Driftující led, trhliny a lední medvědi. To jsou překážky při cestě na severní pól

Pouze jednou ročně je v jeho blízkosti přímo na plovoucích krách za pomocí padákových shozů vybudována základna Barneo, která krom letiště zajišťuje i veškeré zázemí včetně záchranných vrtulníků pro polární výpravy mířící právě na nejsevernější geografický bod naší planety a její „životnost“ je pouze jeden měsíc.

Z kteréhokoliv místa na zemi se musíte na přelomu března a dubna dopravit na souostroví Špicberky, kde si vás převezme agentura VICAAR která výpravy k pólu jako jediná na světě zajišťuje. V jejím čele stojí jeden z nejlepších světových polárníků, ředitel muzea Arktidy a Antarktidy v Petrohradu Viktor Bojarski. Sám má za sebou krom jiných polárních expedic více jak 50 výprav právě k severnímu pólu.

Po několikadenním pobytu na Špicberkách, kde se jednak aklimatizujete a  hlavně naposledy odzkoušíte vše potřebné z vaší výstroje a výzbroje nasednete do speciálního letadla a spolu s ostatními polárníky po asi dvouhodinovém letu přistanete přímo na kře. Jste na Barneu! Pod vámi je okolo 4km vody. Severní ledový oceán je studený a hluboký. Letadlo se zdrží jen po nezbytně nutnou dobu a odlétá zpět na Špicberky.

České výpravy k severnímu pólu

„Všichni do centrální jídelny“, zní pokyn profesionálních průvodců a k největšímu vytápěnému stanu uprostřed základny se trousí hloučky dobrodruhů k posledním pokynům před vytouženým dobrodružstvím, k nimž rozhodně takováto výprava patří.

Je to váš poslední kontakt s civilizací. Čím více výprav mířilo v minulosti k pólu, tím byla větší potřeba stanovit nějaká pravidla. Byla stanovena minimální vzdálenost, kterou musíte překonat vlastními silami, abyste mohli prohlásit, že jste došli na severní pól. Ta vzdálenost se rovná překonání posledního zeměpisného stupně, což je přibližně 120km.

Jako první Čech to dokázal v roce 1993 Miroslav Jakeš. O tři roky později ho následovali Olda Bubák a Vilém Rudolf. Po dlouhých devíti letech jsem jako čtvrtý Čech v historii vyrazil k pólu i já. Natočil jsem tehdy i první český dokument o celé expedici.

Lední medvěd a driftující led

Každý kdo z Barnea vyrazí, musí počítat i s tím, že se pólu pokaždé dosáhnout nepodaří. Hlavní příčina nezdaru některých expedic je stále přítomný drift. Je to přirozený pohyb ker, který vás stále veze nevyzpytatelným směrem a někdy je to bohužel právě proti směru vašeho pohybu a to rychlostí až 25km za den!

Další nebezpečí, kterému krom silných mrazů čelíte, je neustálá hrozba proboření do ledové hlubiny pod vámi. Mám tuto nemilou zkušenost právě z roku 2005 již za sebou. Přestože šlo tehdy o dost vážnou situaci, tak nakonec vše dobře dopadlo a já se zbylými pěti druhy kýžené mety dosáhl. Právě překonávání trhlin, které se neustále na ledovém příkrovu díky driftu tvoří, velice zpomaluje váš pochod.

Ani nebezpečí útoku ledního medvěda nelze podcenit, a tak se kolem stanu buduje na noc zabezpečovací systém z lanka a „dělobuchů“. Máte s sebou jen to nejnutnější včetně potravin na 10 dnů, během nichž musíte pochod zvládnout. Výbavu táhnete v saních a jejich váha je na startu okolo 50-60kg. Lyže jsou většinou typu „backcountry“ běžky s tuleními pásy na skluznicích.

Když jste konečně tam

„Je tu prd,“ vytanula mi na mysli věta ze slavné Cimrmanovské hry o dobytí severního pólu, když jsem tam tehdy poprvé dorazil. Pouze údaj na vaší GPS, kde naskočí 90° severní zeměpisné šířky vám potvrdí že jste na místě – severněji to již prostě nejde!

Pocity jsou nádherné a to místo je opravdu magické a má i několik geografických zvláštností, z nichž mnoho jako Češi známe právě ze zmiňované divadelní hry. Po telefonátu satelitním telefonem na Barneo pro vás letí vrtulník. Někdy je to do hodiny, ale někdy je to také třeba až druhý den a tak si ten pól můžete do sytosti užít, jako při mé poslední výpravě v roce 2011, kdy jsme tam museli přespat.

Baví vás pohyb v zimní krajině? Čtěte také další tipy na skvělé skialpové túry.

Vašek Sůra se na severní pól podíval už celkem třikrát. Poprvé to bylo na lyžích v roce 2005, znovu pak vrtulníkem ve stejném roce a naposledy na lyžích v roce 2011.

Před cestami na sever se vybavte tím nejlepším ze Skandinávie od Norské módy, oficiálního dovozce toho nejlepšího pro outdoor, sport a fashion. V nabídce najdete vysoce kvalitní norské vlněné termoprádlo ze 100% merino vlny, svetry, čepice, ponožky, rukavice a další doplňky od firmy Devold of Norway, vlněné norské svetry značky Dale of Norway, špičkové vybavení vhodné na lyžování, skialpinismus, turistiku i městskou módu pro všední den a volný čas od firmy Bergans of Norway, „rychlovarné konvice na cesty“ plynové vařiče Jetboil Flash, expedicní dehydratovanou stravu Real Turmat, originální norské expedičn a dětské saně Fjellpulken, jedinečnou kávu na cesty Growers Cup, švédské nádobí Wildo a mnoho dalšího pro dobrodružné cesty nejen do chladných oblastí.