Malajsie, Brunej, Filipíny a Indonésie

Přidat nové téma
Ake je pocasie v Indonezii v january – lednu?
Malajsie, Brunej, Filipíny a Indonésie

Boli sme tam samozrejmme v termine 28.12.2010 do 24.1.2011. Za preklep v predchadzajucom prispevku sa ospravedlnujem.
A este pridam rozpocet - utratili sme asi 30 dolarov denne. Spocitane ako komplet naklady, niekedy je to viac, niektore dni skoro nic. V tom je zapocitana letenka Jakarta - Lombok a cestovanie po mori a po zemi opacnym smerom s ubytovanim, stravou, sem tam nejake pivecko, masaz a par suvenirov na zaver.

Rad by som teraz, po navrate z Indonezie doplnil vlastnu skusenost s pocasim v january. Snad to niekomu pomoze v rozhodovani.
Boli sme tam od 28.12.2010 do 24.1.2010 na trase Lombok-Gilis-Bali-Java. Pocasie nas nijak neobmedzovalo a nemuseli sme menit plan cesty. Nezazili sme ziadne suvisle dazde. Prsalo asi 10 krat, konkretne:
5 krat popoludni asi 30-sekundova kratka prehanka
2 krat v noci a nadranom niekolkohodinovy dazd
3 krat popoludni cca medzi 14.00 az 17.00 regulerna burka a lejakom
Mozno sme mali stastie. Miestni ale hovoria, ze pocasie je v poslednych rokoch "crazy" a nie je uz tak predvidatelne, ako byvalo. Obdobie dazdov byva suchsie, nez v minulosti a naopak trochu viac prsi v obdobi sucha. Vseobecne sa viac mracilo a prsalo vo vyssich polohach. Je pravda, ze sopky bolo vidiet tak okolo 8-10.00, potom sa okolo nich zatiahlo. Casto ale stacilo prejst busom za dalsi kopec a tam nebolo po dazdi ani stopy.
Takze za seba mozem odporucat: nebojte sa do Indonezie ist aj v zime. Suostrovie pokryva uzemie 2,5 krat vacsie nez Australia a vzdy sa da prejst do oblasti, kde je to OK. A stavim sa, ze ani takato odbocka vam nebude vadit, lebo aj tam objavite krasnu a zaujimavu zem. Urcite tam pojdem znova, Indonezia je neuveritelne rozmanita a bezpecna krajina, kde si kazdy najde svoje. Plusom su aj priatelski a zdvorili miestni ludia.

Indonéské přesuny
Diskuse k článkům

Ahoj....nevim koho oslovit. Kazdopadne diky za rozumny nazor a nadhled. Samozrejme mas ve spouste vecich pravdu. I s tim bezdomovcem, ale je to dobrodruzstvi, ktere clovek jinak neziska. V Indonesii jsme byli tenkrat ve dvou a proste jsme to za pet dolaru dali a nijak extra nestradali. Kdyz jsme se chteli napriklad nekde seknout na delsi dobu, ubytovali jsme se v domech, kde se pronajimal pokoj na mesic, ale dalo se to ukecat i na par dni ci tydnu. Zel si ted nevzpomenu na nazev tohodle ubytka, ale vyslo to mnohem levneji nez hotel. Zaroven byly i rozdily ve kvalite - nekdy zarizene, jindy jsme spali na zemi na karimatkach. Hodne jsme stanovali a kdyz jsme potrebovali schovat veci protoze jsme podnikali nejakou turu, schovali jsme si je v domku u mistnich. Jedli jsme na ulici i si varili. Vsak ani tolik smazenych veci, spise naopak ty zdravejsi, pac jsme nejedli maso. Jasne, s pamatkama a narodnima parkama to muze byt tez problem, ale jde o to, co clovek od cesty kterou chce do dane zeme podniknout, ocekava. Treba na Borobudur jsme se divali jen z dalky, ale sopek co jsme si tam gratis vyslaply, bylo pozehnane. Nekdy za den clovek utrati vice a pak zase mene, takze se vydaje srovnaji. Viza jsme prodluzovali co 25 dni a je jasne, ze jsme meli usetrene na extra vydaje. Rozpocet 5$ beru jako nejzakladnejsi - nejpotrebnejsi vydaje na den , coz z toho prisveku nevyznelo. Tento styl cestovani jak jsem zminil nemusi vyhovovat kazdemu a neni pro vsechny, ale kdyz cestuju, snazim se natahnout ty usetrene penize na co nejdelsi dobu bez prace. Neni to pro klasicky turismus, ale pro lidi co chteji v dane zemi stravit delsi cas. Ten prispevek ma byt spise jen informace pro ty, kteri by chteli neco podobneho podniknout, ale obavaji se, ze to timhle stylem nejde. Indonesky jazyk mi prijde nejjednodussi, jaky jsem se kdy ucil a za par mesicu jsme byli schopni komunikovat. Cestuju timhle stylem, protoze je to pro me zpusob, jak byt co nejblize v kontaktu s mistnimi a poznat jejich realny zivot. Taky jak se rychle naucit jazyk, protoze clovek se musi prakticky neustale na neco ptat a neco zjistovat. Mnohdy to bylo narocne, ale zazitek ktery z teto petimesicni cesty mam, je nezapomenutelny a uzasny. Nevidel jsem treba Borobudur zblizka, ale prozil mnoho jinych zajimavejsich veci. Kazdy ma volbu a vyber a preju at kazdy dela to co chce a to co si mysli, ze je pro nej i pro okoli to nejlepsi. Hodne stesti na cestach vsem, bez ohledu s jakym rozpoctem cestujete...

Tudore, když tu propaguješ cestování za 5 USD na den jako snadné všude, mohl bys to trochu rozvést? Že to stačí v mnoha zemích na skromné jídlo (základní a často nezdravé smažené, ne ovoce, což je v tropech škoda nejíst), to bych ještě souhlasil, ale pokud by se mělo i spát v ubytování třeba i nejlevnějším, už to nestačí (pokud člověk cestuje sám, 5 USD většinou nestačí ani na spaní). Navíc za 6 let od tvé cesty ceny v turisticky zajímavých místech Indonésie a podobných zemích dost narostly. Mj. proto, že v posledních letech začali dost cestovat i domácí turisti. Někde a někdy lze ušetřit díky couchsurfingu, ale obvykle jen ve městech a je obtížné to plánovat při cestě stopem. Spíš tedy většinou asi ve stanu někde na cizím pozemku. Mj. si nemáš kde schovat věci, když se třeba chceš vykoupat v moři. Spát v nižších polohách v tropech ve stanu je dost nepříjemné kvůli horku a obvyklému bezvětří (v levném ubytování bývá aspoň větrák). O deštivém období ani nemluvě, i když aspoň není horko. Snad jen v suchých zemích subtropů a v létě v mírném pásmu lze spát běžně pod širákem, protože tam nebývají komáři.
Jezdit stopem v zemích, kde místní nemluví anglicky, je sice obvykle možné, ale je to vhodné spíše pro cestovatele na dlouhých cestách, kteří mají času dost a naučí se trochu místní řeč. V některých chudých zemích běžně vyžadují za svezení peníze i po místních, tak by bylo trapné se při vystupování hádat, že mám limit 5 USD a nic jim nedat (po cizincích ale někdy zaplatit nechtějí). Nevěřím, že by se do limitu 5 USD na den vešly i náklady za delší trajekty Sumbawa - Flores - Timor. Letenky, kterým se občas nevyhneš, tam samozřejmě zahrnuté nejsou. Třeba u Filipín nebo v Oceánii se bez nich nebo ne zrovna levných trajektů neobejdeš, tak nepiš, že to jde za 5 USD po celém světě. Taky do toho asi nepočítáš poplatky za víza (zvlášť při delším pobytu než 1 měsíc). Třeba u Indonésie je snadnější odletět po nějakém čase na chvíli do Malajsie.
Další věc u takto extrémně nízkonákladového cestování je, že nenavštívíš většinu památek, národních parků, sopek atd., protože se vstupné a případně povinný průvodce nevejde do rozpočtu. Pak je otázka, jestli není lepší si přece jen vydělat více peněz a vidět toho na cestách více než jen města, vesnice, silnice, pláže a lesy (dnes většinou mimo NP jen plantáže). Tvůj způsob cestování je asi podobný způsobu života bezdomovce, což je pro někoho dobrá alternativa, ale pro většinu lidí ne.