Prodá někdo vstupenku do NP v Indonesii?
Četl jsem, že v USA to jde, tak třeba i tady…….a ted vážněji – máte někdo zkušenost, jak tu zlodějinu obejít?
Beztak tam chci jít někudy mimo turistické cesty a v noci (protože není vedro).
Zkušenosti čtenářů
Prosím, nemá někdo na tohle téma už zkušenost s Togeany? Pochopil jsem, že je tam potřeba mít vše cash, tak je pro mě důležité vědět, jestli je třeba vybrat na týdenní pobyt 7×250 tisíc rupií navíc… Děkuju za odpověď.
Ano, je to tak. Na Togianech nejsou zadne bankomaty ani banky. Napr. potapeni lze ale platit v eurech nebo US$. Lze ale zaplatit dopredu prevodem na ucet a dokonce i pres PayPal. BM, Paradise a Walea za urcitych okolnosti podporuji i platbu kartou, ale diky spatnemu GSM signalu je to obcas komplikovane a rozhodne bych se na to nespolehal.
Ahoj, před časem jsem na téma Togeany posílal mé osobní subjektivní zkušenosti, které se Ti třeba budou hodit, tak kopíruji:
. Na Togianech jsme byli ve dvou resortech. Kadidiry Paradise dva dny. Na Kadidiry je jedna pláž a na ní jsou vedle sebe 3 rezortíky Paradise, Black Marlin a Lestari.Paradise patří Holanďanům a tak jsou tam trochu vyšší ceny (podle typu Bungalovu, my měli jakýsi lepší za 450 000 pro dva – je to včetně plné penze, čaje, kafe a vody). Je to pěkné místo. Dobrý začátek – potkáš tam lidi, pokecáš o ostrovech. Stejně drahý je Black Marlin. Pokud chceš ušetřit, nejlevnější je Lestari. Navíc je tam úžasnej majitel, vstřícný a studnice znalostí o Togianech. S ním jsme projeli lodí nějaké okolní atoly, jezero s medúzami, navštivili Bjo (vodní cikáni) a prohlídli si rezorty Bolilanga a Fadilha.
Pak jsme přejeli pravidelnou lodí na Malenge do Malenge Lestari. Tam 5 dní. Prohlídli jsme při ježdění po okolí rezortíky Malenge Inda, Malenge Sera Beach, WaleaKodi. Nám se nejvíc líbil Malenge Lestari ( a to tak, že daleko nejvíc). Ale záleží, co Tě (Vás) zajímá. Není tam diving centrum (já se potopil v Paradise). Malenge Lestari je příjemný, prostorný, super jídlo (pokud jíš ryby), nejlepší „rezortní“ šnorchlování co jsme na Togianech zažili (s vyjímkou atolů hotel california a no. 5, kam se musí lodí), zdarma kanoe na půjčení, a (pro nás důležité) dá se chodit po ostrově a do džungle. Byli jsme na mou náturu v luxusní chatce za 350 000 (ceny vžy pro dva s plnou penzí a vodou, čajem a kafem). Taky jsme uvažovali o WaleaKodi. Dokonce jsme tam i dojeli s baťohama, ale Sifa (manažerka, manželka českého divemastra) tam nebyla a nám se tam moc nelíbilo. Lestari nám přišlo o dost lepší a tak jsme se tam vrátili.
Nebyli jsme v Bombě, kde je prý pěkná Poya Lisa rezort.
Čili závěr – vyzkoušet víc. Já osobně kdybych jel z Ampany, tak se nechám vysadit na Bombě a zajedu na Poya Lisu. Pak Kadidiry a nakonec Malenge Lestari.
Je dobré mít zásobu hotovosti s rezervou. Sice v „lepších“ rezortech mají i terminály, ale signál je tam prachbídný (platí i pro telefony – a to je dobře…) a tak úspěch platby je sporadický.
Muze se zeptat, jetli jste na Sifa cottage nezustali z duvodu, ze se vam tam tolik nelibilo nebo jestli bylo vsechno zabookovane?
Ahoj Aleši, asi jsem to napsal blbě. Všude na Togeanech je hezky, ale nám se nejvíc líbilo v Melenge Lestari. Proč, to jsem napsal výše. V Sifa byly volné dva bungalovy. Jeden se nám celkem líbil, druhý ne. U toho, co se nám celkem líbil ale nebylo jasné, zda bude volný po zbytek našeho pobytu (3 noci). Taky se nám nezdála ta bažinka za bungalovy. Ale jinak je tam hezky jako všude na Togeanech. A je možné, že kdybys tam byl Ty a Sifa, tak jsme zůstali. Jinak pozdravuj Sifu, jeli jsme s ní do Delongu a pomohla nám s autem do Manada. Sice nakonec vše bylo trochu jinak, ale to je v Indonesii normální 🙂 Ahoj, Standa
PS teď to po sobě čtu… Se Sifou jsme jeli z Dolongu do Bumbulanu.
Tento příspěvek byl redakcí smazán jako nevhodný
Přesně tak, Libore.
Mně ani nejde o to se doprošovat o to, abych měl zboží a služby za srovnatelné ceny (nikoliv uplně stejné, ale rozhodně ne desetinásobné) jako Indonesané, ale abych se téhle záležitosti úplně vyhnul.
Konkrétně jako první to chci zkusit v Bukit Selatan NP – chci se tam podívat z místa, kde nejsou turisté a tudíž ani vybírači…..a příroda lepší.
Akorát nevím z kterého místa by to bylo nejlepší….a proto jsem založil toto téma.
Ona by mně na to stačila opravdu kvalitní mapa, ale ta jaksi neexistuje. 🙂
Ahoj všichni. Taky jsem cosi podobného četl na LP. Ale byli jsme 27.6-19.7 v Indonesii, z parků byli na Merapi, Togeanech, Tangkoko a Bunakenu a nikde nic podobného nebylo. Vstup do parku jsme platili jen v Tangkoko (myslím 80 000 na osobu a den včetně průvodce).
funguje to
Muzu potvrdit, v cervenci bylo Komodo tusim 80000 + snorkling + kamera. Ale to se platilo uz i driv. To same Kelimutu(bez snorklingu 😉 Do cervence zatim vse pri starem…
Máte někdo čerstvé zkušenosti z Mt Bromo s entrance fee? http://www.thejakartapost.com/news/2014/03/15/mount-bromo-admission-price-increase-opposed.html
Přesně to mně zajímá taky. Respektive mě konkrétně zajímá jakej je přístup od jihu a jihovýchodu přímo na Semeru.
Byly jsme dvě holky, přijely jsme z Probolinga stopem (je možné bemem – mikrobus)do vesničky k Bromu. Na začátku vesnice jsme zaplatily vstupné. Přijely jsme tam asi v půl 4 odpoledne. Byly jsme ze všech stran poučeny, že na Bromo se musí brzy ráno atd. Místní kluci se ale divili, proč nejdeme hned. Vzali nás na motorky a zavezli k nedalekému Bromu. Počkali pod ním, my jsme vystoupaly nahoru, prohlídly, nafotily a za hodinu jsme byli zase ve vesnici. Potom jsme ještě viděly turisty, jak jdou k Bromu pěšky. Takže není potřeba jet s nějakou organizovanou skupinou, platit předražené „zájezdy“. Ve vesnici jsme našly ubytování a druhý den jely bemem dál.
Kolik chtěli za to vstupné (a v kterém časovém období přesně)?
Ptám se, protože se chci vyhnout nejen předražené cestovce, ale také placení toho vstupného.
Ceny se daji i usmlouvat. V taman Dago u Bandungu chteli 76000 idr na osobu. Dali jsme jim 50000 idr za 2 osoby a indonesky jim rekli, ze platit 152000 idr nebudem, ze si asi delaji srandu, a v poho to proslo. To same i v NP u Pagandaranu. Tam chteli myslim 210 000 idr na osobu a prosli jsme za 20000 idr, tam jsme to ale uhrali, ze jsme studenti biologie, co tu dobrovolnici, coz je pravda.
Je ale potreba mluvit indonesky. Usetri to vsude silenych penez.
Tip měsíce: Nový Zéland
Eva Schrollová: Sama 3000 km po Te Araroa a ještě dál
Working holiday na Novém Zélandu
Zkus cestu s Dagmar – spaní v autě na Novém Zélandu, Severní a Jižní ostrov a mnohem více
Knižní tipy
Dobrovolníkem na cestách, aneb co může být špatně
Plánovali dovolenou, ale neodletěli: 5 nejčastějších důvodů, proč vás nepustí do letadla
Nové články
Recenze: NIKON STABILIZED 12×25 – stabilní obraz na dosah
Costa Quebrada a Dunas de Liencres: Divoké pobřeží Kantábrie začíná kousek od Santanderu
Scenérie jako od protinožců – taková je jedině Madeira!
Vybavení na cesty
Ebook PRVNÍ POMOC NA HORÁCH
Zdarma ke stažení
Nejlepší trekové boty a pohory
Výběr testerů Světa outdooru
Mapy a průvodci VŠECH zemí světa
Na KnihyNaHory.cz
BRUTÁLNÍ VÝPRODEJ
Boty, oblečení, vybavení na dlouhé štreky na Běž.cz
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
Pojištění do celého světa
u nás je nejvýhodnější + dárky zdarma, slevy na boty a vybavení
Ahoj, taky jsem se na to chtěl zeptat – byl někdo za toho nového vydřidušského poplatku na Togeanech nebo na Bunakenu, jestli to důsledně vybírají? Vždyť těch 250.000 rupií je víc než cena ubytování, to je fakt zvrhlost…
Nechápu české vyž+rky, kteří chtějí něco obcházet. V Indonésii nefungují karty, jako v USA, ale platí se u vstupu. Přitom vstupné jde na údržbu parku, proto dvojí ceny pro domorodce a cizince.
Je hezké, když má někdo hned jasno a nazývá ostatní vyžírkama. Vstupné a poplatky vždycky platím. Jen neznám adekvátní příklad jiné země, kde se při dlouhodobém pobytu někde platí každý den znovu (i když člověk park neopustí) a cena přesahu náklady na bydlení a stravu.
Btw. to, že jde v Indonésii vše zpět parkům, by se mi moc líbilo, je to krásná země. Ale tohle je spíš sen než realita.
Když na něco nemáš, tak to prostě nedělej. Krást a podvádět a vymlouvat se na cenu? Pak se nedivte, že se ne Čechy celý svět dívá jako na bílé cikány.
Tak to, co pises je pekna blbost. Vstupy do NP jsou echt zlodejina. V Taman Negare v Malaisii jsme platili 6 kc na tyden a 30 kc na fotak na 2 mesice, jinde v NP se neplati NIC a v Indonesii si za prohlidku smetaku reknou takovou nehorznou sumu ja jeste jim jde do kapsy. Na obnovu nedaji skoro nic.
Když ti jejich podmínky nevyhovují, tak tam nechoď. Když ti nevyhovuje cena třeba košile, taky to považuješ za důvod ji ukrást?
Jenže pro hodně lidí je návštěva místní přírody hlavní důvod pro cestování, takže výsledkem indonéské politiky bude pokles turistiky (mimo Bali apod.). Mě osobně z tohoto důvodu přestává lákat. 21 USD za den je opravdu hodně, pokud je to jen za vstup. Košili si můžeš koupit jinde, kde bude za férovou cenu. Pralesů už v Indonésii moc nezbylo a asi se to týká všech (nebo těch dostupných), takže je to v podstatě zneužívání monopolu.
Na druhou stranu celkem vysoké poplatky za vstupy do NP jsou v mnoha rozvojových zemích (to Malajsie není) např.: Srí Lanka, Kolumbie a zvlášť Tanzánie, Keňa a okolí. Pro milovníky tropické přírody, co mají hloboko do kapsy, doporučuju Ekvádor, kde se kromě Galapág vstupné neplatí a je tam celkově levně a přitom vše funguje. Jen letenky jsou dražší.
Ahoj, jen ve snaze vrátit to trochu zpět do konkrétní roviny – když jsem se ptal na Thorn Tree, je prý nyní vstupné do národních parků většinou 150.000 rupií na den (a o nedělích o 50 % vyšší).
To jsem vubec netusil, ze se nejake poplatky zacali vybirat. Prijde mi to spis jako nejaka „lokalni podnikatelska aktivita“ 🙂
Kde to vybiraji, v pristavu Wakai?
Pokud je to pravda, tak hoste Walea a Waleakodi platit nemusi, tyto ostrovy na Togianech uz nepatri pod NP, ale pod Marine protect area. Zjistim nejake detaily….
Tak o vybirani nejakych poplatku na Tojo Una tourism departement nic nevedi.
NIC PROTO NEPLATTE!