proz

Muj nejhezci zazitek z cesty je jizda III. tridou vlakem, kdy jsem byla mistnim nejblize, sedela jsem s nimi na schudcich ve dverich, povidala o zivote a pozorovala dalky…moje nejhezci noc byla noc na pousti na slamene rohozi pod miliony hvezd, usinani za zvuku beduinskych bubnu a probouzeni pri vychodu slunce simranim paprsku a vuni novych dobrodruzstvi…moje nejkrasnejsi snidane byla ta zaslouzena po celonocnim vyslapu na vrchol hory…
Je zvlastni, jak malo lidi si umi vychutnat detail, ktere tak malo stoji a tak hodne davaji a jsou vsude kolem nas…pro takove okamziky stoji za to cestovat…najde se dobrodruh, ktery bude takove momenty hltat se mnou???