené mléčné selátko „Pua“ a ryby s plody uru (chlebovníku), tara a jiné zeleniny a kokosovým mlékem. Od horkého uhlí odděluje tento tradiční tahitský pokrm „Maaa Tahiti“ vrsta kamenů a banánových listů. Na tuhle baštu jsme soi zajeli do TIKI VILLAGE na ostrově Moorea.