10 tipů pro road trip s malými dětmi, který nemusí být noční můrou, ale splněným snem

10 tipů pro road trip s malými dětmi, který nemusí být noční můrou, ale splněným snem

Od té doby, co máme děti, cestujeme stejně jako dřív. Děti jsou na cestách spokojené a díky tomu získávají rozhled, zkušenosti a spoustu zážitků.

Přesto faktem zůstává, že cestování s dětmi je jiné – je potřeba víc plánovat a je fajn i trochu zpomalit. Děti nepotřebují každý den navštívit jiné místo, jsou naprosto spokojené několik dní v jednom malém městě. Jenže my bychom chtěli většinu zemí přece jen i trochu projet, prošmějdit a prozkoumat. Tak se snažíme splnit přání dětí i naše – a dospěli jsme k názoru, že nejlepší řešení je přestavěná dodávka nebo přímo celý obytňák. Děti mají s sebou svůj dům, svou postýlku – a přitom mohou každý den prozkoumat novou část světa spolu s námi. Je to praktické, jednoduché a většinou i cenově výhodné řešení.

První naše větší bydlení v autě byl road trip po Novém Zélandu. To je přesně země, která je na domy na kolečkách připravená a byla by škoda nevidět víc z jejích nádherných hor a přírody. Dobře, takže vyrážíme z letiště v našem novém domečku a po dvou minutách se ze zadních sedaček ozve očekávaná  otázka. “ Mamííí, už tam budeme?“ ptá se naše tříletá dcera. Mladší zatím mlčí, je jí rok, takže protesty vznáší sice hlasitě, ale ne tak úplně ve větách.

Ale zvládli jsme to. Teď i dalších několik týdnů na cestě. Na Zélandu i jinde. Čím víc máme zkušeností, tím snáz to jde.  A tady jsou naše tipy – třeba vám pomohou užít si skvělý road trip se spokojenými pasažéry.

Nejširší nabídku průvodců a map (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

1. Plánujte společně – ještě před cestou si s dětmi společně sedněte nad mapu. Ukažte jim, kudy pojedete nebo si cestu namalujte přímo do mapy. Můžete si s nimi povídat o tom, co by chtěly dělat – a věřte tomu, že děti mívají skvělé nápady, které pak s nadšením realizují. Také od malička nechte dítě, aby si samo sbalilo malý batůžek.  Aby si rozhodlo, kterého chce medvídka a zároveň ho pak s radostí mohlo vytáhnout a ukázat mu třeba ovečky pasoucí se u silnice.

2. Chce to čas – vyražte s předstihem a nespěchejte. Dopřejte si pauzu nejen na čůrání, ale hlavně na proběhnutí a zpestření dlouhého sezení v sedačce. Vidíte cestou hezké hřiště? Zastavte na chvíli. Děti se protáhnou a vydrží pak další hodinku spokojené.

3. Hladové dítě, vzteklé dítě – ano, všichni to známe. Nezapomeňte proto nakrájet do krabičky spoustu ovoce a zeleniny, kterou mohou děti jíst víceméně celý den. Kromě housek nebo jiného vydatnějšího jídla se může hodit sýr nakrájený na kousky, ovocná kapsička nebo třeba rýžové krekry. Vyhněte se ale většímu množství sladkostí, protože energii, kterou dodají, nemá dítě kde vyběhat.

4. Kdo si hraje, nezlobí – právě v autě se dají dobře hrát slovní hry. Kdo uvidí první pána s kloboukem nebo kdo vymyslí víc slov na stejné počáteční písmeno? Projede kolem vás víc červených nebo bílých aut? V tajné kapse pak můžete mít připravený tajný pytlík s drobnostmi  (staré hračky z Kinder vajíčka nebo třeba špulka nití) – to se hodí zvláště u menších dětí, které budou z pokladu dlouho nadšené. Nezapomeňte ani na pastelky, papíry, samolepky, sešítky s úkoly a jinou papírovou zábavu, kterou je v neposlední řadě také knížka. I v autě se dá ledacos namalovat, i když to trochu drncá.

5. Zpívejte si, vyprávějte – využijte společný čas společně. Můžete zpívat oblíbené písničky, naučit děti nové a je tu spousta času i na pohádku. Můžete ji číst nebo vyprávět, ale také ji může vyprávět dítě vám nebo se můžete střídat – vy pár vět, dítě pár. A nebudete se stačit divit, co všechno se v dětské hlavě může odehrát.

6.  Apky a filmy – využijte pomoc moderních technologií, mějte telefon nebo tablet a v něm pár her nebo oblíbených filmů. Můžete dítěti klidně uspořádat filmový maraton. Většina telefonů také nabízí fotoaparát, který se v dětských rukách promění v úžasnou hračku – a mnohdy také vzniknou zajímavé fotky z úhlu pohledu „od kolen“. Výhodou je, že pokud se na to doma správně vybavíte, lze v autě většinu elektroniky dobít.

7. Audio je zabaví za vás – připravte si pohádky na CD nebo jakémkoli jiném nosiči, který propojíte s autorádiem. Oblíbené písničky, vyprávění a načtené knížky děti dlouho baví a vy můžete vypnout. Jen je třeba připravit se na možnost, že budete každý den poslouchat znovu a znovu Rákosníčka, protože „ten je přece nejlepší, mami“.

8. Střídejte se – jeden se stará o potřeby dětí (a řidiče) a druhý řídí. Je vždy lepší, když jedete ve dvou a více lidech, protože oboje umí být únavné a náročné, je příjemné změnit aktivitu a chvíli se soustředit na silnici místo na podávání jablek, vody a upadnutých pastelek.

9. To důležité po ruce – je pár věcí, které malé děti potřebují téměř pořád. Jistota náhradního trička vám sníží míru (nejen) svačinového stresu. K ruce si přibalte kromě mikiny i jedno komplet oblečení na celé dítě, které na sebe právě vylilo vodu, vyklopilo zmrzlinu nebo zapomnělo hlásit, že potřebuje čůrat. Zvolte lehké a pohodlné oblečení bez tuhých gum a tlačicích knoflíků. A ačkoli už vaše dítko možná dávno nemá plínky, vlhčené ubrousky se v autě vždycky hodí. I na vaše ruce.

10. Zpomalte – i když máte způsob, jak projet každý kout země, nepokoušejte se o to. Díky obytňáku můžete navštívit spoustu míst a přesouvat se téměř denně, ale i tak není nutné jet každý den daleko a dlouho. Je fajn se někdy jen tak zastavit a nechat čas plynout. Navíc pokud jeden den necháte všechny vydechnout a odpočinout, druhý den budou na cestě o to spokojenější.

A na závěr si nezapomeňte přibalit dostatek trpělivosti, pochopení a dobré nálady – smích je nakažlivý a obzvlášť děti se rády přidají.

Kateřina Blecherová je fotografka, grafička a cestovatelka, která raději hledá ty méně prošlapané cesty světem i životem.  Na cestách ji nejvíc přitahuje rozmanitost každého dne života, tichá svoboda hor bez lidí a prach na botách. Propadla běhání, lezení, vícedenním horským přechodům a od té doby, kdy je matkou dvou dětí, tak cestování stopem nahradil slow-traveling. Procestovala Sýrii, Irán, Turecko, kus Indie, Nový Zéland, Slovinsko, korsickou GR20, pyrenejskou HRP, Alpy, Francouzské středohoří, italské Apeniny, Peru, Chile, Argentinu a Bolívii, Kanárské ostrovy a žila několik měsíců na Sicílii. Považuje se spíše za Evropanku než Češku a jestli se jednou usadí, bude to na horách. Více na www.blecherova.com.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: