Jiří Kutina (Japonsko)

Problémem Tokyo x Tokio jsem se zabývala delší dobu. Anglický přepis je samozřejmě Tokyo. V Pravidlech českého pravopisu je kodifikován tvar Tokio. Máme sice hy, chy…jak píšete, ale musíte si uvědomit, že ve většině slov cizího původu můžete po těchto souhláskách najít měkké i. V tomto případě souvisí český pravopis pravděpodobně také s naším přepisem hiragany.

Ještě bych chtěla dodat, že japonské pokyvování leckdy znamená "poslouchám" a nikoli "souhlasím".

Dobrý den, musím přiznat, že článek je to opravdu úsměvný. Ale upřímně od článku podobného typu bych čekal poněkud více. Pouhý výpis vlastní zkušenosti, bez hlubšího komentáře a navíc s naprostým nepochopením japonské kultury, čtenářovi moc nedá.
Když už autor zvolil zápis Tokyo, nebylo by na škodu dodat, že se ovšem čte jako Tókjó. České pojmenování Tokio dle mého názoru pochází z dob, kdy u nás japanologická studia nebyla ještě rozvinutá, a tudíž jazykovědci pouze zaměnili y za i, což jak podotkla V.Viskova souvisí s pravidly přebírání cizích slov. Ostatně to není jediný případ špatného převzetí japonského slova do češtiny. Asi většina Čechů zná saké, ale málokdo již ví, že skutečný název japonského alkoholu má být sake, tedy krátce.
Pokud jde o tokijské bludiště, je samozřejmě nepřehledné a nesrozumitelné i samotným Japoncům. Nicméně kolik Pražanů dokáže cizinci srozumitelně vysvětlit cestu třeba na Hlavní nádraží? A co teprve koupě lístků? Kolikrát jsem u nás byl svědkem dlouhého dohadování mezi cizincem a paní pokladní.
Ještě snad krátce k japonskému pokyvování. Je pravda, že zeptáte-li se Japonce na cestu, mnohdy vás pošle zcela špatně. Problém spočívá v tom, že málokterý Japonec před cizincem přizná, že ve skutečnosti vůbec neví, kde se dané místo nachází a radši vás prostě pošle špatně. Toto je jeden z problému japonské povahy, který si zasluhuje mnohem hlubšího zamyšlení. Jediné, co můžete dělat, je s tímto počítat a ptát se více lidí a nejlépe policistů sloužících v tzv. kóbanech, tedy menších či větších stanicích, které jsou po Tokiu hojně rozeseté. Jednou z pracovních náplní těchto policistů je totiž právě správné ukázání cesty. Kolikrát jsem takto šel i nočním Tokiem, kdy mě policisté navigovali vždy k dalšímu kóbanu až jsem dorazil ke svému cíli.
Každopádně všem, kteří se do Japonska chystají, doporučuji přečíst si nějakého průvodce a alespoň trochu se s touto kulturou seznámit. Lze tak předejít mnohému nedorozumsění. S pozdravem Z.Suský (student pátého ročníku japanologie FF UK).

Chtěl jsem se zeptat pana Kutiny jestli mu něco říká M/S Třinec 1978. Pokud ano ať se ozve na můj eemail. Díky M.L.