Bezpečnost velkých Asijských leteckých společností

Zcela sdílím názor mého kámoše, že vrcholem pokrytectví je když někdo letí 10 tisíc kilometrů, aby tam vymetal jeden starodávný chrám za druhým (a nejlépe mezi nima přelétal, aby za 14 dní stihl všechny), zatímco když je doma, tak ho tyhle věci ve skutečnosti ani moc nezajímají. Při aktuální „nehodě“ letounu vezoucí takové se v televizi často objevuje ve zprávách záběr publikace LP „Bali a Lombok“. Vůbec bych se nedivil, že jej těsně před výbuchem držela v ruce nějaká „alternativistka“, která při tom snila, jak tam budou v tom chrámu chodit s davama podobných s 80 litrů batohem na zádech průběžně naplnovaným „autentickými“ suvenýry a pak se bude chvástat, jak dovolenou prožila ušlechtilejším a světáčtějším způsobem než ti, kteří jedou tamtéž se válet po pláži, chlastat, nořit a kořit. Řekl bych, že v tč. nejslavnějším letadle bylo zejména mezi Holanďankami možná několik desítek takových „intelektuálek“. A většina z nich byla neatraktivní či dokonce obtloustlá.