Obyvatelé jsou Mongolové- Chalchové 88%, v menšině jsouKazaši 6%, Durvúdi 3% aj. Lidé mimo města žijí kočovným způsobem, jejich životní úroveň je nízká, v zemi je několikaprocentní negramotnost. Mongolové jsou nomádi a pastevci. Bydlí v jurtách, a to i mnoho lidí v hlavním městě. Dobytek a hlavně koně jsou pro Mongoly vše. Jsou středem zájmu a rozhovorů. Říkají, že kůň má větší hodnotu než člověk.
V krutých zimách často dochází k úhynu těchto zvířat, protože pastevci si nedělají zásoby krmiva na zimu. Dobytek je zvyklý si i v zimě hledat potravu sám. Každá ztráta dobytka či koně je pro chovatele bolestná. Uhynulá zvířata nechávají na místě tak jak jsou – neuklízejí je nikam, což může být příčinou různých nákaz. Ženy jsou podřízené mužům, starají se o chod domácnosti a o malé děti. Větší děti (pokud) chodí do školy, jsou z domova pryč 9 měsíců – školy mají charakter internátu, pokud jsou doma starají se o dobytek a pomáhají rodičům, pracují. Muži mají mezi sebou také hierarchii, starají se o stáda.
Jejich tradičním náboženstvím je buddhismus, který byl potlačován v komunistických dobách. Náboženstvím je ovlivněna mongolská literatura, hudba a další umění. Bohužel mnoho buddhistických klášterů bylo zničeno.
Další náboženství – 94% buddhismus /tibetský lámaismus/, elementy šamanismu, 6% muslimové.
11.-13. 7 se slaví svátek Naadam, nejdůležitější mongolský svátek- nomádské soutěže kočovníků.
