HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Doprava

Do Maroka se snadno dostanete letadlem na jedno z  mezinárodních letišť:  Casablanca (CMN),  Agadir (AGA),  Marakeš (RAK),  Fez – Sais (FEZ),  Oujda (OUD),  Nador (NDR),  Tanger (TNG). Levně můžete letět se společnostmi Ryanair (z Prahy, Budapešti) a Easy Jet (z Berlína). Let do Marakeše trvá necelých 5 hodin.

Do země můžete také přijet trajektem ze Španělska, který staví ve městě Tanger nebo španělských městech Ceuta a Melila.

Doprava v zemi

Máte-li málo času, můžete využít vnitrostátní lety, které provozuje společnost Royal Air Maroc (www.royalairmaroc.com). Ceny jsou sice vyšší, ale někdy ušetříte i den jízdy autobusem.

Autobusy

Nejlevnější jsou privátní linky, kterých je převaha, nemívají žádný jízdní řád ani systém zastávek a jedou a staví podle potřeby. Je to zároveň i příležitost pro turistu, jak poznat zákonitosti obyčejného života lidí. Cena jízdenky odpovídá zhruba našim cenám a na delší vzálenosti jsou levnější.

Lepší možností jsou autobusy společností Supratours a CTM. Supratours (www.supratours.ma) je společnost spadající pod marocké železnice, která provozuje několik expresních autobusových linek s  dobrým komfortem a o něco vyššími cenami. CTM (www.ctm.ma) je státní síť jezdící většinou na větší vzdálenosti, v  relativně slušném pohodlí (tedy ne pro lidi měřící přes 185 cm) a za rozumné ceny, jen mírně vyšší než privátní linky.

Lístky seženete na autobusovém nádraží (gare routiere). Společnosti CTM a Supratours mají v  některých městech své vlastní autobusové terminály. Obecně nemá smysl kupovat lístky přes cestovní kanceláře, protože to vyjde dráž.

Vlaky

Železniční síť provozují marocké státní dráhy ONCF (www.oncf.ma). Narozdíl od autobusů, pokrývají vlaky jen malou část země. Můžete je ale využít pro rychlé, spolehlivé a pohodlné přesuny na delší vzdálenosti a mezi většími městy, kde jezdí klimatizované vozy TRC. V 1.třídě je možné si zarezervovat místo, v 2.třídě nikoliv. Regionální vaky TNR jsou bez klimatizace, pomalejší, ale také levnější.

Jízdní řády bývají přímo na nádraží, nebo je možno se podívat na www.oncf.org.ma, kde se dozvíte vše potřebné. Nádraží nebývají daleko od centra.

Taxi

V  Maroku fungují dva druhy taxíků. Grand taxi – velké, sdílené, pro delší cesty a Petit taxi -malé městské taxíky, podobné evropským. Grand taxi bývají velké staré mercedesy, ne vždy v dobrém stavu. Cestování s  nimi je rychlejší než autobusem, o něco dražší a sdílíte je s  dalšími 5-7 lidmi, kteří jedou stejným směrem a průběžně vystupují a nastupují. Grand taxi většinou vyjíždějí, když jsou plné.

Petit taxi jsou označené a v každém městě mají určitou barvu. Často to bývají např. malé Fiaty. Jsou dražší než grand taxi, ale ani zdaleka tak drahé jako u nás. Je dobré si předem dohodnout cenu. Orientační cena taxislužeb je maximálně 10 Kč za 1km, ale většinou méně. Večer a v noci se cena zvyšuje.

Auto z půjčovny

Tato možnost má jednu velikou výhodu, jíž je možnost pohybovat se po Maroku naprosto nezávisle a dostat se tak i na místa, kam nic nejezdí. Půjčovné mimo sezónu může být např. 4500 dh na 14 dní a neomezenou kilometráž, když se vám to podaří dobře usmlouvat. Na letišti mají zastoupení snad všechny půjčovny, konkurence je tvrdá a ceny tedy nízké. Raději jich pár obejděte a porovnejte.

V Maroku se jezdí na pravé straně. Platí nulová tolerance alkoholu za volantem. Maximální povolená rychlost v obci je mezi 40 a 60km/h, mimo obce 100km/h a na dálnicích 120km/h. Cena benzínu se pohybuje kolem 11 MAD za litr.

Stopování

V některých odlehlých oblastech je stopování jediný možný způsob dopravy a je často i rychlejší než čekat na autobus nebo taxi. Sama mám se stopem v Maroku velmi dobré zkušenosti, i jako samotná holka, vždy jsem se rychle a bezpečně dostala, kam jsem potřebovala a ještě cestou procvičila francouzštinu a arabštinu a potkala velmi pohostinné lidi.

Průvodci a obtěžovači

V některých městech, nejvíce ve Fesu a Marrákeši, se nabízejí samozvaní průvodci, kteří za své služby požadují nepřiměřeně vysoké finanční odměny, i když předem často tvrdí, že nic nechtějí. Oficiální turističtí průvodci mají příslušné průkazy a kvalifikaci. Neoficiální průvodce může být kdokoliv, kdo se nabídne, což je zde velmi časté a je lepší je ihned rázně odmítnout. Potřebujete-li se zeptat na cestu, ptejte se například prodavačů, kteří nemohou opustit obchod, aby vás doprovodili a pak si vyžádali odměnu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: