S zivotem na zadech
Nalozit se zivotem se da ruzne. Po svych zkusenostech a zvazeni vsech pro a proti jsem se rozhodl se tady vseho zbavit, nechat si jen batoh s tim opravdu nejnutnejsim a odjet. Je mi 36, zadny hladovy krky tu nenechavam, jsem zdravej, vim, ze se stejne jako tady ani jinde neztratim a bidu drit nebudu. Pred nicim neutikam. Cechy jsou krasny, nezije se tu spatne, lidi tu nejsou horsi nez jinde. Presto, kdyz jsem takovy lidi, ktery takhle vseho nechali a na neurcitou dobu se od vseho odprostili, na ceste potkal, pochopil jsem, ze to je asi ten nejlepsi zpusob, jak ten zivot zmenit. Jediny, co muze na delsi ceste tizit, je samota, ktery bych rad predesel. Tady na HS to nevypada, ze by to mel byt velky problem. I kdyz, spis nez na netu, by bylo lepsi se potkat nekde jinde. To ale klidne muzem..
Zkušenosti čtenářů
Zdravím pánové, na této hranici uvažovaní nejste sami. I já jako ženská tak začínám uvažovat čím dál víc.Proč stále tady jsem, je ta „samota“, jak píše Olda.
Já se ocitla na „křižovatce“ zůstat tady a pořídit si rodinu (nenápadně předsouváno okolím) nebo si sbalit batoh a jet za poznáním a do neznáma. Opustit všechny jistoty a naslouchat svému vnitřnímu hlasu a odjet.
Vám chlapům z celého srdce závidím, že nejste ničím ohraničení – věkem apod.
Přeji vám hodně štěstí na cestách………..
Ahoj Oldo,
před časem jsem dospěla ke stejnému rozhodnutí. Teď jsem ve fázi, kdy mohu odjet prakticky hned, „jen“ hledám člověka s podobnou filosofií. Před ničím neutíkám, nejsem zhrzenec ani přehnaný idealista, prostě cítím, že nastal čas, který mi může hodně dát.
Posílám kontakt, budu moc ráda, když se ozveš a probereme to osobně.
Lenka (32)
le**********@*****um.cz
Všem vám tady fandím.Ke stejnému závěru jsem přišel už asi před rokem a pomalu se na výlet s baťůžkem na zádech,do světa za poznáním,taky chystám.Nechce se mi každý rok dávat výpověď v práci,protože je mi na cestách dobře a neumím se včas vrátit.Nikdy mě nebavil ten komerční život,strávený mezi prací a televizí v obývacím pokoji,co většina lidí dnes žije.Vzhledem k tomu,že jsem na cestách už nějaký ten měsíc prožil,tak vím že to jde a že se není čeho bát.I když pravděpodobně ještě letos vyjedu jen cvičně na asi tři měsíce,tak bych si rád s někým na to téma popovídal.
ahoj,prosímtě jak to řešíš po dobu nepřítomnosti se sociálkou a zdravotkou,myslím tím placení pojisného.
zarid si zahranicni cestovni pojisteni, doba pobytu musi ale presahnout 6 mesicu, na zdravotnim se odhlas a pak jak se vratis jen ukaz smlouvu s pojistovnou, ze jsi tady nebyl, socialni neresim.
Petře rád si stebou o tomto popovídal a rád bych tě doprovázel příšti rok touhle dobou dávám výpověd budu mýt něco našetřený a chystám se na východ do egypta přes hurghádu na alexandriu výš je mi 28 let a nerad bych je promarnil někde ve fabrice na lince tak že asi proto se vracím do egypta a bude to asi na trvalo stím že budu dál cestovat s arabštinou jsem na tom 50% dobře a skušenosti mám velmi dobrý i když dojdou finance umým se postarat i vtěch nejhorších případech a touto cestou hledám někoho kdo by se přidal ale prosím lidi který mají strach tak to nedělejte Petře pokud máš zájem budu štastný jsme jenom pár lidí kteří se nebojí a nemaj co stratit chci procestovat pár ostrovu který nejsou proskoumaný a popřípadě se usadit.
Ahoj Romane,
nechceš si letos semnou vyrazit cvičně do tureckého kurdistánu a případně si o tom všem popovídat?
Myslím že je nesmysl takové životní rozhodnutí řešit v pěti větách na HS.
Petře asi jsem to malinko vzal romanticky,vím ale myslím
to vážně a počítám s překážkami.Máš pravdu že to je nesmysl ale pokud tě tu nic nedrží a nemáš strach tak
si deš zasvím cílem. Rád bych do tureckého kurdistánu
ale musím se učit arabštinu a 1.5.2011 to už odjíždím.Promin ale cvičně není skutek,Petře pokud my chceš dát radu tak budu rád jinak
sem tě nechtěl zatěžovat.Když tak se my ozvi víc si otom můžem popovídat na e-mailů,skype nebo icq.
sabach el kheir tasbhalakír ahlem saida
habb egypt.
Ahoj Oldo rád bych se k tobě přidal…Budu rád když mi napíšeš na meil…Pak bysme se mohli někde osobně sejít…
Oldo,nevím jak jsi s přípravami na cestu daleko,možná
že máš už vyřešeno.Podle mých zkušeností není ani na HS
tak snadné najít spolucestovatele na podobný projekt.
Podával jsem na HS článek prakticky stejného obsahu
jako ty,absolvoval jsem několik setkání a ve finále
se toho každý zalekl.Protože nejsem samotář,hledám
člověka s podobným myšlením přez púl roku.
Pokud ještě nemáš uzavřeno písni mi na mail:
Po******@****am.cz nebo mob:724560761
Ruda
Ale bohužel přímo jenom k batůžku jsem ještě nedospěla. Ale jelikož jsem přičuchla ke světu už mě „normální“ život v Čechách vůbec neláká. Už jsem byla v Anglii jako aupair, takže takový lehký začátek. Ale okusení cestování to bylo. Takže jsem se vypravila na rok do Kanady-Vancouver odkud jsem se vrátila před půl rokem. Zimu jsem jakž takž přežila na horách jako lyžařská instruktorka, ale teď co? Do „normální“ práce nastoupit nehodlám. Na doučení dalšího jazyka a to němčiny si asi odskočím do Německa opět jako aupair, ale pak se chci na zimu vrátit ještě do Kanady a pak pokračovat na Nový Zéland….tak se někdo ozvěte, jestli to někdo máte podobně…. vl******@*****il.com
Naďo,zkousela jsem ti napsat email…a prislo mi,ze zpravu nelze dorucit..Muzes znovu uvest svuj mail??? Misa
Ahoj všichni,
krásně se to čte a je to přesně to, o čem přemýšlím i já, a to už dost dlouho… Maličko jsem to kdysi zkusil a není to žádný med, ale ta svoboda! 🙂 Zase bych si to zopákl, tak na rok, ani té samoty se tolik nebojím, ale lidi podobného smýšlení mě zajímají a rád bych je poznal i osobně, pokud máte někdo zájem nebo plánujete nějaké setkání více lidí najednou, napište, prosím! Díky! Robert (ro***********@***ny.cz)
Ja bych se k tomu setkani a nejake domluve taky pridala…
Irena (ir************@***il.com)
Ahoj ,to je naprosto uzasny.Kdyz tady ctu radky vsech tech lidi tak mi prijde jako bych je psal ja sam.Presne kdyz clovek pricuchne k batohu ,tak tady ta kazdodenni rutina prace a to vse okolo ,ikdyz taky nejake ty radosti jsou tizi.Napiste mi prosim na mejl a urcite by bylo skvele zorganizovat nejake setkani.Jsem z Prahy ,ale mohu prijet s batohem…:-)) Honza
vi***@****am.cz
Krasna veta od Oldy.s zivotem na zadech
Ahoj,
ještě jste tady nebo jste již odjeli ?
Pokud ještě ne, ozvěte se mi prosím na email: kr*******@***il.cz
Predem rikam,ze ja se nechystam odejit, ale mel bych par otazek na pritomne, kteri chteji se vsim prastit…
Rikate,ze utikate pred stereotypem – neni to stereotyp byt stale nekde na ceste? Kazde rano premyslet, kde budu vecer spat, kazdych x mesicu si hledat nejakou praci(predpokladam,ze nikdo nema nasporeno na nekolik let zivota)…prijde mi,ze toto je take stereotyp, jen jinak pojaty, ono to moc pekne voni a v predstavach to je jiste skvele,ale je to opravdu takova pohoda? Po roce, po dvou…? Myslim,ze mezi stereotypem prace&Tv je jeste spousta dalsich moznosti.
Dalsi otazka – chcete cestovat cely zivot nebo jak? Dokud je clovek nejak plus minus mlady, je to ok,ale kdyz se pridaji zdravotni problemy, clovek potrebuje casteji sveho lekare atd…pak navrat?
A jeste jedna – co po pripadnem navratu? Myslim,ze clovek, ktery dlouho(roky) cestuje se nedokaze vratit do normalniho zivota a velmi dlouho je nestastny z toho,ze musi byt doma. Jenze jak to udelat? Kdyz uz to nepujde tak skocit ze skaly?
Sam take dost cestuji,ale vetsinou na mesicni cesty, ktere me nabiji na dalsi praci a dokazou motivovat, v mezicasech chci mit kam se vratit a kamarady, kteri potesi, kdyz mi neni dobre.
Nikoho neodsuzuju, kazdy zije svuj zivot, jen mne tyto veci zajimaji, jak a jestli vubec je takovito lide resi a zabyvaji se jimi… diky za odpovedi!
Michal
Ahoj Michale.
To co píšeš zní velice logicky.Z ostatních příspěvků mám spíš dojem, že chtějí jet někam, kde začnou žít jinak než tady.Ne líp ani hůř, jen jinak, s jinými možnostmi, které tady nemají.
Co si já myslím, tak tady jsem se narodil, tady mám kořeny a nikde na světě nebudu mít takové možnosti jako mám tady, ale tak to cítím já.Oni asi ne a proto chtějí jet a mít život na zádech.
To je asi tak vše co jsem chtěl.
Petr
Ahoj Oldo!
Zaujal mne Tvůj příspěvek. I já jsem podobného ražení, ochotná
a se všeho zbavit a vycestovat někam pryč. Cítím, že nadešel čas, si vyčistit hlavu a nechat se zlákat touto filozofií, kterou už mám dlouho v sobě. Pokud stále ještě někoho sháníš, ozvi se mi na e-mail.
Zdar lidi, ja uz jsem vyrazil. Taky jsem dlouho uvazoval jako vetsina z Vas, pak jsem vzal konecne batoh a vyjel. Sam, ani jsem nikoho nehledal, nechtel jsem byt na nikom zavisly. Puvodni plan byla cesta do Jizni Ameriky na rok, ted to vypada na dvouletou cestu kolem sveta. Zatim jsem na ceste necely rok a ted jsem na Velikonocnim ostrove. Kdyby to nekoho zajimalo, prubeh cesty je na http://www.kompas.estranky.cz Co bylo nejtezsi? Rozhodnout se! Ja nikdy neplanoval jet do zahranici naporad, ale tak na rok dva. Nechci 30 let po sobe chodit kazdy den do prace, splacet hypoteku a nadavat na to, ze je zivot porad stejny… Osobne si myslim, ze za ty dva roky doma mi nic neutece… Koreny mam doma v Cechach a chci se tam vratit, ale cestovani je super a vubec nelituji sveho rozhodnuti.
A jaký je rozdíl chodit každý den do práce po sobě 28 nebo 30 let? Nic proti intuitivním pokusům „vypadnout z koloběhu“, objevit v sobě zrnko dávného nomádství a poznat svět, ale je patnáctá nebo dvacátá do odlehlého konce světa ještě poznávací? Mimochodem, někdy se vyplatí přeostřit svůj zrak upřený do dálav a snažit se žít teď a tady, třeba pozorovat, jak tvé dítě vyrůstá, to není rozhodně žádný stereotyp. Pokud je ale člověku pětadvacet, není důvod nevyrazit, jen to ve zdraví přežít. Hodně zdaru při cestě za hranice každodennosti. PS: Před pár lety jsem strávil také rok v Indonésii a nelituji toho, hlavně když hlavním přínosem bylo nakonec potlačení nadměrného „cestovatelského“ ega a pocitu, že žiju jen sám pro sebe.
Uplne s Tebou souhlasim. Ono splacet hypoteku je sice pruda,ale kdyz se clovek snazi, urcite usetri i na par skvelych dovolenych i s detmi a kdyz tu hypoteku splati, vi,ze ten dum mu zustane,ze az bude stary, muze v nem bydlet a tesit se az prijedou vnoucata… Kdezto pri nomadskem stylu clovek vlastne nema nic – a nemyslim jen materialne, hlavne nema skoro zadne pratele a blizke… si myslim.
Zdar, vypada to, ze spousta lidi tady ma v hlavach podobne myslenky. Jestli se jeste poflakujete doma (v CR) a nejste na tech velecestach, rada bych se s nekym sesla a probrala tohle cestovaci tema. Taky me casto prepada potreba sebrat se a zmizet, ale cesta bez spolecnika je pro me hrozna otrava. Ted bude leto a mam moznost si vzit volno treba na 6-8 tydnu a kdyby se nasel partak, bylo by to parada. Bydlim v Praze a je tu spousta hospod, kde se da debatovat a pripadne planovat:) uznavam, ze cesta na par tydnu uplne nepasuje do tematu „s zivotem na zadech“, nechci palit mosty trhat vsechny svazky, ale snad to tak moc neva. J.
ahojky mám celkem podobnou představu tak pokud tu ještě je někdo kdo ještě neodjel a chtěl by něco takového zrealizovat tak se ozvěte byla bych moc ráda a chtěla bych odjet někdy začátkem srpna. mail je be***@*****um.cz nebo tel. 773062777
Krásny sen……………..a sny sú na to aby sme sa snažili ich realizovať………veď o čom by bol život. Takže hladám parťáčku parťáka s podobným snom….a poďme naplniť naše sny o slobode :))))
…kontakt pe******@***il.com
Ahoj,
toto se i mně již nějakou dobu honí v hlavě. Je mi 37 a ráda bych se připojila, pokud to je ještě aktuální:)
Monika
Tip měsíce: USA
Oregon: Nečekaně krásný americký klenot
Jana Račanová: PCT aneb procházka americkou divočinou
Michal Šopor o USA: Máš v papírech R
Knižní tipy
Dobrovolníkem na cestách, aneb co může být špatně
Plánovali dovolenou, ale neodletěli: 5 nejčastějších důvodů, proč vás nepustí do letadla
Nové články
Vavřínové lesy Kanárských ostrovů: tajemné pralesy, které přežily miliony let
DANNY MENŠÍK: Obří lajna
Cestobraní vezme návštěvníky na Island nebo Nový Zéland a dotkne se štěstí s Márou Holečkem
Vybavení na cesty
BRUTÁLNÍ VÝPRODEJ
Boty, oblečení, vybavení na dlouhé štreky na Běž.cz
Trailové a GRVL boty Salomon
Vybírej ze 17 modelů na Běž.cz
Ebook PRVNÍ POMOC NA HORÁCH
Zdarma ke stažení
Mapy a průvodci VŠECH zemí světa
Na KnihyNaHory.cz
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
Pojištění do celého světa
u nás je nejvýhodnější + dárky zdarma, slevy na boty a vybavení
chtel bych se s tebou pobavit na tohle tema.. pac jsem v docela casto na podobne hranici uvazovani a tak me asi zajimave bliz tento tvuj pribeh popr predstava co dal…
do******@****am.cz dik moc Petr