Pokud se podíváte na podrobnější mapu oblasti jistě vám neunikne jeho velmi zvláštní poloha. Nachází se na poloostrově, z kterého však Bolívii patří pouze jeho špička, zatímco zbytek navazující na pevninu se nachází v Peru. Proto když se do města vydáte z La Pazu zaveze vás autobus do městečka Tiquina u jezera, zde musíte přeplout trajektem na protější břeh do San Pablo de Tiquina nacházejícího se již na poloostrově a odtud pokračovat dalších zhruba 30 kilometrů opět po silnici.

Město samotné se nachází mezi dvěma kopci, podél pláže, které tu nikdo neřekne jinak, než Copacabana beach. Vévodí mu katedrála postavená v letech 1605-1820, ve které se mimo jiné nacházejí tři dřevěné kříže, jejichž fotografii naleznete v každém průvodci Bolívií.

Copacabana je však známá především díky fiestám, při kterých toto ospalé místo vždy na pár dní v roce probudí k životu davy poutníků a návštěvníků z celé Bolívie. Po zbytek roku slouží především jako příjemné zpestření  cesty mezi peruánským Punem a La Pazem či jako výchozí bod pro návštěvu Ostrova Slunce - Isla del Sol, který patří bezesporu k nejvýznamnějším inckým památkám. Název Copacabana vznikl z původního Copacahuana, což v aymarštině neznamená nic víc než výhled na jezero. Jednoduché, ale výstižné pojmenování, poněvadž pohledy na jezero i město z kopce Cerro Calvario, na který se dostanete po zhruba 30-ti minutovém výstupu z centra, jsou zde opravdu překrásné a nezapomenutelné.

My jsme tímto místem zakončili naše putování po Bolívii a myslím, že to byla dobrá volba hned z několika důvodů. Jednak se odsud dostanete pohodlně do La Pazu autobusem, který jezdí každou chvilku. Jízda trvá asi 4 hodiny a lístek stojí 2 dolary. Jednak jsme tu krásně zregenerovali po poměrně náročném předešlém cestování při procházkách po městě, podél jezera či po Ostrově Slunce. Dále je zde velké množství hotelů, které se zaplní pouze v období fiest, avšak po zbytek roku jsou poloprázdné a opravdu levné (My jsme zde spali za 1 dolar na osobu). A v neposlední řadě tu velmi dobře vaří. V místní společné jídelně jsme si dopřávali polévku a místní specialitu - pstruha s bramborem a zeleninovou oblohou za asi 40 korun.

Proč Hedvábná stezka?

Lidé putují Hedvábnou stezkou už 2500 let. Přesto i dnes taková cesta vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce každý prožije svá vlastní dobrodružství a objeví pro sebe nová místa nebo třeba sám sebe. Hedvábná stezka je tak symbolem toho, že doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Neboť kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.