Svatý hrob v obležení tisíců poutníků s kříží

Svatý hrob v obležení tisíců poutníků s kříží

Jsou jisté dny, kdy by se rozumný člověk měl starému městu v Jeruzalémě raději vyhnout. Jedním z nich je i Velký pátek, křesťanský svátek připomínající ukřižování pána Ježíše.

Tisíce poutníků, s kříži různých velikostí a tvarů, se vydají na svou spirituální cestu po čtrnácti zastaveních ulicemi Jeruzaléma. Představa duchovní hloubky svátku, je však mnohem vzdálenější od reality, než by se dalo čekat.

Nejenom pokorné modlitby, ale i hlasitá kázání a požehnání se nesla chrámemNejenom pokorné modlitby, ale i hlasitá kázání a požehnání se nesla chrámem

Rozzlobená poutnice se snaží přesvědčit ochranku Svatého hrobu, ta ji s ohromným, křížem nechce vpustitRozzlobená poutnice se snaží přesvědčit ochranku Svatého hrobu, ta ji s ohromným, křížem nechce vpustit

Jeden kříž malý, osobní, koupený a druhý velký a pronajatý od místních obchodníkůJeden kříž malý, osobní, koupený a druhý velký a pronajatý od místních obchodníků

Chaos na Golgotě

S dalšími desítkami lidí procházím Damašskou bránou a mířím k Via Dolorosa. Nezvyklý počet policistů a vojáků nepřímo naznačuje, co nás dnes čeká. Přes první zátaras není problém projít. U druhého již stojí mladá vojačka a snaží se turisty lámanou angličtinou směřovat k možnému průchodu. Cesta je užší a užší. Nervózní arabští provozovatelé stánků se suvenýry a občerstvením, vyhánějí zmatené poutníky ze svého zápraží. „Buď si u mě něco kupte a nebo jděte zase dál,“ zběsile křičí jeden z nich. Mnoho dalších pro jistotu své obchody, alespoň pro dopoledne, nechalo uzavřeno.

S foťákem v ruce se probíjím davem k další vojačce. „Tudy ne, to musíte nahoru, tam vás pustí,“ s veškerou energií se snaží obracet dav zpět k místu odkud přichází. Chaos. Jedni nahoru a druzí dolu. Setkali se uprostřed, tam kde nikdo nesmí stát a vytvořili chumel. Vojáci, policie a arabští prodavači, všichni křičí a pohánějí tohle stádo bez pastýře. To se vlní a formuje do hada, který vyráží podél hrazení s právě započatým průvodem poutníků z kříži.

Oba proudy se postupně spojují a vystupují na biblickou Golgotu. V tomto čase rozjímání jsou však  následovníci Krista vyrušováni neodbytnými obchodníky, kteří se snaží využít příležitosti a prodal pár „svatých“ předmětů. Mnohým to nevadí a rádi se zastavují na kávu či čaj, při které si pořídí nějakou tu cetku ze své pouti. Had se rozpadá a lidé uklidňují. Každé zastavení však přináší opět stres o to, kdo první si šáhne a nebo políbí posvátný kámen či část zdi.

Těsně před Bazilikou Božího hrobu se odděluji a mířím do části etiopských křesťanů. Zde panuje silně náboženská atmosféra, podporovaná modlitbami z amplionu v jazyce, kterému bohužel nerozumím. Mimo slov kněze je klid. Nikdo nemluví. Snažím se nevyrušovat přítomné v rozjímání a opouštím malé nádvoří skrze ukryté modlitebny, v kterých probíhají tiché mše. Nikdo si mě nevšímá, přesto se neodvažuji fotografovat. V daném světle svící, by to bylo stejně zbytečné. Začouzené stěny, těžký pach starého zdiva či ženy zahalené ve velkých bílých šátcích přenášejí moje myšlenky o několik desetiletí možná i století zpět. Sedám si ke stěně a jen vnímám, co se kolem děje, zapomenut v historii.

Tichá modlitba přinášela mnoha věřícím uklidnění a čas na rozjímání

Šílící dav pod křížem Krista

Z klidné svatyně se ocitám uprostřed něčeho, co by se za normální okolností dalo nazvat demonstrací. Jen jedny drobné dveře a jsem v jiném světě. Malé náměstíčko před Bazilikou Svatého hrobu vře. Tisíce poutníků se pokouší probít ke vchodu. Policie se drží v loktech a snaží se usměrňovat rozvášněný dav při vstupu do chrámu. Láska, milosrdenství a pomoc bližnímu svému jako by se najednou vytratila. Šlápnou někomu na nohu, odstrčit starou paní a nebo nenápadně praštit někoho křížem, jen aby se člověk dostal rychleji dovnitř, je pro daný moment celkem spolehlivě nahradilo.

Zoufalí muži zákona s megafony v rukou se nenásilnou cestou snaží ovládat dav. Naštěstí se jim to daří. Kdyby ne, tak si fanatická víra, mohla na svůj účet, připsat o několik ušlapaných věřících více. Les křížů se pomalu sune a jako obří tlama ho pohlcuje vstupní brána baziliky.

Před Bazilikou Svatého hrobu se tísnily stovky poutníků a jejich náboženské vášně musela krotit policiePřed Bazilikou Svatého hrobu se tísnily stovky poutníků a jejich náboženské vášně musela krotit policie

Velké i malé kříže byly neseny cestou Via Dolorosa na znamení Ježíšova utrpeníVelké i malé kříže byly neseny cestou Via Dolorosa na znamení Ježíšova utrpení

Staří muži čekající na mši sedí opřeni o chrámové zdi a vychutnávají paprsek poledního slunceStaří muži čekající na mši sedí opřeni o chrámové zdi a vychutnávají paprsek poledního slunce

Vnitřní prostory jsou o poznání klidnější, i když občasný křik organizátorů je stále k zaslechnutí. Postávající poutníci, tiše se modlící řádové sestry či prostí turisté se mísí pod klenbou stavby, které vznikla na místě ukřižování Ježíše Krista. Tiše si povídají, smějí se a nebo zasněně soustředí své myšlenky na vlastní promluvy s Bohem. „Všichni pryč, tak běže dál,“ ozve se tlumeným šumem jako výstřel. Od Svatého hrobu se však nikdo nehne, málokdo chce přijít o své těžce vybojované místo ve frontě. Již značně rozzlobený kněz se vrhne do davu a začne ho roztrhávat, aby se mohl dostat k malé holčičce, které omdlela.

Po chvilkovém zápolení a několika silných slovech (alespoň myslím, sice jim nerozumím, ale nedokáži si představit, jaké jiné výrazy, by mohly mít takovou razanci), ji odnese v náručí pryč. Stres, nadšení, klid, ubohost, láska či dopuštění tu jsou přímo hmatatelně cítit, stejně jako několik dalších pocitů a emocí. Opouštím matnou atmosféru chrámu, u východu stále šílí lidé. Tentokrát je to kvůli Kameni pomazání, na němž byl Ježíš uložen po své smrti na kříži. Přes hrazení k němu vztahují ruce a pokouší se ho dotknout různými předměty či látkami. Snad je ochrání.

Tichý svědek

V příjemném prostředí bazaru si nalézám malou kavárnu, usedám ke stolku a přemýšlím, čeho jsem to vlastně byl svědkem. Duševní očisty, náboženského turizmu anebo demonstrace fanatizmu. Asi od všeho trochu.

Kámen na kterém bylo dopřáno Ježíši Kristu poslední pomazáníKámen na kterém bylo dopřáno Ježíši Kristu poslední pomazání

Křížová cesta je zpodobení utrpení Krista na poslední jeho cestě z domu Pilátova až na horu Kalvárii (Golgota) po Via Dolorosa. Nejčastěji vede pod širým nebem do kopce a má obvykle čtrnáct zastavení, jež jsou vyznačena výjevy z poslední cesty a Umučení Páně. Na kopci na nejvyšším místě se nalézá kříž nebo bazilika s Božím hrobem. Bývá často vyobrazena v kostele. Na Velký pátek (a v jiné dny příležitostně) se na křížové cestě konávají pobožnosti.

Návštěvníci z celého světa se svými kříži netrpělivě očekávali začátek pouti na Galgotu

Návštěvníci z celého světa se svými kříži netrpělivě očekávali začátek pouti na Galgotu

Jiří Kalát začal sbírat zkušenosti v několika redakcích, jako žurnalista pracoval v Havlíčkobrodském deníku. Během studií na Univerzitě Palackého ho zaujal projekt naseadresa.cz, ve kterém společně s kolegy vytvářeli zpravodajství o UP. Toulavé boty ho zavedly na Aljašku, do Guatemaly, Mexika či na Nový Zéland. V nynější době žije v Jeruzalémě v Izraeli. Cestuje po této starobylé zemi a hledá informace, které by mu hlouběji osvětlily problematiku Izraelsko-Palestinského konfliktu, místní kultury a života.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí