HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Historie

Prehistorie Myanmaru je spojována s migrací tří skupin. První byli Monové, dnes Kambodžané, poté přišli z východních Himalájí mongolští Barmánci a po nich thajské kmeny ze severu. Barmské království Bagan bylo prvním, kdo získal kontrolu nad územím dnešního Myanmaru. Jeho vladařům se však nepodařilo sjednotit rozdílné rasové skupiny a rozpadlo se před nájezdem Tatarů v roce 1287.

Po dalších 250 let ovládal zemi chaos a k novému sjednocení došlo až v polovině 16. století, kdy dynastie taunguských králů rozšířila své území a přesvědčivě porazila Siamce. V 18. století byla země rozdělena opět, když si Monové a horské kmeny založily svá vlastní království. V roce 1767 vtrhli Barmánci na Siam a vydrancovali Ayuthayau, čímž přinutili Siamce přestěhovat své hlavní město do Bangkoku. Nestálé hranice byly místem neustálých střetů, což nahrávalo imperialistickým ambicím Britů, kteří napadli zemi v roce 1824 a potom znovu v letech 1852 a 1883.

Barma se stala součástí Britské Indie. Britové zde vybudovali obvyklou koloniální infrastrukturu a učinili ze země hlavního světového vývozce rýže. Zároveň s Brity přišli Indové a Číňané, čímž se rasový propletenec ještě více zkomplikoval. V roce 1937 byla Barma od Britské Indie oddělena a sílily hlasy požadující vytvoření vlastní vlády. Japonci během 2. světové války vytlačili Brity z Barmy a začali ji politicky podporovat. To posílilo touhu Barmánců po nezávislosti a hnutí odporu rostlo.

Nezávislost získala Barma v roce 1948, avšak téměř okamžitě se začala dělit podle zájmů a cílů jednotlivých skupin obyvatelstva. Docházelo tak ke střetům horských kmenů, komunistů, muslimů a Monů. V roce 1962 se vzbouřilo levé křídlo armády pod vedením generála Ne Wina a sesadilo pro ně nepohodlnou demokratickou vládu a navedlo zemi na cestu k socialismu. Barmská ekonomika se postupně rozpadala až do roku 1987-1988, kdy si obyvatelé Barmy řekli dost. Výsledkem byly obrovské demonstrace volající po sesazení Ne Wina. Trvaly 6 týdnů a přišlo při nich o život 3000 lidí. Kontrolu nad zemí převzala Státní rada pro právo a pořádek (State Law & Order Council). V čele stanul generál Saw Maung, která přislíbil konání voleb v roce 1989.


Opozice rychle vytvořila koaliční stranu s názvem Národní liga pro demokracii (National League for Democracy – NLD) pod vedením Aung San Suu Kyi, dcery hrdiny v boji o nezávislost Bogyoke Aung Sana. V roce 1989 ji vláda nařídila domácí vězení, i přesto však Národní liga pro demokracii ve volbách zvítězila. Vojenská junta však zabránila, aby se hlavní představitelé NLD včetně Aung San Suu Kyi ujali vlády v zemi a k potlačení protestů využili soukromou armádu drogového barona Khun Sa. Během svého uvěznění získala Aung San Suu Kyi několik mezinárodních mírových ocenění, včetně Nobelovy ceny za mír v roce 1991.

K radosti Barmánců a příznivců v zahraničí ji vláda v červenci 1995 propustila. Bylo jí však zakázáno opustit Rangún, a když se o to v září 2000 pokusila, byla znovu uvězněna. Naděje na reformu se zdály být opět v nedohlednu. Aung San Suu Kyi se však podařilo v říjnu 2000 vést tajná jednání přes zprostředkovatele OSN. Vyjednávání se nakonec vyplatila – vojenská vláda Myanmaru Aung San Suu Kyi v květnu 2002 propustila. Je nyní svobodná a podle vlády se může věnovat svým aktivitám bez jakýchkoliv omezení.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: